Estonský ministr hospodářství a komunikací Andrus Ansip je na svém postu od září loňského roku. Má značné zkušenosti z bankovní sféry a z investičních a privatizačních fondů. Čtyři roky byl starostou města Tartu.
HN: Můžete říci, jak estonskou ekonomiku ovlivnil vstup země do Evropské unie?
Estonské podniky byly v posledních třinácti letech pod silným konkurenčním tlakem. Estonsko nepoužívalo obchodní bariéry, podniky nedostávaly rozsáhlou státní pomoc. Proto vstup země do Evropské unie přinesl především pozitivní změny, neboť ze strany EU padly obchodní restrikce uplatňované v některých sektorech.
Současně vzniklo nové prostředí s volným pohybem zboží, služeb, pracovních sil a kapitálu, prostředí se stejnými konkurenčními podmínkami, stali jsme se součástí většího trhu se stabilnějším investičním klimatem. Díky strukturálním fondům můžeme také podporovat regionální vývoj a malé a střední podniky.
Na druhé straně zdražily některé suroviny, kvůli vyšším dovozním clům z třetích zemí. Vstup do EU přinesl pro podniky i další zvýšení konkurence, ale i tlak na vyšší efektivitu. Celkově se dá říci, že změny jsou pozitivní a proběhly bez větších šoků.
HN: Estonsko je považováno za baltského tygra. Můžete říci, jak se vám daří dosahovat takové dynamiky hospodářství?
Od roku 1991 až do dnešního dne sledovaly estonské vlády ekonomické principy, jako jsou svobodné obchodní podmínky, volnost pohybu kapitálu, vyvážený rozpočet či zjednodušení daňového systému. Jedním ze základních kamenů ekonomiky je i zafixování směnného kursu na euro. Díky tomu jsme si v očích investorů vytvořili důvěryhodnost vůči vládní politice. Tato politika napomohla nepřetržitému ekonomickému růstu, s výjimkou období krizí v Asii a Rusku. Od roku 2000 dosahuje země v průměru 6,5procentního hospodářského růstu.
Kromě vytváření otevřeného, flexibilního a stabilního ekonomického prostředí se Estonsko spoléhá na podnikatelskou kulturu, kvalitní telekomunikační infrastrukturu a silný finanční sektor.
HN: V jakých sektorech očekáváte nejdynamičtější růst?
Vzhledem k zvýšení poptávky očekáváme rychlejší růst zejména v oblasti elektroniky a strojírenství, u kovodělných produktů a v dřevařském průmyslu. Růst předpokládáme ve stavebnictví, kde se zvyšuje poptávka po materiálech, v oblasti nemovitostí, dopravě a komunikacích, v hoteliérství a restauratérství. Cílovými sektory, které podporujeme, jsou informační technologie, biotechnologie, tedy oblasti inovačních produktů, ale i turismus.
HN: Jakým způsobem povzbuzujete příchod zahraničních investorů do země?
Během uplynulého desetiletí hrály zahraniční investice důležitou roli ve vývoji Estonska. Pomáhaly modernizovat naši výrobní základnu a působily na rozvoj IT infrastruktury. V současnosti se investice spíše orientují na podporu exportu a na produkci nových výrobků a služby s přidanou hodnotou. Právě produkty s přidanou hodnotou bychom rádi více vyváželi.
Estonsko má otevřenou ekonomiku, neděláme rozdíl mezi zahraničním a domácím kapitálem. Cizí investoři mohou proto žádat o stejnou podporu jako Estonci. Pro investory poskytujeme služby od pomoci při vytvoření byznysového plánu až po jeho implementaci nebo další expanzi. Preferujeme však projekty, které se soustřeďují na technologický vývoj, na export nebo na vytvoření nových pracovních příležitostí. Věříme, že další příchod investorů podpoří férová konkurence a prostředí otevřené ekonomiky. Naše země má navíc vhodnou geografickou polohu, blízko ke Skandinávii. Není divu, že většina investic je tu z Finska a Švédska. Máme ale i nezamrzající přístavy, kvalitní telekomunikační infrastrukturu a optimální vyváženost mezi produktivitou a náklady.
Obecně řečeno, investice se týkají všech sektorů. Nejatraktivnější je však finančnictví, velké investice udělaly z estonského bankovnictví vysoce rozvinutý a dobře fungující sektor. Mezi další oblasti přitahující investory patří výrobní sektor, velko- a maloobchod, doprava, komunikace, nemovitosti.
HN: Kde vidíte ve vaší zemí příležitosti pro podnikání zahraničních firem, tedy i českých?
Po vstupu do Evropské unie se zvýšil zájem zahraničních firem o Estonsko, na náš trh vstoupily nové podniky jak z EU, tak i mimo unie. Jako členská země může Estonsko představovat dveře na unijní trh, třeba pro ruské podniky. Estonsko by se mohlo stát místem pro poskytování logistických služeb. Potenciál vidím ve všech odvětvích naší ekonomiky, třeba v obchodu, investicích nebo vědecké spolupráci.
HN: Můžete se vyjádřit k estonsko - českému obchodu? Kde vidíte možnosti zvýšení obratu?
Česká republika je pro Estonsko dvacátý pátý největší exportní trh a dvacátý největší importér. Vzájemný obchod se v posledních letech zlepšil a v budoucnosti předpokládáme ještě lepší obchodní styky. Potenciál pro společný obchod existuje totiž v řadě odvětví.
HN: Můžete říci, jak estonskou ekonomiku ovlivnil vstup země do Evropské unie?
Estonské podniky byly v posledních třinácti letech pod silným konkurenčním tlakem. Estonsko nepoužívalo obchodní bariéry, podniky nedostávaly rozsáhlou státní pomoc. Proto vstup země do Evropské unie přinesl především pozitivní změny, neboť ze strany EU padly obchodní restrikce uplatňované v některých sektorech.
Současně vzniklo nové prostředí s volným pohybem zboží, služeb, pracovních sil a kapitálu, prostředí se stejnými konkurenčními podmínkami, stali jsme se součástí většího trhu se stabilnějším investičním klimatem. Díky strukturálním fondům můžeme také podporovat regionální vývoj a malé a střední podniky.
Na druhé straně zdražily některé suroviny, kvůli vyšším dovozním clům z třetích zemí. Vstup do EU přinesl pro podniky i další zvýšení konkurence, ale i tlak na vyšší efektivitu. Celkově se dá říci, že změny jsou pozitivní a proběhly bez větších šoků.
HN: Estonsko je považováno za baltského tygra. Můžete říci, jak se vám daří dosahovat takové dynamiky hospodářství?
Od roku 1991 až do dnešního dne sledovaly estonské vlády ekonomické principy, jako jsou svobodné obchodní podmínky, volnost pohybu kapitálu, vyvážený rozpočet či zjednodušení daňového systému. Jedním ze základních kamenů ekonomiky je i zafixování směnného kursu na euro. Díky tomu jsme si v očích investorů vytvořili důvěryhodnost vůči vládní politice. Tato politika napomohla nepřetržitému ekonomickému růstu, s výjimkou období krizí v Asii a Rusku. Od roku 2000 dosahuje země v průměru 6,5procentního hospodářského růstu.
Kromě vytváření otevřeného, flexibilního a stabilního ekonomického prostředí se Estonsko spoléhá na podnikatelskou kulturu, kvalitní telekomunikační infrastrukturu a silný finanční sektor.
HN: V jakých sektorech očekáváte nejdynamičtější růst?
Vzhledem k zvýšení poptávky očekáváme rychlejší růst zejména v oblasti elektroniky a strojírenství, u kovodělných produktů a v dřevařském průmyslu. Růst předpokládáme ve stavebnictví, kde se zvyšuje poptávka po materiálech, v oblasti nemovitostí, dopravě a komunikacích, v hoteliérství a restauratérství. Cílovými sektory, které podporujeme, jsou informační technologie, biotechnologie, tedy oblasti inovačních produktů, ale i turismus.
HN: Jakým způsobem povzbuzujete příchod zahraničních investorů do země?
Během uplynulého desetiletí hrály zahraniční investice důležitou roli ve vývoji Estonska. Pomáhaly modernizovat naši výrobní základnu a působily na rozvoj IT infrastruktury. V současnosti se investice spíše orientují na podporu exportu a na produkci nových výrobků a služby s přidanou hodnotou. Právě produkty s přidanou hodnotou bychom rádi více vyváželi.
Estonsko má otevřenou ekonomiku, neděláme rozdíl mezi zahraničním a domácím kapitálem. Cizí investoři mohou proto žádat o stejnou podporu jako Estonci. Pro investory poskytujeme služby od pomoci při vytvoření byznysového plánu až po jeho implementaci nebo další expanzi. Preferujeme však projekty, které se soustřeďují na technologický vývoj, na export nebo na vytvoření nových pracovních příležitostí. Věříme, že další příchod investorů podpoří férová konkurence a prostředí otevřené ekonomiky. Naše země má navíc vhodnou geografickou polohu, blízko ke Skandinávii. Není divu, že většina investic je tu z Finska a Švédska. Máme ale i nezamrzající přístavy, kvalitní telekomunikační infrastrukturu a optimální vyváženost mezi produktivitou a náklady.
Obecně řečeno, investice se týkají všech sektorů. Nejatraktivnější je však finančnictví, velké investice udělaly z estonského bankovnictví vysoce rozvinutý a dobře fungující sektor. Mezi další oblasti přitahující investory patří výrobní sektor, velko- a maloobchod, doprava, komunikace, nemovitosti.
HN: Kde vidíte ve vaší zemí příležitosti pro podnikání zahraničních firem, tedy i českých?
Po vstupu do Evropské unie se zvýšil zájem zahraničních firem o Estonsko, na náš trh vstoupily nové podniky jak z EU, tak i mimo unie. Jako členská země může Estonsko představovat dveře na unijní trh, třeba pro ruské podniky. Estonsko by se mohlo stát místem pro poskytování logistických služeb. Potenciál vidím ve všech odvětvích naší ekonomiky, třeba v obchodu, investicích nebo vědecké spolupráci.
HN: Můžete se vyjádřit k estonsko - českému obchodu? Kde vidíte možnosti zvýšení obratu?
Česká republika je pro Estonsko dvacátý pátý největší exportní trh a dvacátý největší importér. Vzájemný obchod se v posledních letech zlepšil a v budoucnosti předpokládáme ještě lepší obchodní styky. Potenciál pro společný obchod existuje totiž v řadě odvětví.
