Pozor, slovenské a české předpisy se dost liší
V obou zemích došlo od 1. ledna ke změnám v zákonech o účetnictví a o daních z příjmů. V čem se nyní předpisy u nás a na Slovensku liší?
Například v účetnictví se často pracuje s pojmy, jako je majetek, závazky, výnosy a náklady. Obsah těchto pojmů je podnikatelské veřejnosti v podstatě jasný. Ve slovenské legislativě však přesná definice těchto pojmů až do počátku roku 2005 chyběla. Definice, která platí od 1. ledna 2005, odpovídá definici podle Mezinárodních účetních standardů. V české účetní a daňové legislativě definice těchto pojmů stále chybí.
Mezinárodní standardy
Od letošního roku budou muset slovenské firmy sestavovat konsolidovanou účetní závěrku v souladu s Mezinárodními účetními standardy IAS/IFRS. Česká účetní legislativa se v tomto bodě liší. Standardy použijí konsolidující firmy, které jsou emitentem cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie. Pro společnosti, které mají povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku a přitom nejsou emitentem registrovaných cenných papírů, je použití mezinárodních účetních standardů dobrovolné.
Z toho vyplývá, že počínaje rokem 2005 budou na Slovensku všechny konsolidované účetní závěrky sestavovány na základě mezinárodních účetních standardů. V tomtéž období bude v České republice část konsolidovaných závěrek sestavována v souladu s mezinárodními standardy a část konsolidovaných závěrek podle českých předpisů.
Změna účetního období
Až do roku 2004 podléhala na Slovensku změna účetního období schválení místně příslušného daňového úřadu. Změnit období bylo možno v podstatě pouze ze dvou důvodů: pokud změna účetního období vyplývala z typu činnosti účetní jednotky (z důvodů sezónnosti) nebo pokud byla účetní jednotka ovládanou osobou a ovládající osoba uplatňovala hospodářský rok.
Počínaje rokem 2005 se situace v České republice a na Slovensku sjednotila. Účetní jednotka změnu účetního období svému správci daně pouze oznamuje a ke změně není nutný souhlas daňového úřadu. Na to reaguje i novela slovenského zákona o daních z příjmů. Došlo-li ke změně účetního období na hospodářský rok, stává se současně hospodářský rok i zdaňovacím obdobím. Rozdílná ale zůstává lhůta pro oznámení změny účetního období. Slovenské firmy jsou povinny písemně oznámit záměr změny účetního období ve lhůtě patnáct dnů před datem změny. Lhůta pro oznámení u nás činí tři měsíce před datem změny.
Opravy chyb
Nově definovaný požadavek slovenských postupů účtování uvádí, že významné opravy chyb minulých období se účtují na účty výsledku hospodaření minulých let.
Naproti tomu se v České republice účtují opravy významných chyb minulých období jako součást mimořádného výsledku v účtové skupině 58, respektive 68.
Podle znění slovenského zákona o daních z příjmů platného do 31. prosince 2004 byl poplatník povinen pouze zvýšit základ daně v souvislosti s účtováním na účet nerozděleného hospodářského výsledku a nemohl si v této souvislosti při opačném účtování na tento účet snížit základ daně.
Novela tuto disproporci odstraňuje. Opravy chyb, nejen nákladů, ale i výnosů minulých účetních období, které jsou účtovány na účet nerozděleného hospodářského výsledku, jsou součástí základu daně za předpokladu, že jde o opravy daňově uznatelných nákladů a opravy výnosů zahrnovaných do základu daně. Toto ustanovení se použije již pro přiznání za rok 2004.
V České republice je nutné opravu daňových nákladů a výnosů minulých let řešit podáním dodatečných daňových přiznání za příslušná období. Pokud poplatník zjistí, že jeho základ daně byl v minulých obdobích nižší, než měl, je podání dodatečného daňového přiznání jeho povinností. Účetní výnos související s předešlým obdobím by měl být v roce zaúčtování vyloučen ze základu daně na základě toho, že byl zahrnut do dodatečného daňového přiznání za předcházející období. Podání dodatečného daňového přiznání na daňovou povinnost nižší je na rozhodnutí poplatníka, účetní náklad související s minulými obdobími by bez ohledu na toto rozhodnutí neměl ovlivnit základ daně běžného období.
Osvobození úroků
S účinností od 1. ledna 2005 jsou na Slovensku osvobozeny úroky a jiné výnosy z poskytnutých půjček a úvěrů, z výnosů podílových listů, dluhopisů a podobně plynoucí ze zdrojů na území Slovenské republiky právnické osobě, jež je daňovým rezidentem členského státu EU a zároveň konečným příjemcem těchto příjmů. Pokud se ovšem v době výplaty příjmu jedná o mateřskou a dceřinou společnost s nejméně pětadvacetiprocentním podílem na základním jmění po dobu nejméně dvaceti čtyř měsíců. Za podobných podmínek budou od 1. května 2006 osvobozeny od srážkové daně i příjmy z licenčních poplatků.
U nás jsou naproti tomu úroky z půjček a úvěrů mezi mateřskou a dceřinou společností osvobozeny již od 1. května 2004. Podmínky, za kterých lze uplatnit osvobození, jsou měkčí, neboť vlastnický podíl na základním kapitálu společnosti je v roce 2005 stanoven na dvacet procent a bude postupně klesat až k desetiprocentní hranici, která vstoupí v účinnost 1. ledna 2009. Příjmy z licenčních poplatků u nás budou, z důvodu vyjednaného přechodného období, osvobozeny až od 1. července 2011.
České a Slovenské předpisy se samozřejmě liší i v dalších bodech.
Zatímco v účetní oblasti lze očekávat další sbližování legislativy, v oblasti daně z příjmů tento sjednocující trend nelze předpokládat.
Autoři působí ve společnosti Mazars
Rozdíly v českých a slovenských zákonech
Definice základních pojmů
V účetnictví se často pracuje s pojmy, jako je majetek, závazky, výnosy a náklady. Zatímco na Slovensku byly vymezeny, v české účetní a daňové legislativě jejich definice stále chybí.
Konsolidace podle mezinárodních standardů
Slovenské firmy budou sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle mezinárodních účetních standardů. U nás jsou mezinárodní standardy povinné jen pro emitenty cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu v členských státech Evropské unie.
Zatímco na Slovensku budou všechny konsolidované účetní závěrky sestavené podle stejných pravidel, u nás budou některé výsledky podle české legislativy a některé podle mezinárodních účetních standardů.
Změna účetního období
V obou zemích stačí změnu účetního období finančnímu úřadu pouze oznámit.
Rozdílná zůstává lhůta pro toto oznámení. Na Slovensku činí 15 dnů, v České republice tři měsíce před datem změny.
