Již nejméně od začátku devadesátých let mělo být politickým reprezentacím jasné, že angličtina se stává světovým jazykem budoucnosti. Ani jeden český ministr školství však u nás jakýkoliv program odpovídající této zásadní výzvě sám o své vůli nevyhlásil. Ani jedna vláda bez ohledu na své ideologické schéma se nedokázala vzchopit k rázným krokům. Teprve na začátku tohoto roku nastal malý průlom. Při přípravě pracovního plánu Grossovy vlády se podařilo těsně před jejím zablokováním prosadit také úlohu pod heslem "Angličtina pro všechny", jež mělo zhuštěně vyjádřit naléhavost a rozsah tohoto úkolu.
Angličtina není luxus, ale nutnost
Zopakujme si nejprve některá klíčová fakta, proč nemáme právo ani na chvíli váhat s investicemi do tohoto programu. Angličtina se stala světovým jazykem číslo jedna a národ, který v něm za-ostane, bude v budoucnosti odsouzen k ostudnému pokulhávání za ostatními a k relativní chudobě, protože nebude schopen využít své růstové možnosti.
To vyplývá z řady údajů, podle nichž můžeme načrtnout následující obrázek současnosti i budoucnosti. Jestliže dnes nejvíce obyvatel Země, téměř jedna miliarda, mluví čínsky a hned na druhém místě kolem půl miliardy anglicky, pak v budoucnosti se čísla budou dramaticky měnit. Během příští dekády budou studovat angličtinu dvě miliardy obyvatel naší planety a přibližně polovina, tedy tři miliardy, budou anglicky hovořit. Tento odhad je více než pravděpodobný. V samotné Asii již dnes počet uživatelů angličtiny vzrostl na 350 miliónů.
Dosaďme do této rozvahy ještě fakt, že dnes stále více větších firem používá angličtinu nejen jako mezinárodní, ale také jako interní jazyk - a to včetně německých a francouzských. I menší firmy, které chtějí v dnešní době obstát, operují v mezinárodních sítích, a proto komunikují v angličtině. Výzkum a vývoj dnes probíhá opět převážně v angličtině a závisí především na velkých nadnárodních firmách. Bez velmi dobré znalosti angličtiny se tedy nejen nedá podnikat, ale také se podílet na mezinárodním výzkumu a jeho financování.
Také všudypřítomné informace jsou v angličtině. Již 75 procent webových stránek je v angličtině. Je v ní i software, uživatelské instrukce, informace z výzkumu, referenční časopisy... Ve stále větší míře firmy nakupují a prodávají přes internet, a to převážně opět v angličtině. Angličtina se stala nejen naprosto nezbytnou podmínkou, ale také vážnou hrozbou pro ty, kdo její význam pro dnešní i budoucí generace podcenili.
Řada českých jazykových konzervativců se dosud schovávala za Evropskou unii. Každý se má podle jejích dokumentů učit dva cizí jazyky a žádný jazyk nesmí být diskriminován. Ale již dnes téměř 70 procent obyvatel unie považuje za nejužitečnější jazyk právě angličtinu a hovoří jím téměř polovina obyvatel tohoto nadnárodního společenství. Angličtina je nejčastěji vyučovaným cizím jazykem ve všech zemích unie. Ve většině členských zemí se devadesát až sto procent dětí na základních a středních školách učí angličtinu jako první cizí jazyk, u nás se toto číslo začalo blížit k 70 procentům. Podíl anglicky hovořící populace u nás ještě nedosáhl 30 procent. To naznačuje i úkoly zejména v oblasti vzdělávání dospělých. Také s reálným úředním jazykem unie je to jasné. Neformálně se prosazuje angličtina.
Program "Angličtina pro všechny"
Dnes před sebou máme dvě možné cesty. Tu dosavadní, jaksi setrvačnou a národně svépomocnou, spočívající v tom, že stále více rozumných rodičů bude hlásit své děti do školek a škol, kde se angličtina vyučuje co nejdříve v co nejvyšší míře a kvalitě.
Dospělí sami se pak dočkají nepatrné nebo nulové státní podpory ve svém úsilí se s tímto světovým jazykem vyrovnat a budou závislí na tlaku a aktivitách domácích a především zahraničních firem, které angličtinu vyžadují. A za tím vším budou pokulhávat státní orgány, jednající tak nějak, aby se neřeklo a učitelé ostatních jazyků se moc nenaštvali. Půjde to tedy jako doposud. Ne úplně nejhůře, ale z hlediska potřeby smutně pomalu a s nevratnými následky pro další generace naší země.
Ta druhá možná cesta vyžaduje odvahu, rychlost a tvořivost téměř takovou, jaká je typická pro úspěšné firmy vystavené tvrdé mezinárodní konkurenci. To znamená začít, byť nedokonale, ale přece učit tento obtížný a v komunikaci zrádný jazyk všechny malé děti již od mateřské školy a ty ostatní co nejdříve. Od čtvrté třídy je to prostě již pozdě. Je nutné se zaměřit na schopnost úspěšně a odvážně komunikovat, a nikoliv na pedantskou výslovnost a gramatiku, protože mezinárodní angličtina už takovou přestává být.
Právě to by mělo umožnit jinak pojímat roli učitelů angličtiny a požadavky na jejich kvalifikaci. Je nutné přestat se vymlouvat na nedostatek graduovaných učitelů, z nichž mnozí dovedou jazyk znechutit, ale sami se dostatečně nedomluví. Nejsou rozumné důvody, proč nezačít hledat učitele angličtiny i mezi těmi, jimž stavovské zájmy dosavadních kantorů staví umělé bariéry.
Tato druhá možnost také vyžaduje nový přístup k technickým prostředkům. Možná něco podobného, ale ne tak nešťastného, jako byl svého času program "Internet do škol". Je nutné dát k dispozici audio- a videopomůcky i příspěvky na vysílání televizních programů pro děti a další generace bez až příliš zavedeného českého dabingu. Je nutné také mnohem více využívat zahraniční pomoc anglicky mluvících zemí a pomoc všech Čechů - domácích i zahraničních, kteří se mohou na realizaci tohoto programu podílet.
Už příliš dlouho tedy čekáme na celonárodní program výuky angličtiny pro všechny, kdo ji potřebují, za podpory všech, kdo mohou pomoci. Uvidíme, zda a s jakým programem přijde ministerstvo školství. Bude-li to program skutečně moderní, odvážný a tvůrčí, rozhodně si zaslouží finanční podporu státu, podpořenou úsporami ve státním rozpočtu tam, kde vydávání peněz není tak naléhavě potřebné a někdy i flagrantně zbytečné.
Autor pracuje jako poradce a lektor
