Z úřadů práce se "odhlásilo" na dvanáct tisíc mladých lidí

Z úřadů práce se "odhlásilo" na dvanáct tisíc mladých lidí

Ve škole se učila, jak šít oblečení. Nyní - dva roky po získání výučního listu - kontroluje, jestli správně fungují kompresory.
Práci, která by odpovídala jejímu oboru, dvacetiletá Anna Miřácká z Hněvkovic u Ledče nad Sázavou na Vysočině nesehnala. Po škole zůstala vyučená dámská krejčová půl roku bez práce. "Místo jsem si nakonec našla až sama přes kamarádku. Ale v šestatřicet kilometrů vzdáleném Humpolci."

"Husákovy" děti už dělají

Podobné problémy jako Anna Miřácká řešilo ještě vloni přes padesát tisíc mladých lidí.
Včera ale přišlo ministerstvo práce s překvapivou zprávou: Na konci letošního června se u úřadů práce o práci a podporu ucházelo o 12,5 tisíce absolventů méně.
Z roku na rok se tak jejich řady zkrátily o celou čtvrtinu.
Přesto se ministr práce Zdeněk Škromach příznivými čísly nemůže chlubit. Z velké části za ně totiž mohou hry s čísly a fakt, že silné ročníky "Husákových" dětí již práci v minulých letech sehnaly. A školy nyní dokončují mnohem slabší populační ročníky.
"Zatímco v polovině sedmdesátých let se rodilo ročně kolem 190 tisíc dětí, o deset let později to bylo již jen 130 tisíc," připomíná ekonom David Marek ze společnosti Patria Online. "Čerstvých absolventů je nyní zkrátka tak málo, že i při stagnující či rostoucí nezaměstnanosti jejich počty v registrech úřadů práce klesaly."

Pomohla hra s čísly

Situace mladých lidí bez místa se navíc zčásti zlepšila i papírově.
Úřady práce totiž loni začaly počítat nově statistiku. A nezaměstnaní, kteří se ještě předloni vešli do kolonky "absolventi", postupně během letních měsíců přecházeli mezi "normální" nezaměstnané.
Dříve úředníci za absolventy považovali třeba muže po civilní službě nebo maminky po mateřské, pokud neměli odpracovány alespoň dva roky. Ženy se tak i po pěti letech strávených doma s dvěma dětmi vracely automaticky do kolonky "absolventky". To už není možné.
"U nás měla dominantní vliv na pokles počtu mladých lidí právě změna metodiky. Šlo o stovky nezaměstnaných, kteří se jen přesunuli," říká mluvčí ostravského úřadu práce Svatava Baďurová.

Míří i do ciziny. Ale málo

Statistiky úřadů práce vylepšilo také to, že mladí lidé po vstupu republiky do Evropské unie začali mířit častěji za prací do bohatších zemí pětadvacítky.
"Řada mladých absolventů se nás na práci v zahraničí ptá. Nyní jich mohlo odejít plus minus padesát," odhaduje ředitel úřadu práce v Táboře Jiří Berkovský.
Další padesátka odešla z Ostravska. "Nejvíce do Anglie a Irska," říká Baďurová, která o cestování za prací ze svého regionu zpracovává podrobný průzkum. "Většinou jde právě o mladé lidi do pětadvaceti let, kteří umějí jazyky."
Kolik mladých lidí zamířilo do zahraničí z celé republiky, nelze dohledat. "Odchod absolventů na pracovní trh do zahraničí bohužel neevidujeme," tvrdí mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková.

Podpora už nebude

I přes hry s čísly se podle ekonomů začíná situace mladých nezaměstnaných zlepšovat.
"Stále lépe si hledají zaměstnání. Trh totiž více než v minulosti upřednostňuje mladé lidi, kteří jsou pružní, přizpůsobiví, umí cizí jazyky a zvládají práci s informačními technologiemi," říká analytička Volksbank Markéta Šichtařová.
Navíc od října se podstatně zpřísní podmínky pro vyplácení podpor pro mladé lidi, kteří vyjdou ze škol. Pokud po brigádách neodpracují více než jeden rok, nebudou mít nárok na vyplácení dávek v nezaměstnanosti. A právě strach ze změn podle Beránkové nutí mladé lidi hledat práci již brzy při škole.