Za předloňský nákup páteřní sítě plynovodů Net4Gas schytala vláda značnou kritiku. Transakce vedla také k roztržce mezi tehdejším ministrem průmyslu a současným eurokomisařem Jozefem Síkelou (STAN) a miliardářem Danielem Křetínským. Stát totiž za osm miliard korun převzal silně zadluženou společnost, které navíc vyschl hlavní zdroj příjmů v podobě poplatků za mezinárodní tranzit plynu přes české území.

Poté co ruský plynárenský koncern Gazprom zavřel kohouty do Evropy, se toky na kontinentu přesměrovaly. Česko se z tradiční plynové křižovatky přeměnilo na zemi „na konci trubky“, mezinárodní přeprava poklesla na naprosté minimum a trubky sloužily téměř výhradně ke krytí domácí spotřeby. Poslední data však ukazují, že v přeshraničních plynovodech začíná být opět živo.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Kolik plynu aktuálně protéká páteřními plynovody a kam.
  • O jaký plyn jde.
  • Jaký vliv to bude mít na spotřebitele v Česku.
  • Proč koupě Net4Gas vedla k roztržce s miliardářem Danielem Křetínským.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.