Megaprojekty patří k historii i budoucnosti říše středu

Jeden z velkých mýtů padl. Velká čínská zeď není viditelná z vesmíru. Čínskému ministerstvu školství nezbylo než nařídit přepsat učebnice o této nejproslulejší památce. To však nic nemění na tom, že Číňané novodobými megaprojekty a dosud nevídanými změnami vykročili do budoucna ve šlépějích svých slavných předků.
Svět dosud nezažil tak masovou migraci, jaká se v příštích letech odehraje v této nejlidnatější zemi. "V příštích dvaceti pěti letech se z vesnických oblastí přestěhuje do měst 345 miliónů Číňanů," tvrdí Guy Hollis z realitní agentury Jones Lang LaSalle. Díky tomu nastane obrovský stavební boom, roční poptávka po bytových plochách se ze současných 800 miliónů metrů čtverečních zvedne o dalších 400 miliónů.
Příkladem stavební horečky, kterou prožívají stovky čínských měst, je sedmnáctimiliónová Šanghaj se superstavbami a 4200 mrakodrapy, kongresovými a výstavními areály. Ve čtvrti Pudong se tyčí 420,5 metru vysoký, vůbec nejvyšší hotel světa Grand-Hyatthotel s barem v 87. patře. Jedním ze symbolů technologického rozvoje města je i televizní a vyhlídková věž zvaná Perla Orientu. Imponuje výškou 468 metrů a bizarně okázalým výtvorem složeným ze dvou neohrabaných skleněných koulí přilepených na třech betonových sloupech.
Šanghaj je dokonce nazývána Manhattanem východu a svá zastoupení zde má přes osm tisíc zahraničních firem.
Všude vyrůstají moderní obchodní domy, v nichž se zboží ozdobené Mao Ce-tungem poklidně dělí o místo s výrobky, ze kterých se směje Micky Mouse. Požírá revoluce své děti? Možná. Děti však spíše pojídají svou revoluci, nazývající se v tamních fastfoodech Maoburger.

Už za pět let Šanghaj otevře náruč světové výstavě Expo, o dva roky dříve musí být Peking připraven na olympijské hry. Obě akce dávají rozvoji infrastruktury obou megapolí velmi silný impuls. "Jen olympijské hry zvyšují růst čínské ekonomiky o 1,7 procenta," tvrdí Huang Jaocheng, zástupce vedoucího, odpovědného za organizaci World Expo 2010 (www.expo2010 china.com).
Součástí příprav na Expo je stavba rychlodráhy, která má vlaky, pohybujícími se rychlostí až 300 kilometrů v hodině, spojit Šanghaj s deltou Perlové řeky. Jinou superrychlou dráhu, která cestujícího doveze za osm minut z nového letiště do 30 kilometrů vzdálené stanice ve městě, v Šanghaji už mají. Vlak na magnetickém polštáři Maglev dosahuje rychlosti přes 400 kilometrů za hodinu.
Ostatně železnice a silnice se horlivě stavějí po celé zemi. Čínská vláda velmi podporuje spojení především se západními a dalšími méně rozvinutými oblastmi. Právě ony by se mohly stát kamenem na krku několika málo aglomerací, kde je obrovská koncentrace průmyslové a obchodní výroby. "Astronomicky rozkvétá východní pobřeží - Šanghaj, Hongkong nebo oblast kolem delty Perlové řeky, ale střed země je stále velmi nerozvinutý," potvrzuje generální ředitelka CzechTrade Jitka Hanzlíčková.
Do roku 2006 má být dostavěna také 1142 kilometrů dlouhá dráha do Lhasy, která má Tibet ještě více připoutat k Pekingu. Jezdit po ní budou speciální lokomotivy, které musí vydržet extrémní počasí. Před dvěma lety čínské ministerstvo dopravy uvádělo, že délka železnic dosahuje 70 tisíc kilometrů a dráhy ročně převezou přes miliardu cestujících.
Také délka silnic je ohromující stejně jako rychlost jejich výstavby. Každý rok jich k 1,765 miliónu kilometrů (v roce 2002) přibývá 60 až 70 tisíc.
Jednou z největších staveb všech dob je přehrada Tři soutěsky na Žluté řece. Náklady na její stavbu se odhadují na 75 miliard dolarů, přes 1,1 miliónu lidí bylo přestěhováno a délka zatopené vodní plochy dosahuje šesti set kilometrů. Ani jejích 18,2 milionu kilowattů však nezachrání zemi před bolestivým nedostatkem elektrické energie. Proto má být do roku 2020 vybudováno dalších 32 elektráren.

Hlad rychle rostoucí ekonomiky po energii má zmírnit i nový, čtyři tisíce kilometrů dlouhý ropovod v přepočtu za 1,5 miliardy eur. Potáhne se ze severozápadní autonomní oblasti Sin-ťiang, kde jsou významná naleziště ropy i zemního plynu, do severní provincie Kan-su.
Právě v oblasti Sin-ťiang byla nedávno objevena gigantická zásoba 1,08 miliardy tun ropy a 59 miliard metrů krychlových zemního plynu. Čínské zásoby ropy tímto nálezem stoupnou asi o třetinu (z potvrzených 3,2 miliardy tun). Práce na ropovodu začnou příští rok. Nebude to samozřejmě jediný projekt, neboť Čína masívně investuje do celé energetické infrastruktury.
Velké plány mají Číňané s modernizací letového parku. Do roku 2022 má být k dispozici 1900 nových pasažérských letadel, tedy třikrát více než nyní. Celkově se tak bude za několik let čínským vzdušným prostorem prohánět 2050 tamních letadel.
Neméně podstatné jsou grandiózní plány čínské vlády zavést do roku 2010 ve všech městech s více než 250 tisíci obyvatel moderní čističky vody. Musí se jich vybudovat více než tisíc. Problém spočívá v tom, že pouze čtvrtina vodních zdrojů v Číně je vůbec použitelná ke zpracování na pitnou vodu. Důvod? Krátkozraký přístup podniků a lidí k ekologii. Pouze dvacet procent odpadních vod je před vypuštěním do řek čištěno.
Dalším mamutím projektem se stane most v deltě Perlové řeky, odkud směřuje do světa třicet procent veškerého čínského exportu. Náklady na stavbu mají dosáhnout dvou miliard dolarů.
Právě u delty leží Šenzhen. Kdo chce vědět, jakým směrem se ubírají čínské projekty, neměl by tuto experimentální kuchyni nechat bez povšimnutí. V honbě za superlativy je totiž toto více než čtyřmiliónové město s nejvyšším příjmem v zemi snad ještě úspěšnější než konkurenční Šanghaj. Vloni zde bylo registrováno na 341,5 tisíce firem, z toho 19 957 zahraničních. Každá desátá součástka do laptopů pochází z místních továren a v roce 2002 se Šenzhen stal nejkonkurenčněschopnějším městem kontinentální Číny.
Šenzhenský kontejnerový přístav zvýšil jen za prvních šest měsíců loňského roku obrat o úctyhodných 31 procent. Pokud mu ekonomické tempo vydrží, mohl by předstihnout dokonce Hongkong i Singapur a stát se ze současné světové čtyřky jedničkou.
Takto dravých měst se ale v příštích letech může v Číně objevit celá řada.

Čím ohromuje nejlidnatější země světa

DYNAMICKÝ VÝVOJ
1. Ekonomika je z hlediska parity kupní síly srovnatelná s Japonskem a Německem. Podle expertů Goldman Sachs bude Čína nejpozději v roce 2040 světovou jedničkou.
2. Je nejpřitažlivější zemí pro investory. Vloni dosáhly přímé zahraniční investice hodnoty 60 miliard dolarů (v roce 2003 to bylo 53 miliard).
3. Disponuje po Japonsku největšími devizovými rezervami na světě (403 miliard USD).
4. Patří mezi státy s nejdynamičtějším nárůstem hrubého domácího produktu, jen za loňský rok se HDP zvýšil meziročně o devět procent.
5. Je největším světovým výrobcem spotřebního zboží a elektroniky. V Číně se vyrábí každá druhá digitální kamera, každý druhý mobilní telefon a každá čtvrtá pračka.
6. Nikdo na světě nespotřebovává tolik oceli a cementu.
7. Import stoupá neuvěřitelným tempem. Jen vloni se dovoz zboží a služeb zvýšil o více než 40 procent.
8. Počet uživatelů internetu dosáhl 87 miliónů, po USA je to největší počet. Každý měsíc přibývá dalších 1,5 miliónu uživatelů.
9. V zemi se staví na 162 tisíc kilometrů silnic.
10. Počet obyvatel Číny překročil 1,3 miliardy. Přes sto měst má více než milión obyvatel, dvaadvacet více než dva milióny.
11. Na školách v zahraničí studuje 580 tisíc Číňanů.

ODVRÁCENÁ STRANA
1. Podle mezinárodní organizace Amnesty International bylo v roce 2003 v Číně oficiálně popraveno 726 osob. Jak uvádí německý týdeník Der Spiegel, který se odvolává na prohlášení jednoho čínského poslance, ročně by skutečný počet poprav mohl dosahovat až deseti tisíc osob.
2. V zemi se šíří chudoba. Jen za předloňský rok bylo podle oficiálních statistik za chudé označeno osm set tisíc obyvatel ČLR.
3. Více než 150 miliónů lidí putuje Čínou a hledá práci. Tvrdí to historik a vlivný intelektuál Wang Hui.
4. V zemi vládne nedostatek pitné vody, především na severu. Čtyři sta až šest set obcí, kde žije kolem 550 miliónů lidí, má trvalý nedostatek vody. Mizí lesy a rozšiřují se pouště.
5. Z dvaceti velkoměst světa s nejznečištěnějším vzduchem je šestnáct v Číně.
6. Kvůli znečištění vzduchu umírá ročně 300 tisíc lidí.
7. Experti odhadují roční ekologické škody v Číně na 110 až 165 miliard dolarů.
8. Počet lidí infikovaných HIV je podle oficiálních statistik 840 tisíc.
9. Každý rok umírá kvůli pracovním úrazům na 140 tisíc Číňanů.
10. Čína je národem s největším počtem kuřáků. Podle odhadů kouří přes 330 miliónů jejích obyvatel.
(mim)


Vývoj čínského hospodářství