Kampeličky se mění, zbude jich méně
Kampeličkám sice po vlně krachů koncem devadesátých let málokdo dával šanci, na trhu jich však zůstane kolem dvaceti. Vyplývá to z průzkumu Hospodářských novin.
Podnikat budou moci ty družstevní záložny, které do dnešního dne splní přísnější podmínky, jež jim ukládá nový zákon. Například musí prokázat, že zvýšily základní kapitál z půl miliónu na nejméně 35 miliónů korun.
Těm, které kritérium nesplní, odebere Úřad pro dohled nad družstevními záložnami licenci. "Podle našich informací by po 31. lednu na trhu mohlo zůstat až dvacet kampeliček," potvrdil mluvčí úřadu Oldřich Zajíc.
Přesné číslo bude známé uprostřed týdne, až úřad dokončí kontrolu procesu. "Existují záložny, které potřebné kroky dokončují na poslední chvíli," uvedl Zajíc.
Záložny finišují, aby přežily
Některé z třiceti dosud fungujících kampeliček, například Moravský peněžní ústav nebo První slovácké spořitelní družstvo, splnily podmínky takzvané euronovely už dříve. "Úřad již neoficiálně potvrdil, že jsme splnili veškeré náležitosti," říká Helena Dobešová, ředitelka Prvního slováckého spořitelního družstva.
Třeba Metropolitní spořitelní družstvo poslední potřebné kroky dělalo ještě minulý týden. "Zbývalo dořešit některé technické věci," tvrdil Daniel Tureček z Metropolitního spořitelního družstva. Podobně hovoří i Jarmila Procházková ze záložny Koruna: "V současné době vše ještě probíhá, čekáme na vyjádření úřadu."
Na trhu zůstanou i záložny, které tento záměr vyjadřovaly jen opatrně. Navýšit základní kapitál se podařilo třeba Podnikatelské regionální družstevní záložně: "Odhlasovalo se, že potřebné peníze musejí být složeny před koncem roku," tvrdí předseda představenstva Antonín Janák.
V likvidaci naopak končí záložny, které o přežití usilovaly. "Tolik peněz, abychom mohli navýšit kapitál podle regulí, jsme nesehnali," říká předseda představenstva Družstevní záložny v Přelouči Jaroslav Dvořák. Stejnou zkušenost udělala i družstevní záložna Variom: "Půjdeme do likvidace. Nechtěli jsme rozšiřovat okruh členů, protože jsme chtěli zůstat malou záložnou, kde se všichni znají. Peníze mezi sebou jsme nevybrali," uvedl ředitel Aleš Švanda.
Záložny, které svou činnost plánují ukončit nebo tak již učinily, se shodují v tom, že vypořádání členů probíhá bez problémů. "Všichni družstevníci dostávají své peníze v řádném časovém termínu," řekl předseda představenstva a likvidátor 1. úvěrního družstva Chotěboř Jaromír Hošek.
Nejistý úspěch na trhu
Budou již kampeličky, které přežijí, bezpečné? A mají na trhu šanci? Představitelé záložen věří, že ano. Můžeme půjčovat lidem, kteří by v bance měli problém a máme vyšší úroky, shodují se. Také úřad dohlížející na záložny dává kampeličkám dobré perspektivy. "Současné družstevní záložny jsou jiné. Nesmějí přesouvat peníze do dceřiných společností, volené orgány musí mít příslušné vzdělání i několikaletou praxi v oboru a úřad od nich má každý měsíc údaje o hospodaření," říká Zajíc. Růst důvěry ilustruje na větším zájmu vkladatelů. "Vklady už třetím rokem rostou o třicet procent ročně. Jen vloni to bylo až o 300 miliónů na celkem 1,5 miliardy korun," dodal Zajíc.
Ekonomové optimismus nesdílejí. "Nabízejí omezené služby a ztratily prestiž. Pro mladší generaci z menších obcí, kde chtějí mít záložny převahu klientů, jsou lákavější služby bank přes internet," říká Jozef Kovalovský z ČSOB.
Družstevní záložny však v některých zemích unie své místo na trhu mají. Například v Německu a Rakousku fungují stovky kampeliček v malých obcích, také ve Francii systém družstevních bank existuje.
Jsou již kampeličky zdravé? str. 17
