Dopad vstupu do Evropské unie společnosti ještě čeká

PRŮZKUM: Sdružení Střední podnikatelský stav zkoumalo připravenost firem na život v unii

Sdružení Střední podnikatelský stav provedlo v letošní "okurkové sezóně", dočasně zpestřené výměnou vlády, zajímavé šetření. Padesátky českých firem se zeptalo, jak vidí svou připravenost na členství v Evropské unii sto dní po našem vstupu. Polovinu respondentů tvořily firmy do 50 zaměstnanců, 35 procent firmy s méně než 250 zaměstnanci a zbytek velké podniky. Co do oborů dominovaly tomuto šetření služby (44 procent) následované výrobou (29 procent), obchodem (17 procent) a stavebnictvím (10 procent). Šlo možná o nevelký, ale dobře strukturovaný vzorek, což při potřebné ostražitosti umožňuje s výsledky šetření dále pracovat. Ty přitom ne ve všem potvrdily rozšířená očekávání.

Stalo se vůbec něco?

Pro 41 procent byla předběžná příprava na vstup do Evropské unie zcela dostačující, čtyři procenta respondentů dokonce uvedla, že žádné nebylo třeba. Přibližně třetina (35 procent) provedla jen změny administrativně-formální a něco přes pětinu právně-smluvní. Naopak nedostatečnou přípravu přiznalo jen 17 procent dotázaných. Zásadnější strategické změny signalizovalo 18 procent respondentů, stejné procento provedlo změny marketinkově-obchodní. Pouhá tři procenta se rozhodla pro personální změny a opatření.

Ačkoli nejde o černobílý výsledek, dominantní názor svědčí o celkové "poklidnosti" firemní přípravy, která u velké části podniků subjektivně splnila to, co měla, i když se mnohdy zřejmě omezila na formality vyvolané změnou zákona o DPH, jiným režimem obchodů uvnitř unie a podobně. Průzkum zaměřený na zpracovatele masa a mléka by asi vyzněl jinak, jejich krušné chvíle však byly v celkovém průměru domácího podnikání, jak vidno, spíše varující výjimkou než pravidlem.

Necelá pětina podnikatelů, která adaptovala strategii a marketink, je na první pohled překvapivě malé číslo. Lze ho vysvětlit tím, že v čase příprav, zahrnujícím i liberalizaci obchodních vztahů s unií a masívní vstup západoevropské konkurence na náš trh, už byly dávno "rozdány karty", podle kterých nemalá část domácího podnikání hraje, aniž by na své strategii musela k 1. květnu 2004 cokoli měnit. Zejména pro stabilní subdodavatele nadnárodních finalistů nebo lokálně zaměřené poskytovatele služeb to nepochybně platí. Ani v jejich případě to však neusvědčuje z omylu ty, kteří tvrdili, že vstup do EU bude strategickou výzvou.

Dokončení liberalizace obchodu totiž není až tak zásadní změnou ve srovnání s tím, co lze očekávat v důsledku pokračujícího provázání ekonomik západu a východu Evropy, znásobení přeshraničních toků zboží, služeb, peněz i lidí a postupující konvergence cenových a mzdových ukazatelů. Pak se vší pravděpodobností nezůstane u nepochopitelně nízkých tří procent firem, které investovaly peníze a čas do personálních opatření. Podobně je pravděpodobné, že více než pětina firem zjistí, jak potřebné jsou změny ve strategii a marketinku.

Pokud si představíme stavební firmu, která renovuje domky a byty v některém z regionů Česka, pak se pro ni opravdu moc nezměnilo. Daň z přidané hodnoty na stavební práce má dočasnou výjimku, materiál z daňového pohledu dokonce zlevnil. Co všechno je ale na obzoru?

Evropská unie usiluje o skutečné uvolnění pohybu stavebních výrobků a služeb. To k nám přivede další nové materiály, technologie a zejména konkurenty. Zájem cizinců o naše nemovitosti zatím brzdí přechodné omezení, avšak zvyšují a "poevropšťují" se nároky domácích stavebníků puzených navíc očekávaným zvýšením DPH k tomu, aby utratili svá stavební spoření do konce roku 2007. Ve stejné době zřejmě většina starých členských zemí uvolní své pracovní trhy pro zájemce z východu. Pak teprve naše imaginární firma pocítí vstup do unie, až dočasně vyšroubovaná domácí poptávka poklesne, zatímco konkurence i nároky na domácím trhu narostou a ti nejschopnější zaměstnanci se začnou rozhodovat, zda neodejít za vyšší mzdou.

A co dál?

Většina podnikatelů tento "odložený efekt" skutečných dopadů vstupu do unie realisticky chápe, o čemž svědčí 53 procent respondentů, pro něž je evropská příprava stále jednou z klíčových priorit, u tří procent je dokonce stále prioritou číslo jedna.

Oč v této přípravě pravděpodobně půjde, se dá z průzkumu rovněž vyčíst. Dvě třetiny podnikatelů uvedly, že buď určitě, anebo s velkou pravděpodobností zkusí štěstí s podpůrnými fondy Evropské unie. Také každodenní zkušenost poradenské firmy potvrzuje, že "peníze z unie" jsou zejména pro menší a střední firmy v podstatě synonymem toho, co od ní mohou očekávat. Probuzené naděje zde však pravděpodobně předčily budoucí realitu, i když by bylo nepochybně hezké, kdyby více než dvě třetiny firem na některou z unijních podpor dosáhly.

V této souvislosti překvapuje, že pětina firem stále nemá o podporách z unie dostatek informací. Zejména ve spojení s tím, že polovina (49 procent) by nejraději byla o nabídkách a požadavcích unie informována přes webové stránky fungující v češtině. Svědčí to o tom, že dost domácích podnikatelů si na prohlídku internetu ještě nenašlo čas. V češtině již funguje několik "dotačních" serverů. Postupně se počešťuje i centrální web Evropské unie (http://europa.eu.int), kde jsou v rodném jazyce dostupné všechny podstatné informace vydané po rozšíření unie.

Uvedená tabulka uvádí význam přikládaný respondenty těm tématům, o nichž po 1. květnu 2004 zcela nebo z velké části rozhoduje přímo Evropská unie a jejichž zvládnutí tedy není snadné bez specifické "evropské přípravy".

Co si o těchto tématech nepřečtou podnikatelé na webu (preferovaném zdroji informací), by rádi slyšeli od trvale spolupracujícího poradce (22 procent), menším dílem (desetina) pak od své podnikatelské organizace. Kupodivu není málo těch, kteří jsou ochotni jít za své zájmy v těchto věcech do Bruselu lobbovat. Ovlivňování rozhodovacího procesu unie formou lobbingu označilo 28 procent firem za naléhavý úkol zralý k řešení, respektive za důležitý úkol nepříliš vzdálené budoucnosti. Další desetina by se čas od času nechala zastoupit specializovanou agenturou a 12 procent tvrdí, že bruselský lobbing je důležitým úkolem podnikatelských organizací. Těchto v souhrnu 50 procent podnikatelů, uznávajících praktickou důležitost obrany svých zájmů v unii, je ve světle starších průzkumů skutečné novum. Dříve totiž dominoval názor, že lobbing v Evropské unii je drahou zbytečností, zajímavou snad jen pro velké firmy. Tento názor v aktuálním šetření vyjádřilo "jen" zbylých 50 procent. Že by signál tolik očekávaného tlaku podnikatelů na ty, kteří o nich rozhodují?

Autor je poradcem European Consulting Institute

Oblast regulace a iniciativ EU