Evropská unie začíná tento týden uplatňovat na vybrané americké produkty cla ve výši patnácti procent. Postiženy jsou kategorie jako papír, díly pro stroje, textil a řada zemědělských produktů.
Cla byla uplatněna proto, že Spojené státy nezrušily takzvaný Byrdův dodatek, který umožňuje uvalování dovozních cel v případě podezření z dumpingu. Američané však dodatek, který vstoupil v platnost už v roce 2000, zneužívají k tomu, aby peníze z cel postupovaly přímo podnikům, které jsou dovozy poškozovány.
Dá se tedy říci, že vývozci zboží do Spojených států, na které dopadla cla podle Byrdova dodatku, pociťují újmu hned dvakrát. Jednak přímo clem, které jejich zboží na americkém trhu výrazně zdraží, a jednak tím, že jejich zaoceánští konkurenti dostanou příspěvek z kasy vývozce.
Jde o to, že zatímco uvalení takzvaných antidumpingových cel Světová obchodní organizace povoluje a postižená strana se může bránit před rozhodčím orgánem WTO, je postupování peněz vybraných ze cla podnikům ilegální. Unie ve své stížnosti u Světové obchodní organizaci argumentovala mimo jiné tím, že na antidumpingových clech vybraných podle Byrdova dodatku získaly USA přes miliardu dolarů. A tyto peníze směřovaly do sektorů, jakými jsou ocelářství, potřeby pro domácnost a potravinářská výroba. V podstatě šlo o dotace, které neoprávněně zvyšují konkurenceschopnost amerických podniků. Pokud Washington tato cla nezruší, mohou se vybrané částky podle názoru unijních odborníků vyšplhat až na 1,6 miliardy dolarů ročně.
Brusel má ve věci vyhlášení trestných cel na americké produkty požehnání Světové obchodní organizace, která označila americkou praxi vybírání antidumpingových cel, respektive užití peněz za neslučitelnou s pravidla WTO.
Vedle unie proti takzvanému Byrdovu dodatku protestovaly také Brazílie, Japonsko a Jižní Korea. Byrdův dodatek tak vstoupí do historie WTO jako první obchodní zákon, proti kterému protestovalo několik zemí najednou.
Nicméně vyhlášení trestných cel na americké produkty nelze v žádném případě označit za další "transatlantickou obchodní válku". Mimo jiné už proto, že objem trestných cel je nízký, nedosáhne ani 28 miliónů dolarů ročně. Ve srovnání s tím, že obě strany Atlantiku si denně vymění zboží a služby v hodně překračující miliardu dolarů, jde spíše o drobnost.
Daleko víc je tento spor příkladem toho, jak žárlivě se transatlantičtí partneři sledují. V obchodních vztazích a v boji o odbytiště pro své zboží neznají slitování. V ukončeném sporu mezi unií a Spojenými státy, který se týkal ilegálních podpor amerických vývozců, vybrala unie na trestných clech na americké produkty do konce loňského roku na 300 miliónů dolarů.
Jisté je, že daleko více než tato záležitost se cly kalí transatlantické vztahy spor o subvence výrobcům letadel, tedy firmám Boeing a koncernu EADS s jeho dceřinou společností Airbus.
Cla byla uplatněna proto, že Spojené státy nezrušily takzvaný Byrdův dodatek, který umožňuje uvalování dovozních cel v případě podezření z dumpingu. Američané však dodatek, který vstoupil v platnost už v roce 2000, zneužívají k tomu, aby peníze z cel postupovaly přímo podnikům, které jsou dovozy poškozovány.
Dá se tedy říci, že vývozci zboží do Spojených států, na které dopadla cla podle Byrdova dodatku, pociťují újmu hned dvakrát. Jednak přímo clem, které jejich zboží na americkém trhu výrazně zdraží, a jednak tím, že jejich zaoceánští konkurenti dostanou příspěvek z kasy vývozce.
Jde o to, že zatímco uvalení takzvaných antidumpingových cel Světová obchodní organizace povoluje a postižená strana se může bránit před rozhodčím orgánem WTO, je postupování peněz vybraných ze cla podnikům ilegální. Unie ve své stížnosti u Světové obchodní organizaci argumentovala mimo jiné tím, že na antidumpingových clech vybraných podle Byrdova dodatku získaly USA přes miliardu dolarů. A tyto peníze směřovaly do sektorů, jakými jsou ocelářství, potřeby pro domácnost a potravinářská výroba. V podstatě šlo o dotace, které neoprávněně zvyšují konkurenceschopnost amerických podniků. Pokud Washington tato cla nezruší, mohou se vybrané částky podle názoru unijních odborníků vyšplhat až na 1,6 miliardy dolarů ročně.
Brusel má ve věci vyhlášení trestných cel na americké produkty požehnání Světové obchodní organizace, která označila americkou praxi vybírání antidumpingových cel, respektive užití peněz za neslučitelnou s pravidla WTO.
Vedle unie proti takzvanému Byrdovu dodatku protestovaly také Brazílie, Japonsko a Jižní Korea. Byrdův dodatek tak vstoupí do historie WTO jako první obchodní zákon, proti kterému protestovalo několik zemí najednou.
Nicméně vyhlášení trestných cel na americké produkty nelze v žádném případě označit za další "transatlantickou obchodní válku". Mimo jiné už proto, že objem trestných cel je nízký, nedosáhne ani 28 miliónů dolarů ročně. Ve srovnání s tím, že obě strany Atlantiku si denně vymění zboží a služby v hodně překračující miliardu dolarů, jde spíše o drobnost.
Daleko víc je tento spor příkladem toho, jak žárlivě se transatlantičtí partneři sledují. V obchodních vztazích a v boji o odbytiště pro své zboží neznají slitování. V ukončeném sporu mezi unií a Spojenými státy, který se týkal ilegálních podpor amerických vývozců, vybrala unie na trestných clech na americké produkty do konce loňského roku na 300 miliónů dolarů.
Jisté je, že daleko více než tato záležitost se cly kalí transatlantické vztahy spor o subvence výrobcům letadel, tedy firmám Boeing a koncernu EADS s jeho dceřinou společností Airbus.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
