Marcel Winter. Když se rozhodl působit ve Vietnamu jako regionální manažer, považovali ho někteří tak trochu za Dona Quijota. "Žádná naše banka mi na můj proexportní podnikatelský projekt nepůjčila ani desetník s odůvodněním, že Vietnam je komunistická země a prý neperspektivní," říká Winter, který se pro tento krok rozhodl poté, co jako zástupce německé vzdělávací společnosti FAA Hamburk postřehl obrovský zájem německých firem o Vietnam.
Nehledě na potíže Winter založil marketinkovou firmu WMC (www.wmc-winter.cz ) a rozhodl se povzbudit české výrobce k návratu na vietnamský trh. Využil přitom skutečnosti, že ve Vietnamu je mnoho lidí, kteří hovoří česky, neboť u nás v minulosti studovali. Někteří z nich zastávají dokonce významné státní funkce, například náměstek ministra průmyslu Nguyen Xuan Chuan. Nehledě na hlubokou tradici a úzké osobní kontakty mnoho českých podniků opustilo tuto zemi a přenechalo pole působnosti konkurenci.
Dnes Winter zastupuje třicet devět našich výrobců a je výkonným manažerem projektu zahraniční rozvojové pomoci ČR Vietnamu v provincii Hai Duong na dodávku technologie na výrobu biohnojiv v objemu jednadvaceti miliónů korun.
Jak je vidět, mnohé české firmy by se rády vrátily do Vietnamu, ale tlak zahraničních firem je i zde obrovský. "V poslední době se na mne obracejí firmy ze zemí Evropské unie, ale i z Ruska, že mají zájem o marketinkové služby, a také, abych jim pomohl při účasti v tendrech ve Vietnamu. Všem sděluji, že mojí podmínkou je, aby subdodavatelem byla česká firma - klient WMC, kterou znám a také za ni smluvním partnerům WMC ručím," říká Winter. "Mrzí mne totiž, že některé velké firmy u nás, jež mají zahraničního majitele, se nesmějí hlásit do tendrů ve Vietnamu, to smí pouze jejich zahraniční mateřská firma."
Josef Hladík. "Zdá se mi škoda nedat k dispozici více než třicet let zkušeností a kontaktů z působení ve špičkových organizacích německého hospodářství," vysvětluje tento obchodník záměr založit Sdružení českých podniků v Německu se sídlem v Berlíně. Českým firmám totiž dosud chyběla platforma s mandátem zastupovat své členy vůči německým institucím. Podobně jako například Německo-česká průmyslová a obchodní komora v Praze, působící v ČR v zájmu německých podniků.
"Z řady rozhovorů, které jsme v Praze vedli, vyplynulo, že relevantní svazy českého hospodářství nemají v úmyslu podobnou organizaci založit. Východiskem tedy byla soukromá iniciativa, která nakonec v dialogu s berlínským Velvyslanectvím České republiky a několika českými podniky působícími v Německu vedla ke vzniku Sdružení," popisuje Hladík důvody vytvoření této organizace.
V současné době je v popředí formální stránka založení - probíhá registrace sdružení, vznikají webové stránky, připravuje se katalog služeb. Představa o obsahu činnosti sdružení má mezitím jasné kontury. V první řadě bude sdružení hájit zájmy členů v Německu a poskytovat jim poradenství a zastoupení ve vztahu k německým státním a nestátním organizacím. "Našim členům budeme dále nabízet informace z právní a daňové oblasti a jazykovou a logistickou podporu. V neposlední řadě bude sdružení pořádat akce ke zvýšení konkurenceschopnosti svých členů na německém trhu," vypočítává Hladík nabídku.
Přesto, že sdružení je soukromá iniciativa, jeho zakladatelé je chápou jako součást systému proexportní politiky. Usiluje proto o úzkou spolupráci zejména s českými diplomatickými zastoupeními v Německu, s CzechTrade a s českými hospodářskými svazy a ministerstvy. Část agendy, zejména vyhledávání obchodních partnerů, přenese sdružení na jinou soukromou iniciativu a sice na Service Point for Czech-German Trade v Regensburgu.
"Sdružení je přitom zřejmě prvním modelem, kdy v zahraničí vzniká česká organizace tohoto zaměření. Doufáme, že se nám podaří pro tento projekt získat finanční podporu ze státních prostředků. Veřejně prospěšný aspekt naší činnosti tuto naději opravňuje," dodává Hladík.
Rosťa Vlček. Mnozí jeho myšlenku vytvořit server, který by nabízel přehledné informace ke spolupráci s východem, zprvu zpochybňovali. "Uvědomoval jsem si, jak je spektrum informací o vývoji v Rusku, Bělorusku, Ukrajině, Kazachstánu a v dalších zemích na východě roztříštěné. Málo u nás bylo i odborníků, schopných vést kulturně často velmi rozmanitá jednání s partnery v rusky mluvících metropolích či regionech. Donedávna bylo pokřivené i různými politickými ambicemi a žel i negativismem některých jednotlivců," vysvětluje Vlček svůj záměr. Za uplynulých dvanáct let doprovázel desítky firem po výstavách a obchodních cestách na Ukrajině a v Rusku. Sesbíral v databázích tisíce informací, zpráviček a podkladů i kontaktů. "Předsevzal jsem si předávat dál něco z toho, co jsem za léta práce s rusky mluvícími partnery i lidmi získal," tvrdí.
Za necelých šest let má jeho server i-RU.CZ denně i přes dvě stě hostů a 1000 - 1500 zobrazení. "Asi polovina z návštěvníků k nám přichází přes velké vyhledávače. Dá se z toho usoudit, že poptávka po naší práci stoupá". Denně se registrují noví zájemci, kteří nejsou jen firemní odborníci, byť záměrem bylo informačně podpořit spolupráci s regiony východní Evropy a Euroasie. "Těším se na konec prázdnin, kdy představíme plnou ruskou verzi i-RU.COM. Potom budou české i slovenské firmy propagovány i v ruské části internetu," říká Vlček.
Ekonomickou soběstačnost projektu postupně přinášejí platící zájemci o hlubší spolupráci v obchodně využitelných službách a informacích. "Víte, přál bych si, aby i po komerčním náběhu zůstala většina informací na i-RU.CZ volně přístupných".
Podobně jako jiné nestátní iniciativy prochází i-RU.CZ úskalími zkoušek i omylů. "Dnes jsme již ale hodně vpředu a někdy se zřejmě začínáme také inspirovat. Nedávno kupříkladu vedení brněnského kraje oznámilo přípravu svého portálu pro práci s ruskojazyčnými návštěvníky. Nejde přitom o soupeření se státními či polostátními orgány či institucemi, ale výhodnou korelaci s nimi a o poskytnutí vzájemných služeb. Svědčí o tom kontakty s CzechTrade, Komorou SNS, Komorou východ, Asociací absolventů ruských (sovětských) vysokých škol a Asociací rusistů," dodává Vlček.
