Dokumentární akreditiv je vhodný i pro dovozce

Dokumentární akreditiv je vhodný i pro dovozce

Dokumentární akreditivy preferují většinou vývozci. Při vhodném použití však může přinášet určité výhody i dovozci.
Zájmem importéra je, aby prodávající dostal zaplaceno, jen pokud řádně splní své závazky z kontraktu. Akreditivní plnění poskytuje prodávajícímu banka na základě dokumentů, nikoli na základě ověření skutečného stavu zboží nebo dodávky.
Ve vztahu k prodávajícímu může kupující chránit své zájmy tím, že v žádosti o otevření akreditivu, kterou předkládá vystavující bance, formuluje vhodným způsobem podmínky akreditivu, zejména druh akreditivu, jeho platnost, akreditivní částku a určuje dokumenty, do kterých přenáší své požadavky na prodávajícího. Předepsané dokumenty bývají voleny tak, aby svědčily o řádném odeslání zboží dodavatelem, o hodnotě dodaného zboží a odpovídaly požadavkům země dovozu na celní a administrativní projednání importovaného zboží.
Avšak i jednotlivé dílčí podmínky smluvního vztahu, ze kterého akreditiv vzešel, lze převést do dokumentární podoby. Například splnění dodací lhůty datem vystavení přepravního dokumentu, dodržení kvality zboží předložením vhodného dokumentu (třeba certifikátu o jakosti vystaveného nezávislou kontrolní institucí) a podobně. Při použití akreditivu je nutné věnovat pozornost i některým dalším podmínkám, například možnosti čerpání akreditivu dílčími dodávkami a podobně.
Na druhé straně si kupující musí uvědomit i určité riziko vyplývající z toho, že banky mají jen omezenou odpovědnost za předkládané dokumenty. Zkoumají totiž pouze vnější soulad dokumentů s podmínkami akreditivu, neodpovídají ale za formu, přesnost, pravost či právní účinnost dokumentů. Nejsou ani odpovědné za ztrátu dokumentů, ani zboží, které je těmito dokumenty představováno.
Pozitivní přínos dokumentárního akreditivu pro importéra spočívá v tom, že platí za zboží jen tehdy, pokud beneficient (prodávající) splnil podmínky akreditivu a předložil požadované dokumenty.
Zjistí-li banka nesrovnalosti v dokumentech, může plnění odmítnout, popřípadě jej poskytne s výhradou dodatečného schválení bankou vystavující, respektive kupujícím.
Placení prostřednictvím dokumentárního akreditivu může mít značný vliv na finanční možnosti importéra. Využití akreditivů s odloženou splatností může usnadnit kupujícímu získání úvěru i tehdy, pokud by dodavatel nebyl ochoten bez akreditivního zajištění úvěr poskytnout.
Finanční náročnost akreditivu pro dovozce však závisí především na jejich vztahu k vystavující bance a na tom, jak tato banka hodnotí jejich bonitu. Peněžní ústav přitom zkoumá platební schopnost žadatele o akreditiv podobně, jako by mu poskytovala úvěr, eventuálně požaduje určité zajištění.
Autorka působí na Katedře mezinárodního obchodu VŠE