Školy by měly nabízet i znalosti pro život

Srovnáme-li vyhlídky absolventů škol na uplatnění na trhu práce podle úrovně vzdělání, je zřejmé, že existuje přímá závislost mezi úrovní vzdělání a šancí najít své místo na trhu práce.

Míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol dosahuje 5,7 procenta, u absolventů vyšších odborných škol (VOŠ) - kam se počítají také absolventi konzervatoří - 9,4 procenta, absolventi středních odborných škol s maturitou se potýkají s mírou nezaměstnanosti ve výši 13,3 procenta (gymnazisté 5,3 procenta) a nejvyšší úrovně dosáhla míra nezaměstnanosti u vyučených: 19,1 procenta (údaje jsou za duben 2004). Na úrovni dosaženého vzdělání je závislý také podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů.

Absolventi VOŠ jsou někdy podceňováni

Uplatnitelnost absolventů VOŠ na trhu práce je srovnatelná se situací absolventů bakalářského studia na vysokých školách. Absolventi VOŠ neboli diplomovaní specialisté (užívá se zkratka DiS.) jsou však v porovnání s bakaláři neprávem podceňováni. "Laická veřejnost pojem vyšší odborné vzdělání často považuje za nižší úroveň vzdělání, než jaké dosahují bakaláři," říká Jeny Festová z Národního ústavu odborného vzdělávání, která se uplatněním absolventů na trhu práce dlouhodobě zabývá. Na bakalářské studium je podle ní pohlíženo jako na součást vysokoškolského studia, které je uznáváno jako prestižnější, kdežto titul diplomovaný specialista a pojem vyšší odborná škola je něco nového a nepříliš známého.

Na absolventy VOŠ jsou přitom kladeny požadavky srovnatelné s vysokoškoláky. Od absolventů terciární úrovně vzdělání se očekávají jak vysoké odborné znalosti, tak i vysoká rozvinutost takzvaných klíčových kompetencí, jako je například schopnost porozumět širším souvislostem v rámci oboru, dokázat aplikovat teoretické poznatky v praktickém životě, být samostatný, umět se rozhodovat, zapojit se do práce v týmu, mít aktivní přístup k práci, ochotu učit se, kreativní přístup a podobně.

Jasnou představu, co umí a čím se liší absolvent VOŠ od absolventa bakalářského studia, podle Jeny Festové mnohdy nemají ani zaměstnavatelé. "Zatímco předností absolventa VOŠ jsou především bohatší pracovní zkušenosti získané v rámci povinné praxe, předností absolventa bakalářského studia je zejména širší teoretický základ," vysvětluje Jeny Festová.

Absolventi hodnotí školy pozitivně

Jak hodnotí svoje vzdělání sami absolventi vysokých a vyšších odborných škol? Pokud by mohli známkovat své učitele, nejvíce by je pochválili za to, jak jim pomohli zvládnout sumu všeobecných znalostí a získat rozhled. Všeobecné znalosti a rozhled hodnotilo kladně 92 procent absolventů terciárního vzdělávání, kam patří absolventi vysokých a vyšších odborných škol. Výborné vysvědčení si vysloužili učitelé také v oblasti odborných teoretických znalostí, jejichž kvalitu hodnotilo kladně 89 procent respondentů.

Výzkum provedl v roce 2002 a 2003 Národní ústav odborného vzdělávání a Národohospodářský ústav Akademie věd České republiky. Celkem bylo dotazováno 2500 mladých lidí ve věku 20 - 29 let. Závěry shrnuje studie Přístup mladých lidí ke vzdělání a jejich profesní uplatnění, která je zveřejněna na internetu na adrese www.nuov.cz.

O něco hůře hodnotili absolventi terciární sféry vzdělávání kvalitu takzvaných přenositelných kompetencí, tedy například dovedností nést odpovědnost, komunikovat s lidmi, samostatně se rozhodovat nebo řešit problémy. Tyto dovednosti jsou přitom velmi důležité pro uplatnění v praxi. Školská sféra jim od poloviny devadesátých let věnuje pozornost, hodnocení kvality zatím ale v případě absolventů vysokých a vyšších odborných škol zcela pozitivní není a neodpovídá důležitosti, kterou jim přisuzují sami mladí lidé. Například kvalitu přípravy k dovednostem komunikovat s lidmi hodnotilo kladně 84 procent respondentů, dovednost řešit problémy 83 procent tázaných a práci v týmu a dovednost rozhodovat se samostatně pouze 80 procent absolventů těchto škol.

Nespokojenost s jazyky a počítači

Pouze 72 procent dotázaných srudentů bylo spokojeno s tím, jak je škola připravila v oblasti organizace, řízení a dovednosti vést kolektiv. Tyto kompetence byly přitom hodnoceny poměrně špatně ve všech vzdělanostních kategoriích absolventů (celkově je spokojeno pouze 46 procent mladých lidí).

O něco horší hodnocení si odnesli učitelé v posouzení kvality výuky výpočetní techniky. Spokojenost zde vyjádřilo 84 procent absolventů vysokých a vyšších odborných škol. Ačkoli je na informační a komunikační technologie ve vzdělávání soustředěna stále větší pozornost, stále jsou slabinou českého vzdělávání. U terciární úrovně vzdělání není ještě situace tak alarmující jako u vyučených - s přípravou je spokojeno pouze 27 procent - nebo u středoškoláků s maturitou - 57 procent.

Relativně špatně dopadly v posouzení kvality také jazykové znalosti - jen 77 procent absolventů vysokých škol a VOŠ bylo s jejich kvalitou ve výuce spokojeno.

Uplatnění na trhu práce

To, zda dosažené vzdělání odpovídá pracovní pozici, vypovídá o dvou otázkách. Na jedné straně o tom, zda jsou absolventi úspěšní v získávání zaměstnání odpovídajících jejich vzdělání, na druhé straně o tom, zda využívají znalostí a dovedností vystudovaného oboru. "Míra shody v těchto obou oblastech do jisté míry odráží úspěšnost a efektivitu prostředků vynaložených na vzdělávání," říká Jiří Vojtěch, vedoucí oddělení Národního ústavu odborného vzdělávání pro uplatňování absolventů na trhu práce.

V případě terciárního vzdělání, kam se řadí absolventi VOŠ, vykazují výzkumy povzbudivé výsledky: 79 procent absolventů se uplatňuje v pracovní pozici, jež odpovídá dosaženému vzdělání, dvě procenta ve vyšší a 19 procent v nižší pozici, než by odpovídala vzdělání. Důvod uplatnění v nižší pozici můžeme podle Jiřího Vojtěcha hledat v potřebě získání praktických zkušeností a dovedností, které jsou nutnou podmínkou pro vykonávání určitých profesí. Proto řada mladých lidí zahajuje kariéru na pozicích, na které dostačuje nižší vzdělání.

Autorka pracuje v Národním ústavu odborného vzdělání