Kdy vydat potvrzení o zaměstnání

Kdy vydat potvrzení o zaměstnání

Po skončení pracovního poměru musí zaměstnavatel pracovníkovi vydat potvrzení o zaměstnání, takzvaný zápočtový list.
V něm se kromě údajů o zaměstnání, druhu konaných prací a dosažené kvalifikaci uvádí také započtená doba pro účely nemocenských dávek, doba zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993. Dále pak také, zda ze mzdy zaměstnance jsou prováděny srážky, údaje o dohodě o setrvání v pracovním poměru po určitou dobu a o výši průměrného výdělku, zejména pro účely podpory v nezaměstnanosti.

Důvody se neuvádějí

Důvod skončení pracovního poměru se do potvrzení neuvádí. Takový údaj by totiž byl nejen v rozporu s ochranou osobních údajů zaměstnance a zásahem do ochrany osobnosti, ale nebyl by v souladu ani s dalšími právními předpisy.
Do 1. října 2004, kdy nabyl účinnosti nový zákon o zaměstnanosti, bylo vhodné do potvrzení uvádět i důvod skončení pracovního poměru. Podpora v nezaměstnanosti nemohla být poskytnuta zaměstnanci, s nímž byl rozvázán pracovní poměr například výpovědí z důvodu porušení pracovní kázně. Zákon o zaměstnanosti mezi právními podmínkami, které se vyžadují k poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, však již neuvádí, že by porušení pracovní kázně bylo důvodem pro neposkytnutí této podpory. Z toho důvodu se důvod skončení pracovního poměru do potvrzení neuvádí.
Údaj o skončení zaměstnání nemůže zaměstnavatel do potvrzení uvádět ani s odvoláním na § 49 nového zákona o zaměstnanosti. Ten stanoví, že uchazeči o zaměstnání, kterému v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů uplynula celá podpůrčí doba (podle věku uchazeče, maximálně 12 měsíců), má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání nebo vykonával výdělečnou činnost, a to po dobu alespoň šesti měsíců.
Ani toto ustanovení zákona o zaměstnanosti nezakládá povinnost zaměstnavatele uvádět v potvrzení o zaměstnání údaj o způsobu nebo důvody skončení pracovního poměru. Tyto skutečnosti může totiž uchazeč o zaměstnání prokázat jinak, například výpovědí z pracovního poměru či dohodou o skončení pracovního poměru.

Průměrný výdělek

Potvrzení o zaměstnání má pro zaměstnance důležitý význam. Může například prokázat existenci a délku dřívějšího pracovního poměru, což může mít vliv třeba na poskytování podpory v nezaměstnanosti před zaměstnáním (tedy, zda splnil podmínku zaměstnání v posledních třech letech).
Výše podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci se odvozuje z čistého průměrného měsíčního výdělku uchazeče, kterého dosáhl v posledním zaměstnání. Proto je nutné, aby zaměstnavatel v potvrzení o zaměstnání uvedl tento údaj. Nic nebrání tomu, aby byl uveden i údaj o průměrném hrubém i čistém měsíčním výdělku, ale čistý průměrný měsíční výdělek musí být uveden vždy.
Naopak, kdyby zaměstnavatel tento údaj neuvedl, dopustil by se správního deliktu. Nesplnil by povinnost stanovenou v pracovněprávních předpisech pro skončení pracovního poměru a mohla by mu být úřadem práce uložena pokuta až do jednoho miliónu korun.

Potvrzení

Dostal-li zaměstnanec výpověď, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, zpravidla po dvou měsících. Povinností zaměstnavatele je vydat potvrzení o zaměstnání ihned při skončení pracovního poměru (tedy po uplynutí výpovědní doby) a nečekat až na skončení případného soudního sporu. Podobně nemůže zaměstnavatel vázat vydání potvrzení na splnění či existenci dalších skutečností ze strany zaměstnance, jako například navrácení zapůjčených předmětů, úhradu způsobené škody nebo nákladů a podobně.
Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání, může se domáhat u soudu (ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dověděl), aby zaměstnavatel přiměřeně potvrzení upravil. Soud sám však nemůže zápočtový list doplňovat nebo upravovat. Kdyby se prokázalo, že zaměstnanci vznikla v důsledku nesplnění povinnosti ze strany zaměstnavatele škoda, mohl by na něm vymáhat i tuto škodu.
Firma odpovídá pracovníkovi za škodu, kterou mu způsobila porušením právních povinností v rámci plnění úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.
Takovou škodu mohl způsobit odpovědný zaměstnanec (například personalista nebo mzdová účetní) právě tím, že porušil zákonnou povinnost a nevydal zaměstnanci potvrzení o zaměstnání.
Například když zaměstnavatel nevydá potvrzení o zaměstnání, může vzniknout pracovníkovi škoda v podobě neposkytnutí podpory v nezaměstnanosti úřadem práce, neboť nemohl prokázat skončení předchozího pracovního poměru. Dále může nevydání zápočtového listu znemožnit zaměstnanci včas nastoupit do nového zaměstnání.
Autor je pracovníkem Ministerstva práce a sociálních věcí

Vyplňování zápočtového listu

Co je třeba uvádět
Údaje o zaměstnání, druhu konaných prací a dosažené kvalifikaci.
Započtená doba pro účely nemocenských dávek.
Doba zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993.
Zda ze mzdy zaměstnance jsou prováděny srážky.
Údaje o dohodě o setrvání v pracovním poměru po určitou dobu.
Potvrzení o průměrném výdělku. Nic nebrání tomu, aby byl uveden i údaj o průměrném hrubém i čistém měsíčním výdělku. Čistý průměrný měsíční výdělek musí být uveden vždy.
potvrzení neobsahuje
Důvod skončení pracovního poměru. Tento údaj byl nejen v rozporu s ochranou osobních údajů zaměstnance, ale také zásahem do ochrany osobnosti.
Kdy zápočtový list vydat
Jakmile skončí pracovní poměr (uplynutím výpovědní doby).