Proč nadbíhat závisti?

Požadavek zveřejňování platů manažerů ve velkých akciových společnostech je zdůvodňován tím, že jsou významnou nákladovou položkou. Proto by informace o nich měly být přístupné i akcionářům. Ponechme stranou podivnou rovnici, která bez diskusí ztotožňuje akcionáře s nejširší občanskou veřejností. Podstatné je, že výše odměn manažerů je do jisté míry v přímé úměře s velikostí obratu společnosti.
Předpokládám tedy, že vždy bude platit, i u sebevětších odměn jakéhokoli druhu, že individuální odměna je nepatrným zlomkem nákladů společnosti.
Vytržení těchto malých nákladů z celku a jejich zdůrazňování pak vede k naplnění jednoho ze známých Parkinsonových zákonů - namísto toho, aby odpovědní lidé věnovali svou pozornost a kapacitu nákladovým položkám podle jejich skutečného významu, budou se do krve hádat a mrhat svou energií na ekonomicky nepodstatné věci. Jsme v situaci, že si můžeme dopřát luxus otravovat za každou cenu život těm, kteří na místo manažera aspirují, a dělat vše pro to, abychom je od této cesty odradili?
Neměli by i zde kvalitní novináři spíše soustředit své úsilí na vyzdvižení dobrých příkladů, na zvýšení motivace a zdůraznění étosu role kvalitního manažera? Zdůraznění požadavku na zveřejnění platů se zřejmým podtextem "posviťme si na ně a předhoďme je ulici" rozhodně nejde touto cestou.
Hynek Krátký, hynekquick@quick.cz

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist