Únos rukojmích Francouze sjednotil za novým zákonem

Únos rukojmích Francouze sjednotil za novým zákonem

Únos francouzských žurnalistů ztlumil debatu kritiků i příznivců nového zákona. Zákaz náboženských symbolů na francouzských školách rezonoval měsíce v prudkých debatách politiků, učitelů i muslimských kleriků. Míra porozumění z obou stran nebyla valná.
Jakkoli nový zákon, který má platit od 1. září, zahrnul symboly všech náboženství, muslimové si jej vykládají především jako útok proti tradičním ženským šátkům.
Drama rukojmích situaci zásadně změnilo.
Převážně konzervativní představitelé pětimiliónové komunity francouzských muslimů, největší v západní Evropě, se proti únosu velmi rozhodně postavili.
"Tento incident nesmí vést k dalšímu vyhrocení atmosféry ve Francii," řekl rozhlasové stanici RTL Fouad Alaoui, představitel radikální skupiny, která dříve vyzývala studentky k ignorování zákona. Uvedl, že nová pravidla platí pro všechny Francouze bez rozdílu.
Klerici zdůrazňují, že mezi únosci a islámskými skupinami ve Francii neexistuje žádné pojítko. Jakékoli vnější zasahování do záležitosti, která je podle nich výhradně věcí Francie, odmítají. Proti únosu rozhodně protestovaly i skupiny arabských intelektuálů.
Podle Bernarda Stasiho, který předsedal komisi odborníků, jež doporučila prezidentovi přijetí nového zákona, využívají únosci zákon pouze jako výmluvu pro násilné činy. "Dobře vědí, že jim nikdo neustoupí, zákon zrušen nebude," řekl zpravodajství televize LCI.
Stasi vyslovil obavu, že současná krize může vážným způsobem poškodit postavení muslimské komunity ve Francii. Chování fundamentalistických skupin podle něj kazí obraz islámu jako tolerantní víry. Vzniká dojem, že muslimové se nedokážou sžít se systémem demokratické země.
Ve Francii s dlouhou tradicí sekulárního státu byly v uplynulých měsících náboženské symboly na školách příčinou vášnivých debat. Zákon byl schválen v březnu.
Podle průzkumů citovaných deníkem Le Monde si třetina Francouzů dokonce myslí, že muslimky by se neměly pohybovat s tradičními šátky na veřejných místech. Zákaz šátků na školách podporují přibližně tři čtvrtiny dotázaných.
"Šátky jsou symbolem pro ženy, které je nosí," míní francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin. "Stejným symbolem jsou ale i pro lidi, kteří je odmítají." Považuje zákon za nejlepší způsob, jak omezit rasismus a náboženskou netoleranci, která v posledních letech výrazně vzrostla.
Kritici zákona hovořili o tom, že naopak vyhloubí mezi muslimy a ostatními Francouzi zákop neporozumění. Zákon by se neměl vztahovat na soukromé školy. To podle mnohých odborníků povede k nárůstu soukromých škol s čistě islámskou výukou.
Premiér Raffarin přesto trvá na tom, že francouzský sekulární model je dobrým způsobem, jak navázat klidný a věcný dialog mezi náboženskými skupinami a státem.
Jenže, poklidné soužití početné muslimské komunity s okolím ve Francii komplikují i časté útoky proti židům. V zemi totiž žije i nejpočetnější židovská komunita v Evropě, čítající přibližně 700 tisíc lidí. Útoky ultrapravice na synagogy vystřídalo vandalství muslimské mládeže z přistěhovaleckých předměstí. Házení zápalných lahví a rozbíjení náhrobků na židovských hřbitovech chápou jako pokračování blízkovýchodního konfliktu.
Jeden z nedávných útoků se ovšem ukázal být provokací: policisté prokázali, že mladá žena si útok extremistů vymyslela. K podobnému rozuzlení směřuje i žhářský útok na židovské středisko v Paříži z předminulého víkendu. Podle včerejšího sdělení policistů byl zřejmě pachatelem židovský zaměstnanec střediska.