Vysoká inteligence nemusí k úspěchu stačit

Vysoká inteligence nemusí k úspěchu stačit

Psycholog Tomáš Vašák
je lektor a profesionální kouč v oblasti osobnostního rozvoje, komunikace a vedení lidí, odborný garant firmy T&CC. Má desetiletou praxi ve firmách působících na českém trhu. Vyvinul systém TOGA pro vedení a koučování. Ve vědecké oblasti se zajímá o rozhodovací procesy, především rozhodování pod tlakem a v krizi. V ČSA se pět let podílí na tréninku posádek v kooperaci a krizové komunikaci.

Často dostávám stejnou otázku: Která psychologická charakteristika je pro manažera nejdůležitější? Odpověď je jednodušší, než by se na první pohled zdálo, vyplývá totiž ze základních činností manažera. Manažer v podstatě "jen" řídí lidi a řeší problémy. Pro řízení je nejdůležitějším předpokladem dominance, pro řešení problémů je klíčová inteligence.
Inteligentní manažer bez dominance je zoufalec, který na pokraji vysílení pracuje za svůj tým a na poradách se nechává "válcovat" kolegy. Dominantní manažer s nedostatečnou inteligencí je pohroma pro celou organizaci, protože své lidi "rázně vede" od neúspěchu k neúspěchu. A právě to, jaký vliv má inteligence na práci manažera a jak se nezbláznit z deficitu či přebytku inteligence, je tématem dnešního zamyšlení.

Co je inteligence

V nejširším pojetí můžeme inteligenci definovat jako schopnost přizpůsobení. Například si představte, že se ochladí klima na naší planetě. Člověk místo toho, aby regulérně vyhynul, využije inteligenci. Zamyslí se, podívá se na medvěda a vymyslí kožich. Vzhledem k úbytku medvědů se ovšem po čase musí zamyslet znova a vymyslet gore-tex.
Inteligence je prostě schopnost nacházet pomocí logiky řešení v nejasných situacích. Matematická hádanka je nejasná situace a logika vám pomůže najít řešení. Nový pracovní postup je nejasná situace a inteligence umožňuje pochopit, co je nutné dělat. V moderním světe umožňuje inteligence porozumět takovým věcem, jako je internet, mobilní telefon či daňové přiznání. Je tedy zřejmé, že inteligence je důležitým předpokladem pro úspěch v zaměstnání.
Inteligence se ale často nesprávně zaměňuje za "kvalitu" člověka. Jako by inteligentní člověk měl být automaticky lepší, vstřícnější nebo morálnější. Ve skutečnosti však chytrý "flákač" využije svou inteligenci jen k tomu, aby se vyhnul práci a přehrál ji na ostatní. A inteligentní lump je prostě jen nebezpečnější, protože využívá složitější cesty podvodů.
Samotný pojem inteligence je ovšem neustále diskutován a psychologové se přou o jeho přesnou definici. Nicméně se v zásadě shodují, že jde o schopnost nebo soubor schopností řešit logicky strukturované problémy.
Testy měřící inteligenci poprvé na zakázku francouzské vlády vytvořil psycholog Alfred Binet na začátku dvacátého století (1908 - 1911). Francie totiž zaváděla povinnou školní docházku a testy měly pomoci určit ty děti, které "by neměly prospěch z řádného školního vzdělání".
Dnes je testování inteligence běžnou součástí přijímacích zkoušek na různé školy i výběrových řízení do zaměstnání. Existuje celá řada testů, které inteligenci měří a výsledek popisují IQ, čili inteligenčním kvocientem. Vyjadřuje, kolik lidí je na tom s řešením logických problémů stejně jako vy. Zjednodušeně řečeno, máte-li například IQ mezi 90 - 110 body, znamená to, že jste v průměru. Tedy, že většina lidí řeší logické problémy stejně rychle ve stejné kvalitě jako vy. Bohužel se také většina lidí dnes urazí, když jim řeknete, že jsou v něčem průměrní.

Skutečná nespravedlnost

Inteligence je stejně jako vzhled dána v prvé řadě vrozenými, tedy genetickými faktory. Na světě existuje mnoho nespravedlností, rozdíly v inteligenci jsou jednou z nich. Výchovou a vzděláním můžete inteligenci rozvíjet, ale stále pracujete jen s tím, co vám bylo "dáno". Proto je divné pyšnit se svou inteligencí, protože jste se o ni nezasloužili.
Na druhou stranu je velmi rozumné hledat uplatnění tam, kde je vaše inteligence dostačující. Pokud se například díky ambicím a píli dostanete na pracovní pozici, na kterou nestačí vaše inteligence, je pravděpodobné, že se budete hodně trápit a často chybovat. Pokud je to manažerská pozice, bude pro podřízené jen velmi obtížné respektovat vás jako autoritu.
Jeden manažer v takové situaci mi popisoval úzkost, s jakou každý den chodil do kanceláře. Jeho podřízení mu opakovaně a oprávněně vytýkali zásadní omyly v jeho rozhodnutích. A protože nebyl ani příliš dominantní, měl problém prosadit jakoukoliv další změnu nebo návrh. Když se o to pokusil, hned se zvedla ze strany podřízených vlna odporu: "Aby to nedopadlo jako minule." Dotyčný nakonec přešel na jinou pozici - specialisty a velmi se mu ulevilo.

Hloupí géniové

Inteligence je důležitým předpokladem úspěchu ve společnosti, ale není jediným. Mnozí úspěšní lidé vděčí za svůj úspěch takzvané sociální inteligenci. Sociální inteligence, také se používá termín emoční inteligence, se neřídí jen logikou. Takový sociálně inteligentní pracovník často postupuje ve firmě dokonce rychleji než jeho chytřejší a odborně zdatnější kolegové. Přesvědčivost, šarm a schopnost vystihnout nálady a potřeby druhého jsou prvky sociální inteligence. Bohužel se může stát, že forma předstihne obsah. V takovém případě před vámi stojí "obraz" dokonalého manažera, ale výkon jaksi chybí.
Za poslední čtyři roky jsem například měl možnost pozorovat manažera, který již vystřídal několik pozic. Vždy na ně byl přijímán s velkým nadšením a očekáváním. Při přijímacích řízení říkal přesně to, co se od něj očekávalo: "Ano, je třeba myslet na individuální přístup a dát prostor kreativitě. Každý problém je třeba řešit s nadhledem a bez emocí." Ve chvíli, kdy ale skutečně měl problém byť i jen teoreticky vyřešit, nedostávalo se mu znalostí. Žádná očekávání prostě nesplnil.
Na druhou stranu ovšem můžete potkat chytré lidi, kteří si svou sociální neobratností doslova podkopávají vlastní židli. Vzpomínám si na rozhovor s mladým mužem, který byl na pozici asistenta. Měl jsem mu jako konzultant pomoci najít vhodné tréninkové aktivity.
Vysoká inteligence se projevila nejprve v tom, že odevzdal inteligenční testy před časovým limitem a bez jediné chyby. Potom jsme si povídali o budoucnosti a já mu položil otázku: "Měl byste zájem o nějakou manažerskou pozici v nejbližším roce?" Vyslechl jsem si asi desetiminutový monolog, kde tento muž vylíčil za pomoci metafor, citací filozofů a fyzikálních zákonů svůj názor. Mně ale bohužel nebylo stále jasné, zda odpověděl ano nebo ne. Vysoká inteligence prostě někdy může doslova blokovat schopnost jasně se vyjadřovat a držet se konkrétního zadání.

Moudrost a chytrost

Čím se liší moudrý a chytrý manažer? Moudrost v sobě zahrnuje nejen inteligenci, ale i zkušenosti a vzdělání. Inteligence samotná pomáhá řešit jednotlivé obtížné situace. Podobné obtížné situace se ovšem v životě opakují a vy už nemusíte znovu objevovat princip jejich řešení, stačí převzít podstatu řešení z minulosti. Tomu se říká moudrost.
Pokud je manažer chytrý, ale přistupuje ke své práci s pokorou a ochotou se učit, stává se moudrým. A to je dobrá zpráva, protože inteligence jako schopnost věkem ubývá. Moudrost proti tomu může dále růst. V každé době a v každém zaměstnání je výhodné být moudrým, tedy učit se ze zkušenosti. A být moudrým manažerem může být i velmi výnosné.