Podíl na vývozu za období členství v Evropské unii se zvýšil u pěti komoditních skupin. Nejvíce u chemikálií (z 5,7 na 6,3 %), dále u potravin (z 2,6 na 2,9 %) a minerálních paliv a maziv (z 2,9 na 3,1 %). Dominantní skupina - stroje a dopravní prostředky - navýšila svůj podíl jen mírně (z 50,4 na 50,6 %).
Poklesy podílů o 0,7 procentního bodu u průmyslového spotřebního zboží a 0,6 procentního bodu u tržních výrobků, tříděných hlavně podle materiálu, lze dávat do souvislosti především se silnou nabídkou levného asijského zboží.
V obou případech jde o dlouhodobé snižování podílu, které však nebylo ovlivněno přičleněním k unii. Podíl průmyslového spotřebního zboží na celkovém vývozu klesá totiž nepřetržitě od roku 1999 a podíl tržních výrobků klesá nepřetržitě od roku 1995.
Z tohoto srovnání lze odvodit, že se vysoká exportní výkonnost rozšířila z jedné komoditní skupiny, kterou byly v předchozích letech stroje a dopravní zařízení, i do dalších oblastí. Větší počet komoditních skupin, u nichž došlo k zvýšení podílu, je tak novým rysem ve vývoji struktury našeho exportu v období po vstupu do Evropské unie.
Pokud se podíváme na vývoj zbožové struktury z dlouhodobého hlediska, jasně dominantním rysem je zvyšování podílu strojů a dopravních prostředků (SITC 7) na celkovém vývozu. Ze zhruba třiceti procent v roce 1993 tento podíl vzrostl v loňském roce již na více než 50 procent. Všechny ostatní komoditní skupiny své podíly na celkovém vývozu, dosahované v první polovině devadesátých let, až do roku 2003 výrazně redukovaly.
Podíl strojů a dopravních zařízení se sice zvýšil i vloni, leč tento trend byl provázen novými okolnostmi. Vývoj v roce 2004 se totiž od předchozích let odlišil enormní dynamikou nárůstu hodnoty exportu. K akceleraci růstu vývozu i dovozu došlo zejména od května 2004 po vstupu země do EU.
Tyto trendy lze shrnout následovně. Vývoz vloni rostl rychleji než dovoz, záporné saldo obchodní bilance výrazně kleslo. Meziroční tempa růstu hodnoty vývozu i dovozu prudce akcelerovala. Obrat obchodní výměny se vloni meziročně zvýšil o 22,7 procenta, což je výrazné zrychlení oproti roku 2003, kdy vzrostl o devět procent. Hodnota vývozu se zvýšila meziročně o 25 procent a dovozu o 20,5 procenta.
Při navýšení vývozu o 342,8 miliard korun na 1713,7 miliard a dovozu o 295,3 miliard korun na 1736 miliard, byl obchodní deficit 22,3 miliard korun nižší o 47,5 miliard než v roce 2003. Krytí hodnoty dovozu vývozem se meziročně zlepšilo o 3,6 procentního bodu na 98,7 procenta.
Dominantní komoditou jsou silniční vozidla. Hodnota jejich vývozu stoupla vloni meziročně o úctyhodných 22,2 procenta. To ale nezabránilo tomu, aby se jejich podíl na celkovém loňském vývozu mírně nesnížil z 15,3 procenta na 14,9 procenta v roce 2004. Tím je relativizován rozšířený názor o jednostranné závislosti výsledků zahraničního obchodu právě na vývozu těchto silničních vozidel.
Z výše uvedeného rozboru lze učinit závěr, že vysoký nárůst vývozu byl vloni a počátkem letošního roku umožněn nárůstem vývozu v široké struktuře komodit. V této struktuře se zvýšil nejen podíl strojů a dopravních prostředků, tak jako to bylo obvyklé v předchozích letech, ale na rozdíl od minulých let vzrostl také podíl u skupin potraviny a živá zvířata, surové minerály nepoživatelné, nerostná paliva a mazadla a chemikálie a příslušné výrobky. Podíl těchto komoditních skupin v minulých letech buď stagnoval nebo klesal.
Vývoj zbožové struktury vývozu v roce 2004 a za první dva měsíce letošního roku vypovídá o zlepšené konkurenceschopnosti celé řady komodit, a to nejen strojů a dopravních prostředků, jako v předchozích letech. Výsledky zahraničního obchodu jsou určovány především saldem obchodní bilance, na její pozitivní vývoj má obchod se stroji a přepravními zařízeními zcela rozhodující vliv.
Pozitivní hodnocení, z hlediska růstu vývozu a zvyšování podílu na celkovém vývozu, poněkud relativizuje skutečnost, že u všech komoditních tříd SITC, s výjimkou třídy SITC 7 - Stroje a dopravní prostředky, došlo i při růstu vývozu ke zhoršení vývoje obchodní bilance.
Například u skupiny SITC 0 - potraviny se i při vysokém nárůstu vývozu prohloubilo záporné saldo obchodní bilance z 20,7 miliardy korun na 23,5 miliardy korun. U skupiny SITC 5 - chemikálie z 83,9 miliard korun na 87,7 miliard.
Zhoršování výsledků obchodní bilance v řadě komoditních skupin souvisí s vysokým apetitem ekonomiky na dovozy, který vyplývá především ze zrychlování hospodářského růstu, zvýšeného investování a nabídkou cenově atraktivního spotřebního zboží.
Mohutný nárůst přebytku obchodní bilance u SITC 7 - stroje a dopravní prostředky z 70,9 miliard korun na 133,9 miliard však stačil vyrovnat zhoršení bilance u všech ostatních komoditních skupin a ještě přispět k celkově úspěšnému loňskému výsledku zahraničního obchodu.
