Burčíková, Kutálková: Velké chyby zákona o prostituci

Velké chyby zákona o prostituci

Je-li jedním z cílů, které si současný návrh zákona o regulaci prostituce klade, "oddělit legální a nelegální dobrovolnou prostituci a minimalizovat počet osob, které jsou k prostituci nuceny násilím", nelze než tuto snahu vítat. Obzvláště z pozice organizace, která se téměř deset let zabývá prevencí obchodování s lidmi.
Avšak naplnění cíle je závislé na konkrétním obsahu normy a nástrojích, které volí. Regulace může zlepšit postavení (potenciálně) obchodovaných osob a omezit či zabránit jejich vykořisťování, jen poskytne-li jim přístupnou možnost vykonávat prostituci legálně. Tím eliminuje závislost těchto osob na zprostředkovatelích a kuplířích.
Pro praxi však navrhovaný zákon zlepšení pravděpodobně nepřinese. Naopak.

Cizinky nechráníme?

Návrh explicitně vylučuje z možnosti legálně vykonávat prostituci jednu z nejohroženějších skupin žen, tedy ženy, které pocházejí ze zemí mimo prostor EU či přidružených států. Jedná se hlavně o země bývalého Sovětského svazu. Zejména ženy z Ukrajiny a zemí střední Asie tvořily zhruba 40 procent klientek La Strady za poslední dva roky. Menší, ale narůstající skupinu tvoří ženy z asijských zemí, jako je Vietnam či Čína. Také ty by dle nového zákona nemohly prostituci legálně vykonávat.
Proč? V důvodové zprávě návrhu zákona se uvádí, že za vyloučením cizinců (zde cizinek) se skrývá snaha snížit počet prostituujících osob na našem území. Tamtéž je paradoxně reflektován fakt, že osoby pocházející z výše jmenovaných zemí tvoří významnou skupinu mezi prostitutkami.
Deklarovanou snahou o snižování bezpečnostních rizik a vlivu zločineckých struktur, které jsou financovány právě z (nedobrovolné) prostituce a tedy i z obchodování, jsou však omezeni a ohroženi právě ti, kteří jsou těmito strukturami vykořisťováni. Osoby, které nebudou mít možnost vykonávat prostituci legálně, budou zranitelnější a snáze zneužitelné.
Ke snazší zneužitelnosti přispěje s největší pravděpodobností i fakt, že nelegální vykonávání prostituce je chápáno návrhem zákona jako přestupek; recidiva přestupku má být podle navrhované novely trestního zákona trestným činem.

Až příliš složité formality

I další osoby, kterým návrh zákona teoreticky umožňuje vykonávat prostituci legálně, budou však v praxi pravděpodobně vystaveny většímu riziku zneužití ze strany zločineckých struktur. Například bulharské prostitutky, jejichž činnost je u nás převážně organizovaná, jsou podle organizace Rozkoše bez rizika až z 80 procent negramotné.
Zákon vyžadující absolvování složité administrativní procedury je tedy nepřímo z možnosti získat oprávnění vyřazuje. Zařizování složitých formalit, stejně jako je tomu třeba u cestovních dokladů a zajištění legálního pobytu v ČR, zůstane v režii organizovaných zločineckých struktur.
Při četbě návrhu zákona vybízí k úvahám také významný nepoměr mezi podmínkami stanovenými k vydání oprávnění k provozování prostituce fyzickým osobám a povolení k provozování zařízení, ve kterých bude možné prostituci vykonávat. Zatímco osoba zamýšlející vykonávat prostituci musí splnit šest podmínek, včetně požadavku trestní bezúhonnosti, zdravotního pojištění či doložení povolení k pobytu, fyzická osoba, jež chce zařízení provozovat, musí v žádosti uvést pouze jméno, místo podnikání a adresu zařízení. Navíc povolení může být vydáváno na jeden rok, respektive maximálně 10 let. Lze bez nadsázky říci, že zákon zvýhodňuje subjekty, které v jistém smyslu prostituci organizují a profitují z ní, oproti těm, jež ji skutečně vykonávají.
Nelze než konstatovat, že návrh zákona zlepšení pro skupiny ohrožené obchodováním s lidmi nepřinese, ba naopak. Jejich postavení se jeho přijetím může výrazně zhoršit. Autorky působí v organizaci
La Strada ČR (www.strada.cz)