Nová naděje kosmonautiky má jméno Constellation



Zmíněnou paralelu najdeme v projevu tehdejšího amerického prezidenta Richarda Nixona v lednu roku 1972, kdy oznámil vývoj nového a opakovaně použitelného dopravního prostředku na oběžnou dráhu. Americká kosmonautika v té době měla za sebou úspěšné dobytí Měsíce. Jeho další výzkum ale vinou rozpočtových škrtů stagnoval a projekt levné dopravy pomocí raketoplánů měl být novým impulsem.
Původní plány odhadovaly celkové náklady na vývoj raketoplánů ve výši necelých šesti miliard dolarů, přičemž ročně se mělo uskutečnit alespoň dvacet startů, každý v ceně maximálně deseti miliónů dolarů.

Příliš drahý a složitý

Realita byla docela jiná. Vývoj čtveřice pravděpodobně nejsložitějších strojů v dějinách stál kosmickou agenturu více než dvojnásobek a každý start odčerpal z jejího rozpočtu dalších pět set miliónů dolarů. Také proto se do vesmíru nikdy nepodívalo více než devět posádek ročně.
Cena jednoho kilogramu užitečného nákladu se vyšplhala na dvacet tisíc dolarů, což paradoxně učinilo z opakovaně použitelného kosmického letounu suverénně nejdražší dopravní prostředek.
Nebyl ani příliš bezpečný; navzdory rozsáhlým úpravám na jeho konstrukci po havárii Challengeru v roce 1986 existovalo padesátiprocentní riziko podobné katastrofy během následujících třiceti let. Havárie raketoplánu Columbia z počátku roku 2003 proto byla příslovečnou poslední kapkou a zdecimovaná flotila se přesunula do hangárů, kde zůstává dodnes. Přestože by mělo příští rok dojít k obnovení jejich provozu, počítá se už maximálně s třiceti dalšími starty.
Americká kosmonautika se zkrátka ocitla v hlubokém útlumu a na první výrazné oživení čekala až do letošního ledna, kdy prezident George Bush přednesl svůj dlouho očekávaný projev. V něm nastínil plán na vyslání lidské posádky k Měsíci a Marsu, podmíněný nahrazením rychle stárnoucích raketoplánů novým dopravním prostředkem.
Následující den byl do čela nově zřízeného Úřadu pro výzkumné systémy v rámci NASA jmenován admirál Craig Seidle, který dosud v Pentagonu řídil konstrukci nového bitevního letounu. V současném angažmá je jeho úkolem nastartovat vývoj nového raketoplánu s pracovním názvem Crew Exploration Vehicle (CEV).

První testy do roku 2008

Přestože obrysy nového kosmického letounu zatím neexistují ani na papíře, bude se zřejmě jednat o dopravní prostředek výrazně odlišný od těch současných. Hlavním požadavkem pro budoucí konstruktéry je totiž univerzálnost. Jednotlivé letouny si budou na první pohled velice podobné a jenom malá úprava jejich vybavení umožní využití v naprosto odlišných misích.
Nová generace raketoplánů bude vedle dopravy k mezinárodní kosmické stanici ISS zajišťovat také plánovanou cestu lidské posádky k Měsíci a později k Marsu.
V konstrukci nových raketoplánů budou mít hlavní roli soukromé firmy. NASA plánuje oslovit dva zatím neurčené dodavatele, přičemž každý bude mít za úkol představit v roce 2008 rozestavěný prototyp schopný letu do vesmíru bez lidské posádky. Na základě výsledků testů vybere NASA jednoho konstruktéra, který do roku 2011 postaví hotový letoun pro první nepilotovaný let na oběžnou dráhu.
Let s lidskou posádkou přijde na řadu za další tři roky a do roku 2020 by se měla k Měsíci vydat výprava astronautů.

Kosmickou agenturu čekají škrty

Cena plánovaného projektu se teprve rýsuje. Výbor amerického Kongresu vývoj nové generace raketoplánů odhaduje na přibližně dvacet čtyři miliard dolarů, stavba lunárního modulu pro přesun astronautů z paluby CEV na povrch Měsíce a zpět přijde na další čtyři desítky miliard.
Velkou část potřebných financí bude muset NASA jednoduše ušetřit, v příštích pěti letech ji čekají škrty ve výši téměř dvanácti miliard dolarů, což je celý jeden běžný rozpočet agentury. Některé nesouvisející oblasti dosavadního výzkumu, jako například studium Země, se tak ocitnou na hranici přežití, případně budou zastaveny úplně. I tak ale bude muset americká vláda uvolnit dodatečné desítky miliard dolarů pro období v letech 2010 až 2020.
Aby byla současná NASA vůbec schopná dostát svým plánům, projde zřejmě v blízké budoucnosti radikální proměnou. Komise deseti nezávislých odborníků doporučila reformu celé její současné struktury a větší zapojení komerční sféry do jejích aktivit.
Start soukromé lodi SpaceShipOne z Mohavské pouště 21. června letošního roku sice neznamená příchod cestovních kanceláří s výlety na oběžnou dráhu v blízké budoucnosti, rozhodně je ale symbolickým připomenutím stále silnějšího vlivu soukromých firem na výzkum vesmíru.
[*]
Autor je redaktorem Instantních astronomických novin (www.ian.cz)

Ťafku drahým programům americké kosmické agentury NASA zasadil soukromě financovaný projekt, který před dvěma týdny vynesl v letounu SpaceShipOne člověka do magické výšky 100 kilometrů nad Zemí, která se považuje za hranici kosmického prostoru. Stroj stál 20 miliónů dolarů, tedy částku, jak poznamenal časopis Economist, za niž by NASA nevypustila ani papírového draka, nemluvě už o astronautovi. Přestože SpaceShipOne nemůže aspirovat na "opravdové" vesmírné lety, předvedl, co se dá dokázat za poměrně málo peněz.
Na prvním snímku letoun vzlétá na hřbetě proudového nosiče White Knight (Bílý rytíř), který jej dopravil do výšky kolem 15 kilometrů . Poté letoun zažehl vlastní pohon. Na druhém snímku se SpaceShipOne chystá přistát po úspěšném letu. Třetí snímek zachycuje, jak se jeho pilot Mike Melvill raduje po přistání.