Šikana zaměstnanců je v Česku stále častější

Šikana zaměstnanců je v Česku stále častější

Podniky nutí své zaměstnance k přesčasům, které často ani neplatí, propouštějí na hodinu bez udání důvodu a svévolně prodlužují zkušební lhůty. Říkají to poslední údaje Ministerstva práce a sociálních věcí.
S příchodem zahraničních investorů se situace nezlepšila, což dokazují například poměry v německých firmách Plzeňského a Karlovarského kraje.
Některé podniky odmítají vznik odborů i zaměstnaneckých rad. "Tím se vystavují podezření, že porušují ústavní právo na sdružování," upozorňuje ekonom Ivan Fišera z Českého manažerského centra v Čelákovicích. Stát ani odborová centrála zaměstnance účinně nehájí.

Hypermarkety

"Hypermarkety nutí překračovat pracovní dobu běžně," tvrdí předseda západočeské pobočky odborového svazu obchodu Pavel Pekař. "Když nechceš, u dveří čekají dvě další," říkají podle něj vedoucí směn prodavačkám, které nechtějí na neplacené přesčasy přistoupit. Když se Pekař snažil ženy z hypermarketů přemluvit, aby vstoupily do odborů, kde by se mohly účinně bránit, některé odmítly hned, jiným vstup zakázali manželé.
Jednáním s odbory jsou na Plzeňsku nejvíc přístupné britské hypermarkety Tesco a jejich francouzská konkurence Carrefour. Hůře se podle Pekaře jedná s německými řetězci Kaufland, Penny Market a Lidl. Kaufland má podle něj arogantní mistry, kteří zaměstnance stresují a prodlužují termínované smlouvy, v Penny Marketu platí méně než odpracovanou dobu. To ale firmy popírají. "Vaše informace je mylná," reagoval například jednatel Penny Marketu Pavel Kebísek.
Odborář Pekař pro svá tvrzení těžko sbírá důkazy. "Nezlobte se, nebudu se o tom bavit," říká mladá prodavačka z Kauflandu, která se obává, že by přišla o práci. Podobně reagují všechny, které odborář navrhl jako svědky.
Zástupci německých firem na otázku, jestli je možné bez odporu vedení založit v hypermarketech odbory, odpovídají stručně: "Vaše dotazy se týkají informací interního charakteru. Proto není možné na ně odpovědět," říká tiskový mluvčí Kauflandu Michael Sperl.
Neexistenci odborů v Penny Marketu přechází jednatel Pavel Kebísek mlčením, tvrdí však, že pokud by je někdo chtěl založit, firma by ho nepropustila. "Dodržujeme zákoník práce, a ten pojem propuštění nezná," dodává Kebísek.
Lidl nereaguje: "Vůbec se nevyjadřujeme do tisku," vysvětluje asistentka generálního ředitele Gabriela Molíková.

Založit odbory? Problém

Práva zaměstnanců se rozhodli obhájit zaměstnanci Elmontu Chotěšov, který vyrábí kabelové svazky pro automobily. Před rokem zde Aleš Kuča se šesti kolegy založil odborovou organizaci. "Někteří nadřízení si mysleli, že můžou všechno," vysvětluje důvody Kuča. Překonali prvotní potíže, kdy byli členové odborů přísně kontrolováni, jestli neopouštějí svá pracoviště, a začali jednat o kolektivní smlouvě, kde požadovali zvýšení platů, záruku výplat prémií a pětitýdenní dovolenou. Počet odborářů dosáhl v tisícihlavém podniku sedmdesáti.
Český jednatel Elmontu Jiří Batko se smlouvou souhlasil. Potíž nastala s německým vlastníkem, který smlouvu zakázal podepsat.
"S odbory spolupracujeme dobře," tvrdí Batko. "Na kolektivní smlouvě jsme se dohodli ústně a firma všechny tři požadavky splnila." Dál odmítá případ komentovat.
Podle odborů jsou písemné smlouvy potřeba, protože bez nich se musí na příští rok všechno dohadovat znovu. S takovým postojem souhlasí místopředseda odborového svazu KOVO Jaroslav Souček: "Možná se v jiných zemích dá věřit danému slovu, tady jsme ale v Česku."
Chotěšovští proto požádali o pomoc odbory mateřské firmy v bavorském Waldkraiburgu, vedení ale zakázalo, aby mezi sebou čeští a němečtí odboráři jednali. Odborář Kuča proto hodlá oslovit bavorskou centrálou odborů IG Metal. Její představitelé už přislíbili pomoc, chtějí využít svých kontaktů v dozorčí radě mateřské firmy.

Totálně pod kontrolou

Potíže zaměstnanců v řetězcích potvrzuje i předseda odborového svazu obchodu Alexandr Leiner. Zná i případy, kdy zaměstnavatelé zlikvidovali odborové organizace na pracovištích. Někdy šikanují zaměstnance, dokud sami nepodají výpověď, jindy se je pokoušejí podplatit mimořádnou prémií. Podle Leinera se situaci těžko podaří změnit, dokud zaměstnanci nezískají dostatečné sebevědomí: "Zatím se všichni bojí a nechtějí hájit svá práva ani s naší pomocí."
Fakt, že německé firmy postupují vůči českým zaměstnancům přísněji, než by se odvážily v Německu, připouštějí i zástupci německých odborů. "Mají někdy sklon podceňovat český zákoník práce," říká Jaroslav Krupička, který jako šéf česko-bavorského odborového svazu BoBaKom v Plzni monitoruje poměry v podnicích.
V tom, že podniky brání vzniku odborů či zaměstnaneckých rad, vidí ekonom Ivan Fišera porušení ústavní svobody sdružování. "Nemá smysl si stěžovat, že se lidé bojí bránit," říká a ptá se: "Mají se snad nechat vyhodit z práce kvůli posílení pozice odborů?"
V současné situaci zklamaly podle Fišery odborové centrály, které nedokázaly prosazovat zájmy zaměstnanců v podnicích. Státní úřady evidují porušení pracovního zákoníku, nekontrolují však, jestli podniky brání zakládání odborů.
Zásah státu v této oblasti by ale zdražil práci a tím například cenu zboží v řetězcích, upozorňuje Štěpán Jurajda z výzkumného ústavu CERGE. Podle něho je to věc politického rozhodnutí: "Záleží na tom, jestli si myslíme, že už jsme dost bohatí, abychom si takovou ochranu zaměstnanců mohli dovolit," říká Jurajda.