Zveřejněním platů vrcholových manažerů rozumím publikování informací ve firemních dokumentech a výkazech předávaných regulátorovi kapitálového trhu, stávajícím akcionářům a veřejnosti, která se rozhoduje, zda se akcionářem stane či ne.
Jsem přesvědčená, že objektivní důvody ke zveřejnění odměn členů správních orgánů firem s veřejně obchodovatelnými akciemi existují a dají se rozdělit do tří oblastí.

Zahraniční zkušenost
První je vývoj na mezinárodních kapitálových trzích, který vytrvale už několik let směřuje k transparentnosti nákladů na správu společností. Zejména globální uskupení penzijních fondů jsou nekompromisní v požadavku na poměr cena - výkon u členů správních orgánů a vrcholových manažerů.
Regulátoři kapitálových trhů a národní právní rámce tuto snahu podporují. Včetně právního rámce českého. Výsledkem jsou funkční a efektivní systémy investování podporující ochotu jednotlivců zhodnocovat takto své úspory.
Tímto směrem se ubírá i právní rámec Evropské unie pro správu společností, počínaje Akčním plánem z roku 2002 a konče čerstvou směrnicí, takzvanou Transparency Directive. Stejně jako s tím počítají mezinárodní finanční standardy IFRS platné v Česku od 1. ledna 2005. Zveřejnění odměn je v souladu s výše uvedenými trendy.

Kulhající personalistika
Druhou oblastí je stále zaostávající technologie správy řady českých veřejně obchodovatelných společností. Mezi soustavně opomíjené elementární nástroje patří "personalistika" představenstev a dozorčích rad.
Nominační proces je zjednodušený na "ad hoc" řešení okamžitých potřeb, namísto aby se systematicky a s dlouhodobou perspektivou vytvářel soubor členů správního orgánu z osobností se specifickými společenskými dovednostmi, odbornými znalostmi a obchodními kontakty.
V dozorčích radách neexistuje hodnocení individuálního výkonu. Akcionář tak de facto nemá možnost srovnáváním posoudit, zda nominační návrhy, pro které hlasuje na valné hromadě, jsou přiměřené potřebám správy společnosti, do které investoval. Protože akcionář má jen dvě základní práva: hlasovat na valné hromadě a prodat svoji investici, každá informace, kterou o společnosti a její správě dostane, mu umožňuje tato práva kvalifikovaněji naplnit.
Zveřejnění odměn jednoznačně přispěje ke zlepšení technologie správy a sníží její náklady pro akcionáře.

Pomůže to i manažerům
Třetí oblast se týká členů správních orgánů samotných. Faktem je, že pozice ve správním orgánu společnosti je na trhu práce jedna z nejžádanějších. Stejně tak faktem zůstává, že s sebou nese individuální objektivní odpovědnost za kolektivní rozhodnutí.
Nezřídka u členů správních orgánů existuje nerovnováha mezi požadavky zastávané pozice a individuálními schopnostmi. Vzniká pnutí s následnými stresujícími vnitřními dialogy. Obavy o pozici, obavy z poklesu životního standardu a společenského statusu, který pozice ve správním orgánu přináší, plynou i z nedostatku objektivních informací o této části trhu práce a možnosti srovnání mezi pozicemi v různých společnostech.
Odtabuizované kompenzační balíky přinesou paradoxně úlevu členům správních orgánů samotným, schopným i méněschopným. Zprůhlední současné nastavení hladiny odměňování a otevřou tím pádem cestu ke zdravému konkurenčnímu prostředí.
Jsem přesvědčená, že zveřejnění posílí český kapitálový trh a správa veřejně obchodovatelných společností v Česku definitivně vykročí na cestu k profesionalitě.
Lidsky rozumím i obavám o zneužití informací ve spojitosti s možností propojení na registry osobních údajů, se kterými někteří spojují zveřejnění svých odměn, ale věřím, že to navzdory tradicím zvládnou.


Autorka je členkou řídícího výboru organizace Czech Institute of Directors a ředitelkou poradenské společnosti CG Partners

 

Diskutujte k tématu HN FÓRA "Mají vrcholoví manažeři zveřejňovat své platy?" - zde.