Po vstupu do EU se vrší české resty

Více než dva měsíce po vstupu do Evropské unie nesplnilo Česko své závazky, které vyplývají z přístupové smlouvy. Má na kontě přesně 75 nedodělků - právních předpisů, které slíbilo před vstupem přijmout a které zatím neexistují.
Vyplývá to z interního dokumentu vlády, který má redakce HN k dispozici. Zprávu připravili specialisté na unijní problematiku z Úřadu vlády a ministerstva zahraničí. Kabinetu ji předkládají vždy jednou za čtvrt roku.
"Z dílčího porovnání nových členů zaujímá Česko sedmé místo z deseti a jeho deficit je o více než dvacet procent vyšší než u "starých" členských zemí," píše se ve zprávě.
Chybějící legislativa souvisí především s ochranou pracovníků či s podnikáním. Na jednu stranu tak třeba díky zákonu o DPH, který neladí s bruselskými požadavky, platí Češi méně za dětské pleny, na druhou však mají kvůli chybějícímu antidiskriminačnímu zákonu ženy menší dovolání v případech, kdy v práci berou méně peněz než muži na stejných postech.
Česku navíc hrozí postihy od Evropské komise, která si právě tyto oblasti přísně střeží. Opakovaně už upozornila například na problematický zákon o vzájemném uznávání profesních kvalifikací. K němu zcela chybějí prováděcí předpisy, a tak třeba německý lékař má jen teoretickou možnost otevřít si bez problémů praxi v Česku.
Odstupující premiér Vladimír Špidla nepovažuje situaci za vážnou. "Žádná odvetná opatření zatím nehrozí," řekl. Totéž si myslí i Pavel Svoboda (US-DEU), šéf vlivného Výboru pro evropské záležitosti. "Komise už sice rozsvítila kvůli nedodělkům několik "červených světel", ale ostatní jsou na tom stejně. A to i staré země. Francie či Itálie mají nedodělků spousty," říká. "My bychom zas mohli žalovat EU, že přijaté dokumenty nejsou ve všech jazycích členských zemí. Poslanci dosud dostávají materiály v angličtině."
I když tučné pokuty zemi bezprostředně nehrozí, hora nedodělků komplikuje postavení Česka v unii. K nedodělkům navíc nabíhají nové resty - tak, jak vstupují v platnost další evropské směrnice. Pokud jde o ně, chybí Česku z celého balíku téměř čtvrtina, tedy 360. Hůř je na tom z nových zemí jen Malta.
Eurokomisař Pavel Telička HN potvrdil, že Brusel výrazně liknavé přejímání unijní legislativy v Česku pozoruje. "Je potřeba vnímat to jako problém," varoval.
Česko si tak - a zbytečně - buduje pověst země, která neplní sliby. Pozice takové země je pak slabá.
To by se Česku mohlo nevyplatit už brzy: při rozdělování postů v nové komisi. Třeba Francie, která nyní vede s Bruselem několik sporů u Evropského soudu, může jen těžko získat vlivný post komisaře pro hospodářskou soutěž, vnitřní trh nebo průmysl, neboť právě v těchto oblastech platí za největšího lajdáka. "Při rozdělování postů v Evropské komisi hrají podobné věci roli. Osobní profil kandidáta je jen polovina. Druhou je postavení země v unii a její respekt ke společným zákonům," uvedl přední bruselský politolog Peter Ludlow.

Související