Ekonomika se neřítí do propasti

Ekonomika se neřítí do propasti

Při sledování médií a výroků opozičních politiků by člověk mohl nabýt dojmu, že česká ekonomika je na tom až tragicky špatně a řítí se do propasti. Všeobecně vznikl dojem "blbé nálady" ve všem, co se týká našeho hospodaření. Pokud se ale podíváme na fakta, zjistíme, že situace není zdaleka tak špatná a že si republika vede slušně v mnoha oblastech. Zásluhu na tom má i vláda a její hospodářská politika.
Je velice důležité, že se loni zrychlil růst reálného hrubého domácího produktu, ze dvou na 2,9 procenta. Je to už čtvrtý rok růstu a také třetí rok, ve kterém roste ekonomika rychleji, než je obvyklý průměr EU. Vláda tak plní, co si vytkla za jeden z hlavních cílů v souvislosti se vstupem do unie: aby byl růst rychlejší než evropský průměr. Jen touto cestou se může ekonomika a posléze i životní úroveň přiblížit standardům unie.
V roce 2003 se také zvyšoval objem produkce ve všech základních odvětvích s výjimkou zemědělství. Výrazně rostlo stavebnictví (zhruba devět procent), následováno strojírenstvím a průmyslem.
Přes tento pozitivní vývoj nedošlo k růstu dovozní náročnosti. Schodek obchodní bilance se v roce 2003 dokonce mírně snížil a nevytvářel tlaky, které by vedly k růstu vnější nerovnováhy. Vývoz vzrostl o více než devět procent - nadprůměrně se vyvážely například stroje nebo dopravní prostředky.
Ke specifickým rysům našeho hospodaření patří rekordně nízká průměrná míra inflace, která nedosáhla ani jednoho procenta. Tak nízká inflace je důsledkem několika faktorů, především uvážlivé makroekonomické politiky a silné koruny. Koruna v minulých dvou letech výrazně posílila ve vztahu k dolaru - meziroční zhodnocení dělá zhruba 16 procent. Ve vztahu k euru koruna mírně oslabila po velkém posílení v roce 2002.
Nelze samozřejmě zastírat, že ekonomika má také problémy. Je známo, že se potýkáme s rostoucí mírou nezaměstnanosti. O příčinách by bylo možné spekulovat. Určitě mezi ně patří i fakt, že ekonomika prošla významnými strukturálními změnami a ještě se stále "srovnává".
Je také důležité připomenout, i když je to možná bolestné konstatování, že průměrná nezaměstnanost v eurozóně je podobná naší - 8,8 procenta. Nezaměstnanost zkrátka k životu patří, a to i ve vyspělých evropských zemích.
V hospodaření státního rozpočtu lze zaznamenat výrazné změny k lepšímu. Loni jsme sice hospodařili se schodkem, ale ve srovnání s rozpočtem upraveným byl schodek nakonec nižší o více než 22 miliard. Bylo toho dosaženo růstem příjmů a poklesem výdajů. Začínají se tak projevovat pozitivní účinky vládní reformy veřejných financí, které pomohou ke stabilizaci rozpočtu a ve kterých bude vláda nadále pokračovat.
Nejsme na tom tedy tak špatně, jak se nám snaží namluvit opoziční politici. Jejich jediným cílem je destabilizovat politickou scénu a vyvolat předčasné volby.
Odstupující vládu čekaly nepopulární kroky, nebála se je však učinit a výsledek se pomalu dostavuje, i když zatím jen ve formě makroekonomických ukazatelů. Aby se účinnost těchto kroků odrazila i v reálné životní úrovni občanů, musíme si ještě několik měsíců počkat. Opoziční černé můry nemají opodstatnění, řeč faktů je jasná - jdeme správným směrem.
Autor je ministrem pro místní rozvoj a předsedou US-DEU