Hudební i filmový průmysl se v posledních letech od základů mění. Ne snad, že by došlo k revoluci v pojetí hudby a filmu jako takového, mění se způsob prezentace, distribuce a prodeje. Vše má na svědomí nekončící expanze moderních počítačových nástrojů, stále samozřejmější přijímání a používání digitálních technologií a v neposlední řadě také oblíbenější, dostupnější a zejména rychlejší internet.
I velké společnosti pochopily, že internet není jen rejdištěm pirátů, ale že je obchodně velmi zajímavou platformou s obrovským ekonomickým potenciálem. S trochou zjednodušení se tedy dá říci, že technologie a způsoby pirátského šíření hudby a filmu jsou dnes úspěšně kopírovány renomovanými společnostmi. Pochopitelně se už nerozdává zadarmo, ovšem nezpochybnitelná legálnost, relativně nízké poplatky a neustálá dosažitelnost vybraných titulů činí takové podnikatelské záměry velmi zajímavými i pro uživatele, kteří by ještě nedávno jakékoli placení za "volně" dostupný obsah striktně odmítli. Ačkoli tendence nabízet placený multimediální obsah nejsou nijak nové a setkali byste se s nimi i před pár lety, tak teprve nyní pro ně vzniká vhodné klima, zejména díky dostupnému rychlému internetu. Naše domácí realita v tomto ohledu možná tak veselá není, ovšem celosvětový trend je patrný. Pevná připojení, velké rychlosti, nadstavbové technologie osvobozující stažené nahrávky z područí počítačů a usnadňující jejich běžné používání například v hi-fi systémech nebo domácích kinech...
Úspěšná technologie
Prodej hudebních nahrávek prostřednictvím internetu bez toho, aby došlo k jejich fyzickému zasílání na nosičích, není žádnou novinkou posledních měsíců. Už na konci devadesátých let minulého století fungovaly ambiciózní projekty, které sice nebyly zcela špatně vymyšlené, ovšem předběhly svou dobu a uživatelé na podobné možnosti nebyli vůbec připraveni. Za zmínku stojí například A2b Music nebo Liquid Audio: zatímco první víceméně zhynul na úbytě, druhý se po resuscitaci a nabrání druhého dechu dnes opět hlásí ke slovu.
Kouzelným slůvkem charakterizujícím současný stav prodeje hudby přes internet je iTunes. Prsty v tomto původně pouze počítačovém programu má společnost Apple, je tedy logické, že byl původně určen výhradně pro platformu Macintosh. V současnosti je ale dostupná i verze pro PC systémy Windows 2000 a XP, což z něj činí multiplatformní záležitost - ostatně také samotné hudební nahrávky v počítačových formátech jsou zcela nezávislé na platformě. Přestože společnost Apple v posledních letech sbírá jeden vavřín za druhým a její produkce je skutečně v mnoha ohledech inovativní (kromě samotných technologií se ale na úspěchu podílejí stejnou měrou také design výrobků a marketink), tak v podobný úspěch věřil málokdo.
iTunes umožňuje i nakupovat
Zmíněný program iTunes je možné využít nejen jako spolehlivý a výkonný přehrávač a organizér, ale také jeho prostřednictvím převádět nahrávky do různých formátů, sdílet je s přáteli, vypalovat na CD nebo přenášet do neméně populárního osobního přehrávače digitálních nahrávek Apple iPod.
Skutečně převratný ale není fakt, že tento program je k dispozici zcela zdarma, ale to, že tvoří vstupní bránu do stejnojmenné online prodejny. Ta byla spuštěna na konci dubna loňského roku (tehdy s omezením na platformu Macintosh a území USA), přičemž zájemcům byl nabídnut katalog čítající 700 000 atraktivních nahrávek nejen od několika stovek nezávislých labelů, ale hlavně od kompletní pětice největších nahrávacích společností: BMG Music, EMI, Sony Music, Universal a Warner Bros. Bonbónkem je fakt, že prakticky každý může prostřednictvím iTunes prodávat i svou vlastní hudbu.
Pravidla jsou jasná: 0,99 USD za skladbu, jednoduchý nákup pouhým kliknutím na položku, možnost přímého transferu do přehrávačů iPod, vypalování na CD až do počtu 7 kopií. Úspěch? Závratný: 275 000 nahrávek bylo prodáno v prvních 18 hodinách po spuštění, za první týden více než jeden milión.
V současnosti, tedy zhruba po 14 měsících provozu, se očekává prodej písně s pořadovým číslem 100 000 000. Společnost Apple předpokládá, že brzy dosáhne prodejů na úrovni 130 miliónů písní za rok.
Po zpřístupnění odpovídající verze dychtiví uživatelé operačního systému Windows nakoupili více než milión nahrávek v prvních třech dnech, přičemž podobná počáteční smršť se už stává pravidlem. Po zprovoznění obchodu i pro evropská teritoria (konkrétně Velkou Británii, Německo a Francii) bylo úspěšně prodáno 800 000 nahrávek za týden, v cenách 0,99, respektive 0,79 GBP za skladbu.
Problémem domácího uživatele je fakt, že sice může bez problémů používat program iTunes, ale dveře obchodu jsou mu zatím stále zavřené. Platí se totiž výhradně platební kartou, která musí být vystavena na osobu s adresou v některé z podporovaných a výše zmíněných zemí. Podobně nedostupný je pro tuzemce také Napster, který se z původního krále pirátského stahování hudby, filmů či programů zásadně proměnil na legální hudební prodejní kanál. Princip jeho fungování, velikost katalogu i cena za skladbu jsou shodné s iTunes, ovšem kromě toho nabízí také předplatitelský kanál, kdy za 9,95 USD měsíčně má uživatel možnost legálně stahovat bez omezení.
Již jednou zmíněné Liquid Audio spojilo své síly například s obchodním řetězcem Wall-Mart, který na svých stránkách a ve svých prodejnách nabízí digitální hudbu za tržní cenu 0,88 USD za skladbu, u služby Rhapsody je pak požadováno ještě méně - 0,79 USD...
Bezpochyby je ale jen otázkou času, kdy se mezi "podporované" zařadí i Česko. Online prodej je nyní realitou, je přijímán jak uživateli, tak nahrávacími společnostmi, přičemž ještě před zhruba třemi lety vše vypadalo přesně naopak. Svoje pobočky a zájmy mají v naší zemi i zmiňované renomované nahrávací společnosti a není důvod držet nás bokem od hlavního proudu. Ostatně, podle dostupných informací, by například domácí pobočka Sony Music ráda v dohledné době zprovoznila online prodej nahrávek svého rozsáhlého katalogu, chystá se k tomu i Český Telecom, jak se dočtete v další části článku.
Samoobsluha s filmy
Zatímco stahování hudebních nahrávek je v jádru možné realizovat na každém typu připojení, tedy obecně i na nejpomalejším vytáčeném, s filmy je vše o poznání složitější. Problémem nyní už nejsou autorská práva nebo neochota filmových studií či televizních stanic poskytnout veřejnosti legální digitální verze svých filmů a pořadů, ale fakt, že ke stažení audiovizuálního díla je nezbytné skutečně velmi kvalitní připojení. Datové velikosti hudebních nahrávek se totiž pohybují v přijatelném řádu jednotlivých megabajtů, zatímco u videa ve slušné kvalitě může jít až o mnoho stovek MB. Je to pochopitelné i vzhledem k nesouměřitelné podstatě a stopáži jednotlivých hudebních a filmových titulů a platí to i při použití specializovaných "úsporných" formátů.
Rychlosti připojení ale obecně stoupají, tím pádem se zvětšuje potenciální okruh možných uživatelů služeb označovaných jako Video-On-Demand, tedy video na vyžádání. Podstata tohoto oboru tkví v možnosti kdykoli si pustit zvolený film či televizní pořad, bez ohledu na programovou skladbu nebo čas. Ve své podstatě jde o jakési virtuální obdoby videopůjčoven, ovšem bez nutnosti si tituly vyzvednout a ve stanovené lhůtě vrátit. Místo toho prostřednictvím prohlížeče vybíráte, platíte i stahujete.
Nakládání s filmy může mít různá pravidla, obvyklé je jejich volné použití po konkrétní časovou lhůtu (24 hodin, 48 hodin a podobně), přičemž po jejím uplynutí je znemožněno další přehrávání.
Dnes již víceméně běžné propojení počítače se systémem domácího kina často zajistí to, že stahované filmy skutečně mohou plně suplovat (včetně kvality obrazu a zvuku) zapůjčení na DVD. Někdy dokonce není ani nezbytný počítač, například pokud byste patřili mezi uživatele služby MovieBeam. Ta je založena na uploadu filmů k uživateli prostřednictvím vysokorychlostního bezdrátového připojení, které zajišťuje pouze nepříliš velká "krabička" připojená k televizoru. Zajímavostí je stálá nabídka 100 filmů, přičemž jednou týdně se desetina obnoví. Všechny filmy jsou uloženy v koncovém zařízení a vysokorychlostní datové připojení zajišťuje aktualizaci "sortimentu". Služba je zatím dostupná pouze v USA a v pokrytých městech, platí se měsíční poplatek ve výši 7 USD (za koncové zařízení) a od 2 do 5 USD za čtyřiadvacetihodinové "vypůjčení" konkrétního titulu. Filmy v nabídce MovieBeamu patří k nejnovějším a filmová studia s nadšením tuto novou službu podporují.
Video po síti s Českým Telecomem
MovieBeam není jediný a ve Spojených státech má konkurenci například ve službě MovieLink, kterou společně založila přední filmová studia jako Sony Pictures, Universal, Warner Bros. a další. V nabídce této společnosti tedy nechybí prakticky žádný z hollywoodských trháků, katalog čítá několik stovek titulů. Na rozdíl od MovieBeamu je ale tato služba chápána čistě jako počítačová s klasickým postupem: výběr, online platba kreditní kartou, download filmu, sledování v počítači. Volnější jsou pravidla - na sledování filmu je stanovena lhůta 30 dní, ovšem od jeho prvního spuštění už je dostupný jen po nejbližších 24 hodin. Ceny "půjčovného" jsou prakticky shodné s výše zmíněným MovieBeamem, neplatí se ale měsíční poplatek.
Podobnou službu máme k dispozici také v České republice. Jmenuje se Starzone a stojí za ní Český Telecom, který si od ní slibuje velké věci. Hlavní výhodou je to, že veškeré platby za filmy či další zábavu nabízenou prostřednictvím tohoto portálu zaplatíte v měsíčním vyúčtování za používání telefonu. Nevýhodou je ovšem fakt, že se k této službě dostanou pouze uživatelé služby Internet Expres, tedy rychlého připojení k internetu v podání dominantního operátora. Každopádně, zatím je nabídka filmů poměrně malá, navíc ředěná večerníčky a televizními pořady. Zatím totiž do projektu nevstoupila velká studia a neotevřela své katalogy, takže asi nejlepšími v nabídce jsou filmy Jana Svěráka.
Platí se dvojí ceny, nižší za jednorázové zhlédnutí, nepatrně vyšší za 24 hodin bez omezení přehrávání. Dětské večerníčky pořídíte už zhruba za desetikorunu, celovečerní filmy začínají na 30 Kč, tituly pro dospělé pak mohou stát až 80 korun. V nabídce budou i hudební nahrávky, cenově zhruba na úrovni 30 korun za skladbu.
Technologicky je Starzone podobná MovieLinku, tedy primárně si stahujete video určené pro přehrávání v počítači, nikoli kvalitou plnohodnotné tituly excelující na plazmové obrazovce domácího kina. Rozjezd je pomalý, možnosti však lákavé - to ostatně přesně platí o digitální distribuci hudby a filmu jako takové.
Autor je spolupracovníkem redakce
Odkazy:
Apple iTunes - www.apple.com/itunes
Hlavní stránka iTunes, odsud je možné získat stejnojmenný software.
Apple iPod - www.apple.com/ipod
Hlavní stránka populárního osobního přehrávače digitálních nahrávek iPod.
Napster - www.napster.com
Druhá generace Napsteru, tentokrát na hony vzdálená pirátským vodám.
Liquid Audio - www.liquid.com
Liquid Audio využívá ve svém online prodeji hudebních nahrávek například řetězec Wall-Mart.
Rhapsody - www.listen.com
Služba Rhapsody provozovaná společností Listen.com.
MovieBeam - www.moviebeam.com
Stránky společnosti MovieBeam.
Movielink - www.movielink.com
Stránky společnosti Movielink specializované na internetovou distribuci filmů.
Starzone - www.starzone.cz
Portál Starzone provozovaný společností Český Telecom.
