Kdo hlídá unijní zákony? Nikdo a všichni

Když v květnu poslanci schválili novelu devizového zákona, mohli si odškrtnout jeden z důležitých restů, které Česko vůči Evropské unii mělo. Jenže jej stále má. Do zákona se dostala pasáž, která je v rozporu s přístupovou smlouvou. Pokud se nemá rozjet kolotoč diplomatických nót, který může skončit až mnohamiliónovou pokutou od Evropského soudu, musí poslanci zákon rychle znovu otevřít.
Česko si při dohadování podmínek vstupu do EU vymohlo i sedmileté přechodné období, v němž cizinci nesmějí kupovat zemědělskou půdu. Výjimka měla zabránit bohatým cizincům, aby s českou půdou spekulovali a skupovali ji. Netýkala se však těch, kteří už v Česku žijí a v zemědělství podnikají, nebo se chtějí do země přistěhovat, zařídit si tu trvalý pobyt a zemědělstvím se živit.
"Vládní poslanci si to vyložili jinak a dali do devizového zákona podmínku, že půdu může koupit až ten cizinec, který tu žije tři roky. Tím však porušili přístupovou smlouvu," říká stínový ministr zemědělství za ODS Jiří Papež. "Smlouva je však českým zákonům nadřazená. Pokud by tedy cizinec chtěl zemědělskou půdu a kvůli novele zákona ji nemohl koupit, mohl by se obrátit na soud a vyhrál by."

Kdo to má uhlídat?

Vládní poslanci už uznali, že se zákonem pochybili. "Problém je, že po našem vstupu se situace změnila. Jsme plnohodnotnými členy. Mnoho zaběhaných mechanismů, kterými jsme podobné věci hlídali před vstupem, je jinak," říká šéf poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Pavel Svoboda (US-DEU). "Dosud každý zákon hlídal parlamentní institut, ale ten teď dělá jinou práci. Momentálně zákony, které se ve sněmovně upravují, prakticky nikdo nehlídá," připouští.
O to, aby v zákonech, které poslancům posílá vláda, nebyly podobné prohřešky, se stará vládní centrum kompatibility s právem ES. "Dohlížíme nad všemi předpisy, které vznikají - zda jsou slučitelné s právem EU. I nad těmi, které se unijní problematiky netýkají," říká jeho šéf Dušan Uher.
Jenže poslanci pak zákony svými pozměňovacími návrhy předělají. Parlamentní institut od prvního května připravuje expertizy pro evropský výbor, který za sněmovnu "hlídá", s jakými stanovisky jezdí vláda do Bruselu.
"Přijmout tu zákon znamená prohnat ho celým kolečkem: vláda - poslanci - senátoři - prezident. Do Bruselu však odjede na zasedání jeden ministr a bez větších procedur může něco odhlasovat. Právě my tedy s členy kabinetu upřesňujeme před takovým hlasováním české pozice," říká Svoboda.

Nad úřady chybí bič

Další problém s českými nedodělky spočívá v pomalé práci ministerstev. Těm totiž chybí bič, aby se evropskou problematikou zabývala důsledněji. Vládní odbor kompatibility sice připravil pokyn, kterým měl kabinet zaúkolovat resorty, aby si hlídaly, co se v Bruselu chystá, jenže kabinet padl a nařízení dosud nikdo neschválil.
"Přitom je nutné uvědomit si, že už nelze oddělovat legislativní proces na evropské a domácí úrovni. Od našeho vstupu už nejde o právo naše a jejich," podotýká Uher. "Klíčové je vědět, co se chystá, snažit se to ovlivnit z pohledu českých zájmů a současně s tím už připravovat změny v českých zákonech."
To se zatím nedaří - a to i přes to, že na ministerstvech podle zjištění HN pracuje dohromady přes tisíc úředníků, kteří mají primárně na starosti evropskou problematiku. Nepřímo se jí zabývá na osmdesát procent všech zaměstnanců.

Nekonečné hádky

Příliš pomalé je i schvalování připravených návrhů: eurooptimistické vládní strany narážejí na euroskeptickou opozici. Tak odlišné názory na evropské záležitosti vládní strany a opozice prakticky v žádné ze zemí EU nemají.
Patrné to bylo třeba při projednávání evropského zatýkacího rozkazu. I když se Česko už coby pozorovatel při EU významně podílelo v Bruselu na jeho tvorbě, poslanci jej po bouřlivých rozpravách přijali se zpožděním až před čtrnácti dny. Zákon navíc zřejmě nepodepíše prezident Václav Klaus. Ten totiž už několikrát varoval před tím, že do země pak budou jezdit Němci zatýkat Čechy.
"Mnoho zákonů tak projde jen za cenu ústupků. S vědomím, že bude nutné brzy tyto normy novelizovat, protože nejsou dobré," míní Jaromír Kohlíček (KSČM).
To je případ zákona o zadávání veřejných zakázek, který poslanci přijali až na šestý pokus. Bez něj by země nemohla žádat o peníze z evropských fondů. Sněmovna zákon schválila, ale Ministerstvo pro místní rozvoj muselo ustoupit třeba u výše pokut, která následuje za obejití zákona. "Je jisté, že letos na podzim budeme muset zákon znovu otevřít a novelizovat," podotkl mluvčí úřadu Petr Dimun.