Rozhovor: Lenka Hyková

Hyková jen dělala, co dělat měla

/OD NAŠEHO ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE/
Zatím jen střelci přispívají do medailové sbírky na osmadvacátých letních olympijských hrách v Aténách. Stříbro Lenky Hykové bylo jednoznačně z kategorie neplánovaných. Ale při své velké premiéře udržela obdivuhodně nervy na uzdě. Ostatně, sama pak přiznala, že mnohem větší nervy prožívala při nedávné maturitě.

hn: Do finále jste šly dvě z prvního místa se stejným nástřelem. Neznervózněla jste?
Na začátku taková předstartovní nervozita trochu byla, ale jinak ne. Jsem spíš introvert, kliďas. Tak jsem to brala jako normální závod, který mi navíc vyšel. Prostě žádná nadbytečná nervozita, dělala jsem, co jsem dělat měla.

hn: Což znamenalo zisk medaile?
Tak to ne. Je pravda, že jsem do Atén jela s dobrou formou. Mým cílem ale byl postup do finále. O medaili jsem vůbec nepřemýšlela.

hn: A ani vývoj závodu vás nijak nevyvedl z klidu? Ve finále jste v první polovině trochu zaváhala...
Při finále jsem výsledky vůbec nesledovala, ale pak jsem jedním okem zaregistrovala na monitoru, co se děje. Srovnala jsem se a byla z toho medaile.

hn: Už jste přemýšlela, co s penězi za zisk medaile?
Tak to vůbec ne. Pořád mi ještě nedochází, co jsem dokázala, že mám olympijskou medaili. A už vůbec netuším, jak naložím s půlmiliónem za stříbro.

hn: Máte za sebou úspěšný rok. Maturita, medaile na olympijských hrách.
To ano. Maturovala jsem na střední textilní škole v Aši, obor management. A musím přiznat, že z maturity jsem měla větší strach, než ze startu na hrách. Ale nakonec jsem zvládla i maturitu. Za tři jedničky a jednu trojku.

hn: Na olympijské hry jste se ale dostala až po diskvalifikaci dvou Albánek.
To je pravda. Byl to pro mě velice příjemný dárek a byla jsem skutečně hrozně překvapená, když jsem místo na olympiádě získala. Všechno jsem podřídila startu na olympiádě. A výsledek je skvělý.

hn: Jak jste zatím užívala olympijskou atmosféru a jak dlouho zůstanete?
Všechno je tady pro mě obrovský zážitek. Byla jsem na nástupu, úžasný je život ve vesnici. Spíš mě to všechno ale ještě nabudilo, než znervóznilo. A ráda bych tu vydržela až do konce. Nemám důvod někam spěchat. Teď bych chtěla vidět i další sporty.