„Naše Žakyna byla fixovaná na mého bývalého přítele. Učil ji mluvit, věnoval jí největší pozornost. Po našem rozchodu přestala mluvit a začala se škubat,“ popisuje Magda Přerostová situaci s papouškem šedým – žako.

Podle Nikoly Padalíkové z neziskové organizace PadParrots, která se stará o papoušky, se jedná o typický projev chování, který se u žaků a obecně inteligentnějších papoušků vyskytuje. Papoušci jsou totiž hejnoví ptáci, a tak je normální, že si v hejnu vybírají svého partnera, kterého mají nejraději. Žakové jsou považováni za papoušky s nejvyšší inteligencí, ale platí za to daň v podobě vysokých sklonů k depresím, autistickému chování nebo sebepoškozování.

„Jedná se o ptáky, kteří jsou neobyčejně citliví na změny. Mohu uvést příklad mého kolegy, který roky nosil zeleninu pro ptáky v modré tašce z Lidlu, ale jednou přinesl tašku z Billy, která byla žlutá. Papoušek se do druhého dne vyškubal, protože došlo k narušení toho, na co byl zvyklý,“ přidává další příklad Padalíková.

Nutná je každodenní péče

Papoušci jsou velmi konzervativní. Mají rádi svůj pravidelný denní harmonogram, a když není dodržen, mohou psychicky strádat. Je proto důležité si v době pořízení papouška uvědomit, kolik času s ním mohu aktivně trávit, a rozvrhnout si podle toho den. „Když se mu nebudete dostatečně věnovat, nikdy to nebude parťák,“ říká Padalíková.

„Často se stává, že po pořízení papouška jsou s ním členové rodiny celý den a on si na to zvykne. Po nějaké době už mu nevěnují tolik času, papoušek neví, co se děje, a může začít psychicky strádat a projevovat se nevyzpytatelně až agresivně,“ doplňuje Antonín Vaidl, kurátor chovu ptáků ze Zoo Praha.

Papoušek vyžaduje každodenní péči. Jak velkou, záleží na tom, jestli se jedná o domácího mazlíčka, nebo papouška v páru, který má svého partnera. Papoušek v roli mazlíčka vyžaduje větší pozornost a s tím spojený dostatek času. „Jsou druhy vhodnější pro začínající chovatele, které žijí v lidské péči po mnoho generací a již se u nich projevuje domestikace. Z menších a méně náročnějších druhů je typickým příkladem papoušek vlnkovaný – andulka, agapornisové nebo dnes velmi oblíbené pyrury,“ dává tipy Vaidl.

Střední a velké druhy podle něj vyžadují více pozornosti, dostatek prostoru a pestřejší potravu. „Velké druhy jako papoušek šedý – žako, amazoňan, kakadu nebo ara žijí i desítky let, proto bychom si měli jejich pořízení dobře rozmyslet,“ zdůrazňuje.

Jídlo z talíře jim může ublížit

Počítejte s pravidelnou investicí do ovoce a zeleniny. Nedostatečná nebo naopak přehnaná péče ale papouškům škodí. Proto pozor na jejich překrmování a neustálé nabízení odměn a velmi energeticky náročné potravy, jako jsou oříšky, olejnatá semena, piškoty nebo vejce natvrdo. „Papoušek musí pak tuto získanou energii nějak vydat, a když tu možnost nemá, může se projevovat agresivně s přeskokovým chováním. Může si začít škubat peří a stane se pro majitele spíše přítěží než radostí. A přitom je to dáno ‚jen‘ nastavením optimální krmné dávky,“ říká Vaidl.

Také Nikola Padalíková zdůrazňuje, že je třeba dbát na správnou výživu. „Kdyby mohli, snědí, na co přijdou. A pak se to na nich podepíše zdravotně. Lidem přijde roztomilé, že jim ptáček krade z talíře knedlík nebo hranolek. Jenže když pak veterináři léčí ptáčka se selháním jater nebo obezitou, už to tak roztomilé není,“ uvádí Padalíková. Amazoňani jsou například citlivější na vznik cukrovky než jiné druhy, kakaduové jsou zase náchylní k tloustnutí.

Tebe miluji a na tebe útočím

Zatímco některé druhy mají tendenci přilnout k jednomu členovi rodiny, jiné mohou chovatele i napadat. Typické je to pro papoušky žako nebo papoušky senegalské. To potvrzuje i chovatelka Magda Přerostová. „Když byla naše Žakyna ještě kuře, měla ráda úplně všechny. Od každého se nechala hladit, seděla nám na rameni a my si mysleli, že tak to bude celou dobu. Opak byl pravdou. Když už si začala vybírat svého životního partnera, zbytek rodiny pak štípala.“

Podle Nikoly Padalíkové je takové chování ukázkou ptačí puberty. „Papoušci začnou pohlavně dospívat a vyhlédnou si svého životního druha, kterého si potom úzkostlivě brání před jinými. Podle čeho si konkrétní „partnery“ vybírají, to nám dodnes není moc známo, protože znám případy, kdy si papoušci vybrali za partnera člena rodiny, který je ani neměl rád a úspěšně je ignoroval. Občas se stane, že se tohle období dá prostě přetrpět, že se papoušek po nějaké době uklidní, ale není to bohužel pravidlem,“ říká Padalíková.

Ve své praxi už řešila například sebepoškozování u amazoňana oranžovokřídlého, nezvládnutou pubertu u několika ar araraun, selhání jater a obezitu u samičky eklekta, škubání u loriho, nevysvětlitelné opakující se zvracení u samice alexandra velkého nebo i velké množství umístění do nových domovů, nejčastěji u korel, mníšků, andulek, kanárků, pyrurek.

Život se zvířaty

Stáhněte si přílohu v PDF

Pozor na teflonové nádobí a zrcátka

Aby se papoušek cítil maximálně komfortně, měl by mít dostatek prostoru. Klec nebo voliéra by pro něj měla být domovem a bezpečným zázemím, do kterého bude rád chodit pro potravu a odpočine si. „Důležité je koupání nebo rosení, ale ne vždy mají papoušci rádi, když na ně začneme hned stříkat vodu. Potřebují se na koupání naladit,“ říká Vaidl, který doporučuje začít s rosením rostliny v bytě nebo venku na zahradě. Po chvíli se papoušek začne sám natřásat a dožadovat rosení.

V případě, že pouštíme papouška v bytě nebo domě, musíme dbát na zavřená okna, ale i na skleněné plochy. Papoušek se může leknout, instinktivně letět za světlem a narazit do skla. Následky mohou být fatální. „Častou příčinou zdravotních problémů jsou také olověná závaží, která se používají na záclony nebo závěsy. Papoušek si s nimi hraje a často je pak pozře,“ varuje Vaidl.

Stejně tak je nebezpečné vaření na teflonovém nádobí. Výpary z něj jsou pro papouška v uzavřeném prostředí smrtelné.

Samotnou kapitolou jsou hračky pro papouška. „Zažité je dávat zvonečky nebo zrcátka. Ale není nic horšího. Papoušek si pak myslí, že je v zrcátku jeho kamarád, a je zoufalý, že ten o něj nestojí,“ varuje Padalíková. Dalším podobným neduhem jsou podle ní hladká bidla kupovaná ve zverimexech, ze kterých hrozí otlaky nožiček. „Nejlepší jsou větve nebo klacíky, které najdete venku při procházce. Nejlépe z ovocných druhů. Jako hračky se nám osvědčily velké borové šišky nebo vykotlaný pařez,“ dodává.

Co bychom měli vědět před pořízením papouška?

▶ Mám na něj tolik času, kolik potřebuje?

▶ Kolem 3.–4. roku se u nich projevuje puberta. V tomto období začnou být drzí a potřebují větší pozornost a péči.

▶ Je třeba dbát na dobrou výživu.

▶ Domácnost pro ně musí být bezpečná – žádné toxické rostliny nebo teflonové pánve.

▶ Papoušci komunikují někdy velmi hlasitě. I malá andulka dokáže intenzitou svého projevu překvapit.

▶ Papoušci mohou žít i několik desítek let.

▶ Samotná klec nestačí.

▶ Je poměrně málo veterinárních lékařů se zaměřením na exotické ptactvo. Veterinární ošetření může být o dost nákladnější než u psa nebo kočky.

▶ Potřebují velký prostor. I malá andulka nebo korelka se potřebují protáhnout.

„Doporučuju také nekupovat papoušky ve zverimexech. Nikdy. Vždy od chovatele, protože ve zverimexech se často ptáci vykupují na burzách nebo je tam zavážejí pochybní chovatelé. Velmi často jsou pak nemocní a naprosto nesocializovaní,“ uzavírá Nikola Padalíková.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Život se zvířaty.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist