Česká image, paměť a naše zboží

Britové o Češích mnoho nevědí, Česká republika je pro ně spíše exotickou zemí. Je ovšem pravda, že v poslední době se Praha stala doslova magnetem pro krátkodobé dovolené či prodloužený víkend pro statisíce Britů, kteří k nám létají levnými leteckými společnostmi.
Na létání za druhé světové války a na české letce si někteří z nich dokáží vzpomenout. "Působení Čechů u Britského královského letectva je velmi oceňováno," říká o své zkušenosti Aleš Černík, vedoucí obchodně-ekonomického úseku českého velvyslanectví v Londýně. U starší generace však ještě donedávna přežívalo trauma z mnichovské zrady.
"Britové přiznávali, že se k Československu v roce 1938 nezachovali právě dobře. Ještě v září 1998, v době šedesátého výročí Mnichova, se vysílala v britském rozhlase debata historiků, kde někteří argumentovali, že Británie musela podepsat Mnichovskou dohodu, protože prý v roce 1938 byla ještě na válku proti Hitlerovi naprosto nepřipravena. O dalších šest let později už dnešní generace studentů o této věci nezná nic," říká Jan Čulík, docent bohemistiky na univerzitě v Glasgow.
Díky tomu, že Britové jsou velcí příznivci hudby, má výbornou pověst česká klasická hudba. "V Británii působí i někteří čeští dirigenti," dodává Aleš Černík.
Britové jsou ale podle docenta Čulíka stále méně ochotni učit se cizím jazykům a jejich porozumění pro českou realitu je dost povrchní. Vzdělaní lidé znají Milana Kunderu (britská média nedávno oslavovala dvacáté výročí vydání jeho Nesnesitelné lehkosti bytí), někteří Karla Čapka (ten byl v Británii před druhou světovou válkou populární) a Haškova Švejka. "Do kulturního povědomí se v osmdesátých letech začali v Británii dostávat někteří další čeští spisovatelé jako Hrabal, Havel, Holub, Klíma - většinou je to zapomenuto," dodává Jan Čulík.
"Stále silně přetrvává u britské veřejnosti označení naší země jako Czechoslovakia, což je na druhou stranu vždy spojováno s dobrou kvalitou a trademark naší země," tvrdí Aleš Černík. Šíření dobrého českého jména tradičně napomáhal český tenis, dřívější naši tenisté byli úspěšní ve Wimbledonu. Britové příznivě hodnotí úspěchy českých fotbalistů na mezinárodní scéně a vnímají působení Čechů v anglických klubech.
V britské společnosti jsou podle Aleše Černíka oceňovány i některé tradiční výrobky jako je české sklo, porcelán, bižuterie, pivo. "Co do věhlasu výrazný posun zaznamenaly vozy značky Škoda, které jsou u britské veřejnosti zapsány jako kvalitní vozidlo za rozumnou cenu," doplňuje rada Černík. Rovněž stále dobrý zvuk mají stroje a strojírenské či textilní výrobky.


Jaké jsou předpoklady vstupu na britský trh

Britský trh je rozsáhlý, má kolem šedesáti miliónů spotřebitelů s vysokou kupní silou, vyspělý a náročný. Česká firma na něm musí počítat s vysokou konkurencí jak domácí, tak i zahraniční.
V Británii existuje tradičně velmi liberální prostředí založené na pravidlech rovného zacházení. Z tohoto pohledu a díky fungování jednotného společného trhu Evropské unie česká firma ve svých aktivitách a podnikání nečelí žádným viditelným překážkám.
Podnikat v Británii a prosadit se na zdejším trhu je ve srovnání s podmínkami v Česku výrazně nákladnější. Etablovat se tam předpokládá vynaložit značné finanční prostředky na založení i provoz firemního byznysu, jakož i na marketinkové aktivity.
Samotný krok založení firmy spolu s příslušnými administrativními úkony je pro laika k orientaci poměrně složitým procesem, firma tak musí volit mezi vlastním postupem (ten víceméně zdarma, zato výrazně zdlouhavější) a vzetím si k asistenci poradenskou či právnickou firmu (tato služba je drahá, zato relativně rychlá).
Česká firma musí počítat s tím, že dobrá znalost angličtiny je zásadním předpokladem.
Nezbytné je operativní jednání, v žádném případě se nesmí stát, aby reakce na dopis, fax či email byla opožděná. Rychlá reakce na korespondenci - maximálně do 48 hodin s odkazem, že firma se poptávkou zabývá.
Výhledově je nutné počítat se zavedením eura u nás v souvislosti s případným obdobným procesem ve Velké Británii.
Určité potíže mohou nastat v důsledku stále ještě minimální aplikace metrické soustavy v Británii.

Aleš Černík
Autor je obchodní rada velvyslanectví ČR v Londýně