Začalo to až neuvěřitelně jednoduše. Lady Milena Grenfell-Baines zvedla jednoho dne telefon a zavolala do Frenštátu. "Proč neprodáváte remosky do Velké Británie?" zeptala se plynnou češtinou Iva Svobody, obchodního ředitele stejnojmenné firmy. "Rádi bychom, ale nemáme obchodního partnera," odpověděl tehdy. "Tak já vám někoho seženu," opáčila. "Vy jste můj anděl," odvětil překvapený podnikatel.
Telefonát, který se uskutečnil před čtyřmi lety, vypadá na první pohled neskutečně. Nešlo ale o zázrak, jen o schopnost uvidět skulinu na trhu a najít ty správné obchodní partnery.
Nápad s remoskou dostala Milena Grenfell-Baines po návštěvě u sestřenice v Praze. "Zeptala jsem se jí, co by si přála k Vánocům, a ona odpověděla, že novou remosku. Vrátila jsem se do Británie a ptala se sama sebe, proč něco tak zajímavého není k sehnání i tady," popisuje své první setkání s tímto výrobkem.
Poté se spojila se svou kamarádkou Michelle Kershaw, pracující jako Custom director ve firmě, která se již více než čtyřicet let zabývá katalogovým prodejem. Michelle zariskovala a umístila moravský výrobek Remoska Original do katalogu pod sloganem "The best kept secret in Czech Republic", tedy něco jako "To nejlepší drženo v tajnosti v České republice ". Celoroční objednávka byla na překvapivých 1500 kusů. Ještě větším překvapením ale bylo, když se toto množství prodalo už během prvního týdne. Dosud bylo na britský trh dodáno více než padesát tisíc výrobků.
"V byznysu cena a výrobek nehraje tak důležitou roli, jako to, koho znáte," říká Ivo Svoboda, jehož firma letos oslavila desetiletí existence. "Také bylo dobré, že se nám podařilo zachovat značku, která je již na trhu ve Velké Británii známá, i přes to, že odběratelem je firma Lakeland Limited".
Britský tisk
již před časem označil remosku za "tajemství českých kuchyní", které se na ostrovy vrhlo jako vichřice. Český exportní hit začaly prezentovat nejrůznější časopisy o vaření, a to přímo na žádosti svých čtenářek a čtenářů, kteří se už o výhodách remosky dozvěděli, nejčastěji od svých přátel a známých v Česku.
Na britském serveru RNIB Customer Services zase lidé živě diskutují o konkrétním využití kuchyňského přístroje: "Remosku zapínám minimálně jednou za den. Rozpékám v ní chleba nebo v ní připravuji Yorkshire puddings. Teď už ho nikdy nepřipálím," popisuje zkušenosti při přípravě tradičního britského jídla Breda Murphy. Dokonce existuje i fanklub remosky.
Díky šířícímu se věhlasu se tomuto oblíbenému pomocníkovi v britských kuchyních podařilo proniknout i na další trhy, které mají na Británii historickou vazbu. "V dnešní době se naše výrobky prodávají také v Kanadě, USA i Austrálii a přibývají další zájemci v zahraničí," dodává obchodní ředitel Ivo Svoboda.
Všechno však nešlo tak hladce, jak by se mohlo na první pohled zdát. Prvním, nelehkým, ale důležitým krokem je certifikace, aby výrobek splňoval místní předpisy, normy a zákony. Například schválení pro Kanadu a Spojené státy trvalo firmě téměř rok.
"Také je důležité, s jakým obchodním partnerem navážete spolupráci. My jsme měli štěstí, a tak když došlo ke změně kursu koruny, mohli jsme celou záležitost s partnerem prodiskutovat a nakonec najít řešení. Spolupráce tak mohla pokračovat a ztráty jsme nesli napůl," dělí se o zkušenosti Svoboda.
Většinou obchodu velí tvrdá konkurence, a tak až na výjimky nemají vývozci zájem o spolupráci s dalším partnerem. Právě firma Remoska vyznává jinou obchodní filozofii. Společně s britským "andělem" pomohla prorazit v Anglii jedné opavské cukrárně.
