Hodně absolventů míří do zahraničí

Lucia Soldátová
soldatova@vysokeskoly.cz

hn: Hodnotíte výsledky letošního výzkumu jako pozitivní?
Letošní výzkum s jeho výsledky je možné považovat za pozitivní a důležitý; než jsme s takto koncipovanými výzkumy v roce 1994 začali, neměla univerzita v podstatě žádnou zpětnou vazbu tohoto typu. Výsledky stabilně ukazují velmi dobrou pozici našich absolventů na trhu práce. Pouze dvě až tři procenta vysokoškoláků v Česku jsou nezaměstnaní, což je čtyřikrát méně, než činí republikový průměr. Absolventi MU obvykle pracují ve vystudovaných oborech, zaměstnání shánějí nekomplikovaně a vidí své zaměstnání jako perspektivní. Výsledky výzkumů navíc již několik let oscilují, nejsou patrné větší výkyvy.

hn: Výzkum udává, že v období státních zkoušek, kdy se výzkum prováděl, mělo již 39 procent absolventů zaměstnání zajištěné, 39 procent ještě o budoucím zaměstnání nemělo jasno a 22 procent uvedlo "jiné možnosti". Snaží se ti, kteří ještě práci nesehnali, získat zaměstnání v oboru? Jaké jsou jejich šance?
Je možné se domnívat, že relativně velká část studentů nemá v tomto období práci kromě jiného i proto, že si chtějí prodloužit studentský život, užít si posledních prázdnin a shánět práci až nyní. Vždyť polovina z nich práci ještě ani nehledala. Z našich dalších výzkumů vyplývá, že po ukončení studia pracuje v oboru až 91 procent absolventů, předpokládám tedy, že i letošní absolventi naleznou uplatnění v tom, co vystudovali. Ze zatím nezaměstnaných hodnotí své šance na budoucí získání místa relativně hůře lékaři, přírodovědci a pedagogové, celkově však i u nich převažuje optimistický výhled.

hn: Jak je to s platy absolventů? Které obory mají nejnižší a které naopak nejvyšší nástupní platy?
Nejvyšší nástupní platy mají tradičně informatici, právníci, ekonomové a absolventi fakulty sociálních studií. Naopak nejhůře na tom vždy byli lékaři. Letos je však v negativním slova smyslu předběhli pedagogové, jejichž průměrný počáteční plat je 11 484 Kč, zatímco lékaři dostanou 11 604 Kč a jejich plat s nabytou praxí stoupá daleko rychleji. I co se týče zaměstnaneckých výhod, jsou na tom absolventi pedagogické fakulty pracující ve školství nejhůře. Zatímco jinde se objem zaměstnaneckých výhod rozšiřuje, ve školství dochází k jejich poklesu. Ve vývoji mezd je však možné identifikovat tendenci k rychlejšímu růstu nejnižších platů a naopak ke snižování dynamiky růstu nejvyšších platů, extrémy by tedy měly být postupem času do jisté míry eliminovány.

hn: Ženy mají podle výsledků až o 35,5 procenta nižší nástupní plat. Je to podle vás dáno spíše jejich diskriminací na trhu práce, nebo rozlišností vystudovaných oborů?
Tento problém je odrazem celkových poměrů v české společnosti. Hlavním důvodem je spíše mzdová diskriminace. Naše čísla zhruba korespondují s celorepublikovými statistikami, letos je však diference největší. Proměnlivý podíl žen v různých oborech může být příčinou jen částečně, markantní to bylo letos například u absolventů Právnické fakulty. Muži nastupovali s průměrným platem přes 20 tisíc, zatímco ženy jen se 12 tisíci.

Celkově je výše nástupních platů ovlivňována stabilně šesti hlavními faktory: typem podniku - v zahraničních firmách je samozřejmě nástupní plat vyšší, hospodářským odvětvím, do kterého absolvent nastupuje, typem požadavků na zastávané místo, velikostí bydliště, typem vystudované fakulty a samozřejmě také pohlavím.

hn: Výsledky výzkumu ukazují, že nejsnáze získávají zaměstnání informatici. Absolventi kterých oborů mají se sháněním naopak největší problémy?
Ukazuje se, že absolventi vysokých škol mají velice dobré mechanismy uplatnění na trhu práce. Po kvalifikovaných pracovnících je na trhu práce stále poptávka, efekt je umocňován také skutečností, že Česká republika při srovnání s ostatními vyspělými zeměmi - co se týká podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí - stále výrazně zaostává. Jediným handicapem absolventů je nedostatek praxe. Ten si však vysokoškoláci uvědomují a více než čtvrtina z nich již během studia pravidelně pracuje, dalších 37 procent pak pracuje "poměrně často". Problémy se občas vyskytují u oborů, jejichž absolventi směřují do státního sektoru, což se může týkat zejména lékařů a pedagogů, není to však nic vážného.

hn: Téměř polovina absolventů - 42,8 procenta - má zájem o práci v zahraničí, co je k tomu nejčastěji motivuje?
Původně si všichni mysleli, že to budou především vyšší výdělky. Tato myšlenka je navíc často živena médii, v zásadě to ale tak beze zbytku není. Jen 2,5 procenta absolventů uvádí tento důvod jako hlavní, u 33 procent možnost vyššího výdělku převažuje nad ostatními motivy, 31,3 procenta má však motivy jiné. Jde především o touhu po poznání, získání zahraničních zkušeností, rozvíjení jazykových dovedností, dobrodružství a tak dále. Jde o jistou kompozici motivů, které lze od sebe jen těžko oddělit, a všechny dohromady pak mohou absolventovi zajistit lepší perspektivu na místním trhu práce po jeho návratu.

hn: Jak absolventy motivovat k tomu, aby v České republice zůstali?
Otázkou je, zda je dobré je k tomu motivovat a zda vůbec taková možnost reálně existuje. Pokud se totiž takový člověk vrátí, je výborně jazykově vybaven, osvojil si "západní" podnikovou kulturu, může být pilnější, kreativnější a pro náš trh práce tedy i přínosnější. Pokud by byl reformní pokrok v České republice rychlejší a jeho výsledky hmatatelnější, podíl zájemců o práci v zahraničí by byl jistě nižší.