Hledá se bič na obezitu
Obezita je postrachem 21. století zejména ve vyspělých zemích. Například Američané dnes zaplatí za zdravotní péči související s obezitou skoro stejně tolik jako za léčbu následků kouření. Zvlášť varovným zjištěním je, že nádorové choroby souvisejí už s dětskou obezitou; takto postižený chlapec má o 14 procent vyšší riziko, že někdy v životě onemocní rakovinou, a obézní dívce se zvyšuje toto riziko dokonce o 20 percent.
Nevyrůstá generace, která kvůli zdravotním komplikacím způsobeným nadměrnými zásobami tuku v těle bude umírat mnohem dřív než její rodiče?
Nejjednodušším způsobem boje proti zbytečným kilogramům je samozřejmě víc pohybu a méně snědených kalorií. Ne vždy to je však také cesta nejschůdnější, protože metabolismus lidského těla je někdy nevyzpytatelný. Důležitou roli v něm hrají geny a jiné faktory, které může člověk vůlí jen těžko ovlivnit.
Vědci proto hledají zbraně, které umožní proti obezitě zasahovat i jinak.
Z tukových buněk spalovače energie
Vědci z Texaské univerzity v Dallasu vnesli do jádra tukových buněk potkanů pomocí upraveného viru gen pro tvorbu bílkoviny zvané leptin. Tukové buňky přestaly mohutnět a naopak začaly přebytečný tuk spalovat. Za dva týdny se hlodavci zbavili čtvrtiny tělesné váhy.
Když jim vědci odebrali tukovou tkáň, byli překvapeni. Našli totiž v změněných buňkách mnohem více mitochondrií než v normálních buňkách. Mitochondrie jsou malé útvary uvnitř buněk, které fungují jako elektrárny - vyrábějí energii. A protože jich v daném případě bylo mnoho, spalovaly tuk neuvěřitelně rychle.
"Možnost změnit buňky sloužící jako skladiště tuku na buňky, které budou tuk spalovat, je příslibem nových léků proti obezitě," soudí vedoucí texaského týmu Roger Unger.
Zablokované kapiláry
Týmy, které vedou Wadih Arap a Michail Kolonin z Texaské univerzity, tentokrát v Houstonu, zase úspěšně vyzkoušely na myších jinou metodu, spočívající v likvidaci přívodu krve do tukové tkáně.
Protože tukové buňky rostou velmi rychle, potřebují si vytvářet nové drobné krevní cévy - kapiláry. Američtí vědci identifikovali specifickou bílkovinu (jmenuje se prohibitin), která pomáhá vytvářet pouze kapiláry vedoucí k tukovým buňkám. A když posléze našli molekulu, která dokáže prohibitin najít a zničit, a vpustili ji do myších těl, růst kapilár i tukových buněk se zastavil.
Do kulaťoučka vykrmené myši s takto upravenými tukovými buňkami po měsíci ztratily třicet procent své hmotnosti. Přijímaly také méně potravy a zrychlil se jim metabolismus. Prakticky žádné vedlejší účinky při ničení prohibitinu u nich vědci nezjistili.
"Pokud jen kousek toho, co jsme našli na myších, souvisí s lidskou biologií, můžeme být oprávněně optimističtí při hledání nových cest k zastavení obezity," komentovala tento úspěch Renata Pasqualiniová, Arapova životní i výzkumná partnerka.
Badatelé však sami upozornili, že experimentální výsledky na hlodavcích se ne vždy podaří zopakovat u lidí. Není jim zatím jasné ani to, zda ztráta tukových buněk nepřinese hromadění tuků v netukových tkáních.
Nejlepší vědecky ověřenou metodou potírání obezity tedy stále zůstává rozumné stravování kombinované s tělesným pohybem.
[*]
Autor je redaktorem slovenského deníku Sme
