Ústava je rozumná, schází mravy, říká Cepl
Šest hlasování o kabinetu v rozmezí necelých tří let nechává bývalého ústavního soudce a spolutvůrce ústavy Vojtěcha Cepla klidným. "Proto v ústavě takový instrument je, aby se používal. Podobný systém má řada dalších států a hlasování o důvěře je tam stejně časté. A často také vlády padají," říká Cepl.
HN: Skutečně tak častá hlasování nejsou nezvyklá?
Nedoporučoval bych nad tím lamentovat. Myslím, že je to vcelku standardní situace. Náš systém je trošičku nedotažený v tom, že parlament je v podstatě nerozpustitelný a stejně tak i vláda. Proto se to alespoň zkouší přes vyslovování důvěry nebo nedůvěry, to je v pořádku.
HN: Takže tou frekvencí pokusů nejsme nijak výjimeční?
Systém poměrného zastoupení, který vyměšuje nestabilitu koaličních vlád, existuje v šestnácti evropských státech.
HN: Špidlova vláda sama požádala o důvěru poté, co koalice nedokázala prosadit na Hrad svého kandidáta na prezidenta. I k takovému průběžnému testování má instrument důvěry sloužit?
Může, a dokonce je v pořádku i občas kritizované hlasování o důvěře spojené se schvalováním zákona. Premiér to může udělat a znovu říkám, že je to standardní věc. Není nutné se pozastavovat nad četností vyslovování důvěry. Nechal bych to být a mávnul nad tím rukou.
HN: Umějí naši politici s tímto nástrojem nakládat kulturně? S vládní důvěrou byl spojen už opilý poslanec i podezření na uplácení.
To víte, jaký je parlament, takové jsou mravy. Je-li ale chování politiků takto falešné, tak falešně působí i ta častá hlasování. Ono to nevadí, když dobře funguje systém korekce vlády práva.
HN: Nám kontrola drhne?
Vyčítá se, že parlament nefunguje a že je ovlivňován zájmovými skupinami, médii nebo penězi. To ale znají i jiné země. Jenže ve vyspělých státech mají buď silné mravní a právní vědomí lidí, kteří se tak dokáží a umějí sami držet na uzdě. Anebo mají silný ústavní soud. My bychom, bohužel, potřebovali oboje. Bojím se, že Ústavní soud trochu slábne.
