Vyšší odborná není lepší střední škola

Vyšší odborné školy (VOŠ) patří do české vzdělávací soustavy osmým rokem. Jejich téměř 35 000 absolventů se však dosud musí potýkat s nedostatečným uznáním v očích veřejnosti. Co tedy může absolvent VOŠ, který získá neakademický titul DiS. (diplomovaný specialista), nabídnout na trhu práce?

Důraz na prakticky orientované vzdělání

Vyšší odborné školy patří spolu s vysokými školami do takzvané terciérní úrovně vzdělávání. Přihlásit ke studiu se může každý, kdo složil maturitní zkoušku na libovolné střední škole. Na rozdíl od teoreticky orientovaného akademického vzdělání, které nabízejí vysoké školy, je cílem vyššího odborného vzdělání získání ucelené praktické kvalifikace. Výraznou součástí studia na VOŠ je proto povinná praxe v délce několika měsíců. Rozsah praktické výuky v jednotlivých vzdělávacích programech se liší - některé školy volí kratší celky v průběhu celého školního roku, jiné souvislou, až šestiměsíční praxi. Praxe může v závislosti na oboru tvořit až čtvrtinu vzdělávacího programu VOŠ. Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou z odborných předmětů, cizího jazyka a obhajobou závěrečné práce.

V České republice bude ve školním roce 2004/2005 otevírat své první ročníky 167 VOŠ. Nabízejí studium 180 oborů z oblasti služeb, umění, zemědělství, lesnictví, zdravotnictví a přírodních, technických a společenských věd. Studium lze absolvovat v denní anebo v dálkové formě. Denní trvá zpravidla tři roky, dálkové je o půl roku až rok delší. Zhruba 60 procent VOŠ je zřizováno kraji, zbylé soukromými institucemi, případně církví.

Spolupráce s vysokými školami

Výuka na VOŠ je organizována obdobně jako na vysokých školách do dvou období dělených na část výuky a zkouškové období. Část vyučujících na VOŠ je také často současně vysokoškolskými pedagogy, další školy domlouvají specifické přednášky přímo na půdě vysokých škol.

Zhruba třetina VOŠ rozvíjí užší spolupráci s vysokými školami. Vysoká škola (zejména soukromá) například může uznat některé zkoušky absolventům VOŠ, kteří pokračují v jejích bakalářských programech či mohou postoupit bakalářským cyklem ve zkrácené lhůtě.

Většina VOŠ však široké pole k většímu propojení s vysokými školami nemá - zatím záleží na dané vysoké škole, zda vzdělávací program VOŠ uzná za kompatibilní k bakalářskému. Některé vysoké školy například přeřazení do vyššího ročníku podmiňují rozdílovými zkouškami.

Úzká forma spolupráce - tedy bakalářský program, který vysoká škola realizuje přímo na VOŠ - je zatím spíše výjimkou. "Těsnější spolupráci vysokých a vyšších odborných škol by měla přinést teprve legislativní úprava tohoto propojení," říká Libor Berný, vedoucí oddělení Centra kariérového poradenství, které pracuje při Národním ústavu odborného vzdělávání. Studenti a absolventi VOŠ by tak měli zaručeno, aby při přijímacím řízení na vysokou školu byli posuzováni tak jako uchazeči, kteří splnili část vysokoškolského studia. Vysoká škola by pak podle Libora Berného mohla uznat či částečně zohlednit vzdělávací program VOŠ nebo jeho ucelenou část.

Míra nezaměstnanosti

Absolventi VOŠ jsou nezaměstnaností ohroženi ve srovnatelné míře jako absolventi bakalářských programů vysokých škol. V dubnu 2003 dosahovala zhruba 10,6 procenta (pro srovnání: nezaměstnanost vysokoškoláků tehdy dosahovala 6,7 procenta, absolventů SOŠ 14,9 procenta, vyučených 22,7 procenta). "Laická veřejnost však pojem vyšší odborné vzdělání považuje za nižší úroveň vzdělání, než jaké dosahují bakaláři," míní Jeny Festová z oddělení analýz potřeb trhu práce Národního ústavu odborného vzdělávání. Bakalářské studium podle ní lidé chápou jako součást vysokoškolského studia, které je uznáváno jako více prestižní. Negativní roli rovněž hraje nepříliš známý titul DiS., který absolventi VOŠ používají.

Na absolventy VOŠ však mohou být podle Jeny Festové kladeny požadavky srovnatelné s vysokoškoláky. "Absolventi VOŠ jsou schopni v praxi uplatnit vysoké odborné schopnosti, ovládají minimálně jeden cizí jazyk, jsou vedeni k samostatnosti, aktivnímu přístupu k práci a ochotě učit se," tvrdí Jeny Festová.

Absolventi VOŠ jsou stejně jako absolventi bakalářského studia znevýhodněni oproti starším zaměstnancům svými nedostatečnými pracovními zkušenostmi. Mohou však zaměstnavatelům nabídnout čerstvě zažitý teoretický rozhled v oboru, aktivní znalost jazyka, schopnostmi práce s IT a podobně. V porovnání s bakaláři navíc mohou absolventi VOŠ prokázat několikaměsíční praxi.

Autorka pracuje v Národním ústavu odborného vzdělávání