Ukrajinci v Česku chtějí větší práva

Ukrajinci v Česku chtějí větší práva

Diskriminace je častým námětem v debatách Ukrajinců, kteří v Česku pracují. "Už se to přehání," říká Oleksa Livinsky, redaktor časopisu Porohy, který vydává zdejší ukrajinská komunita. "Poklud se člověk nenechá, tak ho nikdo nediskriminuje."
Livinsky připouští, že Češi mají důvod dívat se na Ukrajince skrz prsty: "Zřejmě si myslí, že to jsou všechno Sověti, kteří nejdříve přijeli na tancích, a teď jsou tady znovu s žádostí o práci."
Upřesňuje, že i přesto zůstává Česko přitažlivou zemí. Průměrná mzda ukrajinských dělníků tu dosahuje deseti tisíc korun. Čtyři sta dolarů je přitom šestinásobek životního minima v rodné zemi.
Ukrajinci si nejčastěji stěžují, jak komplikovaný je přístup na pracovní trh. Také práva zahraničních zaměstnanců nikdo nehájí.
"Kdo se zaměstná legálně, musí platit sociální pojištění. Přitom z něho nebude nikdy čerpat, protože se musí odstěhovat týden po vypršení pracovního víza," říká Lenka Knapová z Ukrajinské iniciativy. Dodává, že takový přístup připomíná otrokářství: kromě možnosti pracovat nemá dělník žádné právo.
Ukrajinci se ovšem dokázali adaptovat a dnes mají velkou šanci, že vydělané peníze dostanou a bezpečně dovezou domů - něco ještě v polovině devadesátých let nebývalého.
"Někdejší klienti se změnili na počestné podnikatele, kteří zakládají pracovní agentury a zprostředkují zaměstnance z Ukrajiny velkým stavebním firmám a hypermarketům," vysvětluje předseda Fóra Ukrajinců Boris Chykulay.
Dělníci z východu obvykle zpočátku pracují načerno, pokud se ale osvědčí, vyřídí jim agentura potřebné pracovní povolení.
Ukrajinští pracovníci si také platí určitý druh pojištění, které jim zaručuje ochranu, když při zpáteční cestě vezou výdělek domů.
Livinsky hodlá rodákům pomoci v další integraci do českého prostředí. "Musí se naučit oblékat jako Češi a překonávat strach z policistů nebo z vyhazovu v práci." Právě návyky z Ukrajiny na sebe upozorňují úřední kontrolu, nebo dokonce gangy, které se živí vydíráním cizinců z východu.
Za vážný problém považuje diskriminaci ukrajinských dělníků vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab: "Nahodilé informace z terénu jsou často opravdu šokující, dochází k porušování veškerých možných předpisů i základních aspektů lidské důstojnosti."
To potvrzuje i Dušan Drbohlav z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, který se dlouhodobě zabývá migrací do České republiky: "Jsou často velmi málo honorovaní i za kvalitně odvedenou práci, často jim nejsou poskytovány adekvátní pracovní podmínky, nelegálním pracovníkům bývají zadržovány doklady a stávají se tak otroky prostředníka nebo zaměstnavatele."
Drbohlav upozorňuje, že většina Ukrajinců je s takovými podmínkami předem smířena.
"Česko je jednou z důležitých zemí, kde Ukrajinci hledají práci," říká český velvyslanec v Kyjevě Karel Štindl. Není prý ale jedinou. Práci v cizině totiž hledá čtvrtina práceschopných Ukrajinců. Tři milióny míří do Ruska, až dva milióny pracují v Portugalsku, dohromady půl miliónu vydělává v Česku a Polsku. Jejich výdělek překračuje hodnotu hrubého domácího produktu Ukrajiny.