Milan Fridrich: Gross evropský a domácí

komentáře

Gross evropský a domácí

Nepoučoval, zdůrazňoval evropský rozměr politiky v České republice a měl názor na vstup Turecka do unie nebo na odpovědnost unie vůči Balkánu. Žádný přehnaný apel na čistě národní zájmy. Premiér Stanislav Gross se v Bruselu představil jako opatrný a zdvořilý politik, který přemýšlí nad prosperitou celého kontinentu.
Gross umí vystihnout okamžik. Když nastupující předseda Evropské komise Barroso zmíní možnost referenda ke vstupu Turecka do unie, Gross spustí: od premiéra nového členského státu by bylo nefér žádat plebiscit, když u České republiky ho nikdo nežádal. Když se mluví o další integraci, Gross ji podpoří a dodá, že by měla zasáhnout i oblast spravedlnosti: proč by měly mít země různé trestní zákoníky?
To vše se dobře poslouchá v Bruselu, kde většina lidí řeší jen evropské otázky. Jinak vypadá Grossovo evropanství z pohledu občana České republiky.
Nová česká ministryně zdravotnictví nestojí o to, aby pacient měl právo vidět svou dokumentaci, vždyť by tomu prý nerozuměl. Belgičan by byl udiven, stejně jako tím, že i léky, jež užívá pravidelně a nedají se zneužít pro výrobu drog, jsou k mání jen s receptem. Pro většinu unie věc nevídaná.
Podobné to bude u růstu policejních platů v době, kdy stát bojuje s veřejným zadlužením. A to nemluvíme o skandálu, jenž vyvolává v Bruselu jen pobavené úsměvy, o podezření, že získávání většiny v parlamentu se vařilo s balíky peněz na podplácení poslanců. To je Grossovo domácí Česko.
Politici mívají více tváří. Grossova dokáže být i moderní a evropská. Pokud se však nůžky mezi pohledem zevnitř a zvenčí rychle nesblíží, vynikne tvář premiéra, který nemá zameteno před svým prahem a jinde se ohání velkými vizemi.