Obce na obou stranách "jižní hranice" sázejí na turisty

Češi jsou pro Rakušany zajímavými klienty s velkým turistickým potenciálem. A přilákat je chtějí do svých gastronomických a ubytovacích zařízení třeba tím, že při obsluhování hovoří česky. Do rukou dostanou Češi i praktickou skládací mapu Výletní cíle, odkazující v češtině a němčině na turisticky zajímavá místa podél společné hranice. V regionu ji obdrží poskytovatelé služeb v cestovním ruchu, aby ji mohli zdarma předávat svým hostům.
Mapa je jedním z dílčích projektů projektu Willkommen Nachbar - Vítejte, sousedé. Jde o společnou iniciativu přeshraničních "impuls center" v příhraničním regionu Waldviertel, dolnorakouské hospodářské komory, okresních úřadů ve Gmündu, Wadhofenu a Hornu, Euregia Sylva Nortica a dalších partnerů. Podílí se na něm jihočeská a dolnorakouská impulsní centra.
V češtině mají naši turisté obdržet i základní informace na rakouských obecních úřadech či informačních střediscích, jež se do projektu přihlásí. Ve Waldviertlu už existuje několik desítek Willkommen Nachbar, tedy provozů pro Čechy v oblasti gastronomie. Příslušné certifikáty, osvědčující vstřícnost vůči českým návštěvníkům, obdržely i první rakouské obce. Nyní se pod stejným názvem rozvíjí podobná akce na naší straně hranice, aby se naopak rakouští turisté u nás bez problémů domluvili ve své mateřštině.
Myšlenka zakládání přeshraničních impulsních center (tzv. GIZ - Grenzüberschreitendes Impulszentrum) se zrodila v Dolním Rakousku s tím, že mají koordinovat přeshraniční spolupráci a uskutečňovat k tomu různé projekty.
"Snažíme se najít kontakty a pomoci každému, kdo má zajímavý nápad a chce při jeho uskutečnění spolupracovat s rakouským partnerem," říká manažerka novobystřického centra Vendula Šilhanová.
"Naučili jsme se využívat finanční prostředky z programu přeshraniční spolupráce Phare CBC a nyní už dokážeme i poradit, jak se prosadit s projekty v evropské iniciativě INTERREG III. Každý nový kontakt přes společnou hranici zlepšuje informovanost a může přinést oživení místní ekonomiky.
Hoteliéři a majitelé penzionů se proto například začínají podílet na budování systému cyklobufetů podél cyklotras, kde se lze nejen občerstvit, nýbrž získat i případnou pomoc při opravě či seřízení kola.
Cykloturistům přesto chybí například více cyklopenzionů se speciálními službami. Tedy třeba i s možností hlídaného garážování jízdních kol. "Host, který vlastní kolo za 40 tisíc korun, ho jistě nebude chtít nechávat někde na chodbě či v kůlně u chaty a určitě nebude ani nadšen cedulí Zákaz nošení kol na pokoje, jak bohužel bývá ještě běžnou praxí," říká například William Danney, který v cestovním ruchu podniká v České Kanadě, známé rekreační a turistické oblasti při historické hranici Čech a Moravy s Rakouskem.
Nevyužité jsou možnosti v rozvoji koňské turistiky, o niž by v jižních Čechách měli zájem hlavně Rakušané. "K tomu je třeba rychle vyřešit způsob sjednocení nabídky a obecně větší propagace hipoturistiky v kraji a způsob značení a údržby stezek pro jízdu na koni," upozorňuje Jiří Novotný z českobudějovické Regionální rozvojové agentury RERA.
Hipoturistice na jihu Čech by pomohlo otevření, byť i jen sezónně, dalších přechodů turistických hraničních přechodů upravených jak pro pěší turisty a příznivce cykloturistiky, tak pro jízdu na koních.
Na Novobystřicku obce zase prosazují otevření dalších dvou turistických přechodů, z nichž ve Smrčné by umožnil propojení dvou golfových hřišť u Nové Bystřice a v Hangschlagu. Tím by vznikl největší golfový areál ve střední Evropě.
V rámci Euregia Silva Nortica (dnešní příhraniční oblast staří Římané nazvali Severní les - Silva Nortica) jsou na jihočeské straně ustavena čtyři impulsní centra (www.ersn.cz). Nedávno Impulsní centrum Nová Bystřice (www.novabystrice.cz) uspořádala konferenci, na které zazněly návrhy na řešení otázek cyklo- a hipoturistiky.