Těžké zkoušky ale teprve přijdou. Významnější střety se sice neočekávají při dnešní debatě v dolní komoře německého parlamentu. A potíže mohou přijít už při následném schvalování ve Spolkové radě, kde má opozice převahu.
Zástupci jednotlivých spolkových zemí tlačili na kancléře Gerharda Schrödera, aby si vymínil na Bruselu některé silnější pravomoci pro evropské regiony.
Největší překážku ale při schvalování ústavy představují dvě země, tradičně pokládané za největší stoupence evropské integrace. Ve Francii a Nizozemsku zůstává výsledek lidového hlasování krajně nejistý, naznačují průzkumy.
Důvod je zřejmý. Do záměrů voličů se promítne i jejich nespokojenost se sociální politikou vlád. Do odmítavého postoje se promítá i kritický postoj k přistoupení Turecka k unii - i když to s ústavou nesouvisí.
"Francouzům a Nizozemcům případné členství lidnaté islámské země sugeruje pocit, že unie ztrácí s každým dalším rozšířením něco ze své identity," míní Hans Stark, politolog z pařížského Ústavu pro mezinárodní vztahy.
Hladká volba v Rakousku
Podobné problémy v Rakousku neměli. Rakouská dolní komora parlamentu - Národní rada - schválila návrh ústavní smlouvy téměř jednomyslně.
Proti hlasovala pouze Barbara Rosenkranzová, poslankyně za pravicovou stranu Svobodných. Evropská ústava by podle jejího mínění měla být schválena lidovým hlasováním. Podobný názor zastávali také zástupci Svazu pro budoucnost Rakouska Jörga Haidera. Ti ale nakonec dokument podpořili.
Návrh ústavy nyní musí schválit ještě druhá komora parlamentu - Spolková rada - a podepsat premiér Wolfgang Schüssel i prezident Heinz Fischer.
Nizozemci jsou skleslí
Dramatičtější průběh budou mít v Evropě některá referenda. Vedle Francie se obávají evropští politici také o výsledek hlasování v Nizozemsku. Žádná jiná země tak věrně neilustruje, jak se všeobecná nespokojenost promítá do protievropských nálad. Nizozemci vždy patřili mezi největší stoupence evropského sjednocení.
S tím, jak se zadrhával obdivovaný konsensuální model a ekonomika stagnovala, Nizozemci znejistěli. Na velkou Evropu se začínají dívat podezřívavě. K tomu se přidružuje pocit, že není žádný důvod o schválení usilovat. Průzkumy naznačují, že 70 procent Nizozemců nijak neoslovila vládní kampaň.
Podobné je to i ve Francii. "Postrádám jakoukoli smysluplnou debatu na toto téma," řekl francouzský socialistický poslanec Germinal Piero.
Nizozemský premiér Jan Peter Balkenende přesto zůstává optimistou. "Spolupráce v Evropské unii byla vždy hlavně o přijetí každého následujícího kroku," prohlásil. "Tentokrát je to návrh konstituce. Věřím, že bude schválena," uvedl.
