Metlou na trhu práce je dlouhodobá nezaměstnanost

Jak úměrný by měl být převis nabídky nad poptávkou na trhu práce, do určité míry indikuje dlouhodobá nezaměstnanost. Za ni se považuje podle mezinárodních zvyklostí doba, kdy déle než jeden rok člověk trvale a nepřetržitě marně hledá zaměstnání. V české ekonomice je počet dlouhodobě nezaměstnaných vysoký a v průběhu řady let trvale narůstá. Narůstá i poměr dlouhodobě nezaměstnaných k ostatním osobám bez práce, kteří ji do roka najdou. Podle šetření ČSÚ ze 4. čtvrtletí 2004 bylo v republice 420,2 tisíce osob nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti činila 8,3 procenta. Ze 420 tisíc nezaměstnaných bylo déle než jeden rok bez práce 219 tisíc osob, to znamená z celkového počtu nezaměstnaných 52,1 procenta. Ke konci roku 2003 to bylo pouze 49,5 procenta.
Z uvedeného počtu nezaměstnaných hledá práci jeden až dva roky 19 procent (81 tisíc) nezaměstnaných, dva až čtyři roky 18 procent (76 tisíc) a déle než čtyři roky 15 procent (63 tisíc) nezaměstnaných. K typické charakteristice dlouhodobě nezaměstnaných patří, že s výší vzdělání se jejich podíl na nezaměstnanosti snižuje. Ze 106 tisíc nezaměstnaných se základním vzděláním bylo celých 70 procent dlouhodobě bez práce, ze 202 tisíc nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity 51 procent, u 97 tisíc nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou podíl činil 36 procent a u 15 tisíc nezaměstnaných vysokoškoláků 37 procent.
Dlouhodobá nezaměstnanost stoupá výrazně s růstem míry nezaměstnanosti a je tedy v České republice nejvyšší v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Roste však i s nedostatečným vzděláním, a to se znovu spíše koncentruje do uvedených dvou krajů. Výrazně se dlouhodobá nezaměstnanost týká Romů.

Jak dlouho hledají práci nezaměstnaní (podíly v %, 4.čtvrtletí 2004)