Slováci přispívají i na vysoké školy
Česká republika je poslední zemí z visegrádské skupiny, která možnost poslat část daně z příjmu neziskovým organizacím neuzákonila. Peníze od lidí již nyní dostávají "neziskovky" v Maďarsku a na Slovensku, od letošního roku budou zavedené i v Polsku.
Například v sousedním Slovensku si minulý rok přerozdělilo 3829 univerzit, neziskových a církevních organizací 845 miliónů korun. Lidé jim mohou z daní poslat dokonce dvě procenta.
Nejvíce peněz dostaly ty, které se věnují zdravotnictví, dětem a vzdělávání. Mezi nejúspěšnější patří slovenská Liga proti rakovině, Společnost dětské onkologie či Univerzita Komenského.
Právě bratislavská univerzita získala díky asignacím v roce 2003 přibližně 1,1 miliónu slovenských korun. "Peníze jsme použili na dofinancování studentských karet, které musí mít ze zákona všichni vysokoškoláci, ale také na granty pro projekty mladých vědců do pětatřiceti let," říká rektor univerzity František Gahér.
Získané peníze pro školu sice neznamenají závratnou částku - roční rozpočet univerzity totiž dosahuje dvou miliard korun. Přesto se ale její vedení snaží peníze z asignací intenzívně získávat. Letos si chtějí přijít alespoň na dva milióny slovenských korun.
"Posíláme rodičům studentů osobní dopis s prosbou o darování dvou procent. Dopisy dostanou i velké podniky, poslanci, zaměstnanci univerzity," dodává Gahér.
Na čtvrt miliónu korun si přišlo také malé Lesoochranářské sdružení VLK. "Získané peníze využíváme zásadně na záchranu lesů," říká Juraj Lukáč z VLK. "To znamená, že ani koruna nejde na režii, platy, provozní náklady, ale v případě minulého roku na konkrétní les: na čtyřicet let jsme si pronajali 160 hektarů dvě stě let starého lesa v Tatrách."
Proč Slováci peníze dávají? Zuzana Chlebová z Levic například posílá dvě procenta ze svých daní Centru univerzitní pastorace ve Zvoleně, kde chodila na vysokou školu: "Jim to pomůže a mně neubude, protož bych ty peníze stejně musela odvést do státní kasy."
Díky darování se prý cítí příjemně. "Proč bych měla ty peníze pořád dávat státu, který na ostatních daních vybere už tak dost?" ptá se Chlebová.
Ráda by dávala i víc, třeba čtyři procenta. Líbí se jí totiž, že ví, kam přesně "její" peníze jdou a komu pomohou.
Přesto většina Slováků kolonku se jménem neziskové organizace nebo univerzity nechávají prázdnou. "Nedělám to a ani to dělat nebudu," říká Roman Gál z Bratislavy. "Nevěřím, že budou rozdělené transparentně. To je radši nechám státu a třeba mi za ně postaví dálnici."
Na Slovensku přitom funguje přísná kontrola, jak se s vybranými penězi nakládá.
Neziskové organizace, nadace či univerzity, které získaly více než sto tisíc korun, musejí zveřejnit v obchodním rejstříku, jak s nimi naložily. Pokud získají více než jeden milión korun, musejí přiložit i výsledky auditu. A daňové ředitelství již oznámilo, že se neziskové organizace ocitnou pod přísnou kontrolou. Sumy, které dostávají, se totiž šplhají ke stamiliónům. Například Nadace SPP vybrala 109 miliónů korun.
