Náměstka ministra obchodu a průmyslu a dřívějšího šéfa agentury CzechTrade Martina Tlapy jsme se zeptali na příležitosti pro české exportéry a na podporu podnikání českých firem v Litvě, Estonsku a Lotyšsku ze strany ministerstva.

HN: Mohl byste říci, jak vstup pobaltských zemí i Česka do Evropské unie pomohl vzájemnému obchodu?

Vstupem Česka i Pobaltí do Evropské unie odpadla většina zbylých překážek obchodu. Uvolňování však bylo nastartováno už dohodami o volném obchodu, které ČR uzavřela se všemi státy Pobaltí v roce 1996. Postupně se tak zcela liberalizoval obchod s průmyslovými výrobky. Zemědělské komodity a potravinářské výrobky si na bezcelní obchod a obchod prostý jakýchkoli množstevních omezení musely počkat až na rozšíření unie. Jednodušší je dnes i nezbytná administrativa. Zrychlil se průjezd přes hranice, pohyb kamiónů neomezují dříve nutná povolení. Celkově se usnadnily procedury v obchodě, které tak často komplikovaly život vývozcům.

HN: Bariéry tedy padly a obchodní obrat s Litvou, Estonskem a Lotyšskem se výrazně zvyšuje. V jakých odvětvích a komoditách vidíte možnosti dalšího uplatnění českých výrobků?

Význam pobaltského trhu pro české vývozce nestále stoupá. Potvrzují to rovněž čísla. Navíc výrobky s označením Made in Czech Republic mají na tamních trzích dobré jméno. Díky tradici existuje předpoklad jejich dalšího uplatnění. Kromě prosté výměny zboží se postupně začínají probouzet i vyšší formy spolupráce, včetně kapitálových vstupů do regionu.
Bohužel tady mají čeští investoři značné rezervy a nevyužívají plně existující možnosti. Přitom v celém Pobaltí se projevuje značná potřeba zahraničních investic, nových technologií a nabízí se i obnova zastaralých výrobních zařízení. Naši vývozci a investoři by měli být schopni na tyto zajímavé možnosti reagovat.
Pokud dostanou na pobaltský trh chuť, menu je mimořádně široké, přes autobusy, trolejbusy, sklo, osobní automobily, pivo až po energetický průmysl. Šance má i těžba a zpracování dřeva, chemický a spotřební průmysl.

HN: Význam této oblasti podle vás roste. Jak ale konkrétně napomáhá MPO českému vývozu?

Ministerstvo průmyslu a obchodu českým podnikatelským subjektům poskytuje celou řadu služeb zaměřených na budování potenciálu pro rozvoj českého vývozu, včetně zveřejňování obchodních příležitostí, vyhledávání obchodních partnerů, výstav a veletrhů a nejrůznějších akvizičních akcí. Při plnění těchto funkcí mu velmi napomáhají zastupitelské úřady České republiky v Lotyšsku, Estonsku a Litvě, které každoročně spolupracují při přípravě celé řady prezentačních akcí českých výrobců v teritoriu. Jako příklad lze uvést Auto Škodu v Litvě.
Abychom odbornou kapacitu v místě ještě dále zvýšili, dohodli jsme s Ministerstvem zahraničních věcí, že vyšleme nového specialistu na obchod na úřad v Rize. Navíc v Litvě a v Lotyšsku má zastoupení agentura CzechTrade, která je organizací zřízenou Ministerstvem průmyslu a obchodu a zajišťuje pro české exportéry poradenské a asistenční služby.
Jsou tu ale i jiné aktivity, které MPO podporuje a které mohou napomoci rozvoji vzájemných hospodářských vztahů. Jde například o vytvoření Česko-Pobaltské obchodní komory. Ta již koncem října 2004 zorganizovala ve spolupráci s agenturou CzechTrade svou první podnikatelskou misi do Pobaltí.

HN: Jaké akce na podporu exportu však plánujete na letošní rok?

Součástí proexportní politiky vlády jsou například i mezinárodní veletrhy a výstavy, které se střídavě konají ve všech pobaltských republikách. Na nich se tradičně prezentují i čeští vystavovatelé.
V letošním roce je naplánována oficiální účast ČR na mezinárodním strojírenském veletrhu v Rize Baltic Industry, která se uskuteční koncem roku, 2. až 5. listopadu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytuje příspěvky na úhradu pronájmu plochy pro výstavní stánky. Je to jedna z cest, jak můžeme pomoci zlepšit podmínky pro uplatnění produkce českých firem na trzích Pobaltí.
Ministerstvo podpoří i podnikatelské mise, které jsou do Pobaltí připravovány na jaro a na podzim. Podporujeme i dalších kontakty na politické úrovni, protože máme zkušenost, že i taková jednání přispívají zviditelnění českých firem a jejich výrobků na zahraničních trzích.

HN: Zmínil jste podporu politických kontaktů. Můžete uvést, jaké jsou vztahy MPO s tamními partnery a jaký je zájem z české strany a naopak ze strany estonských, litevských a lotyšských úřadů o prohloubení ekonomické spolupráce?
Mohu jednoznačně říci, že s kýmkoli hovoříme, všude slyšíme, že o rozvoj vzájemných vztahů a využití existujícího potenciálu, který se pro vzájemnou spolupráci nabízí, je velký zájem. Jsem rád, že jde o dvoustrannou ulici a že také naši partneři začínají být více aktivní na českém trhu.
Jako příklad mohu uvést nedávné Fórum litevských podnikatelů, které zorganizovalo koncem letošního února Velvyslanectví Litevské republiky v Praze. Fórum mělo seznámit české podnikatele s možnostmi litevské ekonomiky.
Nezapomínejme rovněž, že všechny čtyři země jsou součástí Evropské unie, která do vzájemného vztahu vnáší nové perspektivy, a to i pokud jde o spolupráci v přístupu ke třetím zemím.
Jednoduše lze říci, že spolupráce a vzájemné vztahy s partnerskými orgány Lotyšska, Estonska a Litvy jsou na velmi dobré pracovní úrovni, a to jak tam, tak i zde v Praze a to především prostřednictvím kontaktů se zastupitelskými úřady.
Na závěr chci dodat, že možnosti uplatnění českých výrobků, služeb i investic v Pobaltí se skutečně nabízejí. Je třeba je využít dříve, než nás někdo předběhne.