Fond národního majetku za 11 měsíců skončí

Fond národního majetku za 11 měsíců skončí

Je téměř vyprodáno. Prodej státního majetku a podílů ve strategických podnicích se přiblížil ke konci.
Ministr financí Bohuslav Sobotka proto dnes navrhne vládě, aby na konci letošního roku ukončil činnost Fond národního majetku (FNM). "Historická role fondu se naplnila. K privatizaci už toho moc nezbývá, a tak je vlastně přirozený konec fondu," řekl mluvčí Ministerstva financí Marek Zeman.

Stomiliardová elektřina

Před státní privatizační agenturou, která funguje už čtrnáctý rok, stojí skutečně poslední úkoly.
Nejcennějším "zbytkem" v portfoliu fondu je podíl ve společnosti ČEZ, jehož prodej by podle odhadů ekonomů mohl státní pokladně vydělat zhruba 200 miliard korun.
Druhým atraktivním obchodem bude privatizace státního podílu v Českém Telecomu, která však vydělá mnohonásobně méně. Cena za tuto transakci se bude pohybovat v desítkách miliard. "Zbytek majetku určeného k prodeji tvoří pár desítek podniků. Není důvod, aby dál existoval. Jeho konec přichází přirozeně," sdělil poslanec US-DEU Vlastimil Ostrý, který zasedá v dozorčí radě FNM.
Kromě Telecomu a společnosti ČEZ drží Fond národního majetku ještě například v Českých aeroliniích, Unipetrolu nebo ve firmě Čepro, která pro stát zajišťuje strategické zásoby pohonných hmot.
Z firem, které stát nepovažuje za strategické, patří do portfolia fondu podíly třeba v Karlovarské Becherovce, Plzeňském Prazdroji, vodárenských společnostech, Jihočeské energetice nebo v letecké firmě Aero.

Konec zajistí úředníci

Zánik fondu bude upravovat zvláštní zákon, který už dopředu počítá s tím, že letos v prosinci nebude mít státní privatizační agentura absolutně čistý stůl. Činnost FNM má proto od ledna 2006 plynule převzít Ministerstvo financí. "Technické podrobnosti se teprve budou dolaďovat. Zatím se uvažuje, že by fond měl na konci roku kolem šedesáti zaměstnanců, kteří by přišli pracovat k nám. S největší pravděpodobní vznikne na ministerstvu zvláštní odbor," uvedl Zeman.
Stát od fondu převezme i jeho bankovní účty a rovněž je svěří do péče ministerstva. "Tyto peníze se budou evidovat samostatně a stejně jako ve fondu nebudou součástí státního rozpočtu," vysvětluje mluvčí Ministerstva financí.

Kontroly a chyby

Činnost fondu dosud kontrolovala pětičlenná dozorčí rada, kterou vybírala Poslanecká sněmovna. Po převodu privatizační agendy na ministerstvo tato kontrola zanikne.
"Zbytek privatizací se ale bude hlídat i nadále. Prověrky zajistí naši vlastní kontroloři a útvar interního auditu," řekl Zeman.
Dosavadní existence Fondu národního majetku ukazuje, že kontrola privatizace je nutná. Několikrát se totiž fondu stalo, že se zapojil do podezřelých akcí.
V loňském roce například fond prohrál spor se společností Petrcíle o akcie ocelářské společnosti Nová huť. Rozhodčí senát při Hospodářské komoře ČR potvrdil, že stát neoprávněně vypověděl smlouvu o opci firmy Petrcíle k vlastnictví 15procentního podílu Nové huti. Fond musí za své pochybení zaplatit částku 2,05 miliardy korun.
Fond také dodnes ručí firmě Čepro za miliardové bankovní úvěry. Čepro takovou záruku potřebuje kvůli tomu, že mu kvůli dosud ne zcela objasněným soudním sporům hrozí exekuce majetku. Situace Čepra byla natolik kritická, že podnik neměl ani na zaplacení daní. Banky státnímu správci strategických zásob pohonných hmot vypověděly smlouvy a vláda rozhodla, že garantem potřebných půjček bude právě FNM.
"To je věc, o kterou jsme se v dozorčí radě hodně zajímali a požadovali jsme po vedení fondu podrobné informace. Je to ukázka toho, že práci fondu je potřeba kontrolovat," říká poslanec Ostrý.
Reputaci fondu poškodilo i to, že jeho bývalý předseda Jan Stiess figuroval v seznamech spolupracovníků StB.

Obchody za půl biliónu korun

Samoobsluhy i uhelné doly
Fond národního majetku (FNM) založil stát v roce 1991 jako agenturu, která měla za úkol postupně rozprodat do soukromých rukou státní majetek někdejšího socialistického Československa.
Pod správu fondu byly převedeny tisíce podniků i provozoven - od sídlištních samoobsluh až po severočeské hnědouhelné pánve.
Drobné provozovny byly prodány na začátku 90. let v takzvané malé privatizaci v přímých dražbách. Stát za ně celkem utržil 34 miliard korun, úroky z těchto peněz vydělaly dalších 15 miliard.
Zbývající společnosti nebo státní podíly v nich se dodnes prodávají ve velké privatizaci. Do konce roku 2003 tento prodej vydělal státu 498 miliard korun.
Podle dosud poslední výroční zprávy FNM za rok 2003 utržil stát v obou privatizacích přes půl biliónu korun. Většinu z nich už také utratil.
pomoc přírodě i státní pokladně
Výnosy z malé privatizace jsou po celou dobu chráněny zvláštním zákonem. Peníze mohly směřovat pouze na restituční náhrady, do školství nebo na životní prostředí. Na tomto speciálním účtu zbývá poslední miliarda.
Pro utrácení 500 miliard z velké privatizace žádná speciální pravidla neplatí. Stát peníze průběžně používal podle momentální potřeby.
Nejvíce peněz, přes 73 miliard (stav ke konci roku 2003), převedl FNM do Státního fondu dopravní infrastruktury. Dalších 30 miliard dostal Státní fond rozvoje bydlení.
Přes 20 miliard odvedl fond na oddlužení jiných státních podniků, další miliardy spolklo oddlužení bank.
Více než 17 miliard bylo použito na odstraňování starých ekologických škod.