Záložna Pria chce od státu miliardu

Pád kampeličky: Evropský soud zkoumá stížnost na Česko

Záložna Pria chce od státu miliardu

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zaslal do Česka přípis, podle kterého se mají stěžovatelé ve věci bývalé družstevní záložny Pria do 28. března vyjádřit, zda budou požadovat ústní slyšení. V praxi jde o předstupeň rozhodnutí, kdy evropský soud buď stížnost přijme a pak následuje pokus o smírčí řízení a rozsudek, nebo ji naopak definitivně zamítne.
Stížnost na zásah státu podala část členů zkrachovalé záložny a její kontrolní komise, kteří viní stát z toho, že zavedením nucené správy v roce 2000 způsobil škodu přesahující miliardu korun. Tuto částku nyní záložna Pria od státu vyžaduje.
"Nechceme řízení protahovat, nebudeme ústní slyšení požadovat," uvedl právník Pria Marek Nespala. Ten odhaduje, že konečný verdikt by evropská instituce mohla vynést v polovině letošního roku. Štrasburský soud už v srpnu loňského roku rozhodl, že se bude případem krachu záložny Pria zabývat.
"Pokud není stížnost v samém počátku odmítnuta a je soudem přijata, existuje vysoký stupeň pravděpodobnosti, že soud shledá i porušení základních lidských práv a svobod," tvrdí Nespala.
Podle zástupců českého státu je ale takový postup obvyklý. Evropský soud si už také vyžádal vyjádření obou stran sporu.

Stát: Zásah v Pria byl nutný

Na kampeličku Pria uvalil Úřad pro dohled nad družstevními záložnami nucenou správu poprvé v roce 2000, kampelička nakonec skončila v likvidaci a v konkursu. Stěžovatelé ale tvrdí, že zavedení nucené správy bylo porušením jejich práv: záložna neměla žádné problémy s likviditou, byla schopná vyplácet členy, vykazovala zisk. Naopak, zavedení nucené správy státem podle stěžovatelů zmrazilo obchodní aktivity záložny, což nakonec vedlo k jejímu krachu.
Znalecký posudek pražského ústavu pro oceňování majetku a účetnictví Bewert, který je součástí stížnosti, škodu členů záložny vyčíslil na 1,2 miliardy korun. Částka vychází z mezinárodních oceňovacích standardů a jde o škodu způsobenou ztrátou podniku.
Ministerstvo financí, které je druhoinstančním odvolacím orgánem ve věcech rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, považuje zásah v Pria za správný.
"Členové představenstva nakládali se svěřeným majetkem takovým způsobem, že to vyvolalo nezbytnost uvalení nucené správy, aby byla zajištěna ochrana majetku vkladatelů. O správnosti tohoto kroku je přesvědčena naprostá většina vkladatelů této záložny," říká Radek Němeček, mluvčí resortu financí. "Nucená správa je vážným zásahem do práv záložny, ale jejím cílem je právě odstranit nedostatky v hospodaření, revitalizovat její kapitálovou pozici a ochránit vkladatele," dodal.

Stěžuje si i Rodinná záložna

Kampelička měla 4600 vkladatelů, stížnost do Štrasburku podalo 416 členů a její kontrolní komise. Někteří vkladatelé naopak podali u českých soudů trestní oznámení na bývalé vedení kampeličky, a to kvůli podezření, že ještě před zavedením nucené správy byla kampelička tunelovaná.
Žalobu záložny proti uvalení nucené správy naopak několikrát zamítly české soudy. Před českými soudy čelí podezření z několika trestných činů v souvislosti s krachem Pria její bývalý šéf František Zoubek. Podle obžaloby peníze před zavedením nucené správy z kampeličky odtékaly ve prospěch jiných podniků či osob.
Pokud by Pria ve Štrasburku uspěla, mohl by to být precedent pro stížnosti dalších zkrachovalých kampeliček, podobně jako je rozsudek k regulaci nájemného v Polsku pro některé majitele domů v Česku. Stížnost evropskému soudu poslali i členové jedné z největších zkrachovalých kampeliček, Rodinné záložny. Ti chtějí vysoudit na státu nejméně 200 miliónů korun, o které přišli zavedením nucené správy. Nejvyšší správní soud letos rozhodl, že nucená správa byla oprávněná.
Irena Válová je spolupracovnicí redakce

Historie družstevní záložny Pria

1996 - založení kampeličky
1996 - 2000 - získala 4600 členů, kteří v ní uložili na 300 miliónů korun
2000 - nucená správa - kampelička vykonávala činnosti, ke kterým neměla oprávnění
2001 - opakované zavedení nucené správy - kampelička byla v dlouhodobé platební neschopnosti a dělala obchody, které ohrožují její stabilitu a bezpečnost
2002 - přišla o povolení působit jako družstevní záložna, jmenován likvidátor
2004 - prohlášen konkurs
2000 - 2005 - členové kampeličky podali 34 stížností u Ústavního soudu; 30 soud zamítl kvůli nepřiměřenosti