Bankovnictví zemětřesení nezažilo

Oberbanka? Mnozí lidé, kteří procházejí po českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II., jen pokrčí rameny. Nic jim to neříká. Až jeden ze studentů reaguje. "To je asi támhle vedle radnice," ukáže rukou na historický dům.
Jde o objekt, v němž Oberbank loni nahradila Sparkasse Mühlviertel-West, když převzala pět jejích poboček v jižních Čechách. Tehdy tak získala na šest a půl tisíce privátních a patnáct set firemních klientů.
"Byli jsme spokojeni už se Sparkasse a nic se na tom nezměnilo ani teď," říká Emil Kasper, šéf jednoho z největších českých masokombinátů Maso Planá. Dříve si cenil pružnosti malé banky a jejich konkurenceschopných podmínek. Dnes?
"Oberbank je pro nás, stejně jako pro Masnu Studená, hlavní bankou. Využíváme jejích leasingových služeb a není důvod něco měnit," říká manažer.
Zatímco Kasper, podobně jako Jan Nedvěd z českobudějovické stavební společnosti Mane Holding, je spokojen, další manažerka přešla ke konkurenci. "Za dlouhou dobu, co jsem tam byla klientem, jsem nedostala osobní nabídku na nějaké zvláštní služby. Ten přechod se mi zdál prostě pomalejší," vysvětluje své rozhodnutí žena, která si nepřeje uvést své jméno. "To bych v místních bankách už nepochodila," obává se.
Oberbank, jež má dosud pobočky v Českém Krumlově, Písku, Táboře a Vyšším Brodě, má nyní ještě větší plány. "Snažíme se doprovázet rakouské investory v Česku. Rozvoj sítě poboček k tomu patří," vysvětluje Markéta Lanzová, vedoucí provozních oddělení Oberbank pro Českou republiku.

Pouze vybraná klientela
Uvolnění podmínek po vstupu Česka do Evropské unie nepřilákalo natrvalo mnoho konkurentů, významná změna na trhu nenastala. Kromě Oberbank si v Česku novou pobočku založila ještě rakouská Privat Bank.
"Obracíme se ale na vybranou klientelu, do tisíců to nikdy nebude," potvrdil zástupce Privat Bank Vladimír Koller.
Malý průnik nových bank není žádným překvapením. "Již před vstupem do EU byl bankovní sektor úzce svázaný se zahraničním, Česko navíc není velký trh," říká Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank.
Bankovnictví v Česku totiž dominuje ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka, které jsou součástí silných evropských finančních skupin KBC, Erste Bank a Société Générale. Na zbývající zhruba jedné čtvrtině trhu jsou pak pevně usazeny peněžní domy, svázané s dalšími významnými zahraničními bankami, například s italským UniCredit, rakouskou Bank Austria Creditanstalt nebo americkým GE. Všechny významné analýzy navíc v nejbližší době vlastnické změny v bankách nečekají.
Další bariérou pro vstup nových bank jsou vysoké náklady. Budovat banku na zelené louce trvá dlouho a taková investice stojí i mnoho peněz.
"Dobré příležitosti k proniknutí na český trh skončily s privatizací bank," míní Klára Gajdušková, mluvčí České spořitelny.

Přišly nové podílové fondy
Zájem o trh ale projevily desítky dalších bank. Ty se však nezaměřují na širokou veřejnost, ale jen na úzkou skupinu klientů. K takové aktivitě není nutné založit pobočku a mít souhlas ČNB. Podle údajů centrálních bankéřů chtělo tuto možnost ke konci letošního března využívat 79 zahraničních bank, z toho nejvíc z Rakouska (25) a z Velké Británie (21).
"Už to potvrzuje, že zájem o poskytování služeb existuje," říká Emilia Zampieri z Patria Finance. Představitelé ČNB ani tuzemských bank však zatím aktivity nových zahraničních bank nepociťují. "Dá se čekat, že se budou chtít uplatnit hlavně v privátním bankovnictví. Z hlediska objemu spravovaných prostředků to bude okrajová záležitost," řekl Ivo Polišenský z Živnobanky.
Největší dopad vstupu Česka zaznamenali znalci v příchodu nových zahraničních podílových fondů. Investiční společnosti z EU už k tomu nepotřebují povolení tuzemského regulátora.
"Rozšíření nabídky povzbudilo zájem Čechů - za tři loňská čtvrtletí lidé vložili do těchto fondů jedenáct miliard korun, což je tempo, které jsme nikdy nezažili," říká Martin Fuchs z Asociace pro kapitálový trh. Například ČSOB rozšířila během roku nabídku o 45 podílových fondů. Podle asociace přibylo loni ve druhém pololetí zhruba 140 fondů, většina z nich byla registrovaná právě v cizině.
Nový zákon o dluhopisech umožnil bankám od loňského května poskytovat hypotéky na nákup nemovitostí, které se nacházejí na území členského státu EU. V praxi to ale není tak jednoduché. Tuzemské ústavy spíše nabídnou kontakt na banku v cizině, nebo chtějí hypotéku zastavit bytem či domem. Například Česká spořitelna poskytla zatím jen několik desítek takových hypoték, hlavně na nákupy v Rakousku a na Slovensku. Banky ale víc těží ze zájmu cizinců o nemovitosti v Česku.


Česko před rokem

V Česku není pro další banky příliš mnoho místa. Ale existuje, psaly HN před rokem. Úspěch rakouské Erste Bank v České spořitelně přiláká zejména menší rakouské banky, které budou chtít expandovat i v pohraničí. "Tam, kam nové banky přijdou, se zvýší konkurence poplatků," uvedl tehdy Jozef Kovalovský z ČSOB. Psali jsme o plánovaném vstupu Oberbank a o tom, že unijní licenci mohou využít další banky, které ale nebudou poskytovat úvěry či spravovat vklady drobných střadatelů.

Česko rok poté

Předpověď se potvrdila. Spektrum tuzemských bank rozšířila Oberbank a rakouská Privat Bank, které jako jediné z nově příchozích ústavů vlastní pobočky. Další desítky bank chtějí v Česku působit, ale jen příležitostně pro vybrané klienty. Trh jejich aktivity zatím nepociťuje. Tlak nové konkurence na poplatky je ale nedostatečný, banky jejich výši ponechaly beze změny.

Příloha