Objemy pojištění směrem do Ruské federace významně narůstají

Ruský trh je pro české exportéry stále přitažlivější. Svědčí o tom i loňský zvýšený zájem o využívání škály pojistných produktů, které standardně nabízí Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Pro Rusko je specifické, že vzhledem k narůstajícím objemům a frekventovanosti využívají čeští exportéři téměř všechny pojistné produkty EGAP.
Mezi nejžádanější pojistné produkty patří dlouhodobě pojištění rizik nezaplacení závazků z poskytnutého odběratelského úvěru a pojištění krátkodobého dodavatelského úvěru. V číselném vyjádření u pojištění odběratelských úvěrů proti riziku nezaplacení se jedná o 2,6 miliardy korun.
U pojištění krátkodobých dodavatelských úvěrů se vloni jednalo o 345 miliónů korun. O rostoucím zájmu svědčí to, že v roce 2003 se jednalo o 1,2 miliardy korun u pojištění odběratelských úvěrů a 78 miliónů korun u pojištění krátkodobých dodavatelských úvěrů.
Na tomto trendu se neprojevil vstup Česka do Evropské unie, neboť EGAP je od roku 1996 členem Mezinárodní unie úvěrových a investičních pojistitelů (Bernské unie) a rovněž se řídí pravidly poskytování státní podpory vývozu podle tzv. Konsensu OECD. Sám proto změny způsobené členstvím v EU v každodenní činnosti nepocítil.

Čím je však ruský trh zajímavý pro české exportéry? Země se dynamicky rozvíjí a vývoj ruského trhu je v posledním období pozitivní. Kromě rychlého růstu HDP (kolem sedmi procent) Rusko pokračuje v obezřetné fiskální politice a finanční pozice vlády se posiluje. Vláda plní své zahraniční finanční závazky, předčasně umořuje dluhové povinnosti vůči Pařížskému klubu věřitelů a vytvořila Stabilizační fond ve výši 28 miliard dolarů. Rovněž devizové rezervy dosáhly rekordní výše 140 miliard dolarů.
Na druhé straně se jen pomalu daří zlepšovat investiční klima, posilovat právní kulturu, odstraňovat korupci a zamezit tak pokračujícímu odlivu kapitálu ze země. O problému opětovně hovořil prezident Vladimír Putin ve své letošní výroční zprávě parlamentu 25. dubna.
Je nepochybné, že například aféra společnosti Jukos, ať již je obvinění jejího šéfa Michaila Chodorkovského jakkoli sporné, poškodila pověst Ruska v očích zahraničních investorů.
Rovněž strukturální přestavba ekonomiky zaostává a země je stále silně závislá na surovinovém sektoru.
S celkovým vývojem ekonomiky a zejména finančního sektoru souvisí i míra rizika země. Ta se v posledních letech od finanční krize v roce 1998 postupně zlepšuje. Renomované ratingové agentury udělily Rusku investiční stupeň, Standard&Poor's: BBB-, Fitch: BBB- (listopad 2004) a Moodys: Baa3 (listopad 2003).
Podle klasifikace Konsenzu OECD Rusko patří do 4. rizikové kategorie, spolu s Bulharskem, Chorvatskem, Egyptem či Íránem.
V této souvislosti je třeba upozornit na jisté specifikum ruské ekonomiky. Jestliže suverénní riziko (riziko státu) v posledních letech nepochybně klesá, vývoj celkového teritoriálního rizika (tedy i rizika jednotlivých subjektů, jak korporací, tak i vnitřních administrativních celků) je méně jednoznačný.
Vývoj jednotlivých ruských společností nesměřuje vždy jednoznačně ke snižování rizik, a pokud mají korporace udělený rating od mezinárodních ratingových agentur, bývá tento často o několik stupňů nižší, než je rating ruského státu. Výrazně nižší rating ruských podniků proti ratingu státu je pro Rusko typický.
V důsledku nerovnoměrného rozdělení bohatství mezi regiony je rovněž velký rozdíl v míře rizika jednotlivých subjektů Ruské federace. Fungování země je tak ve značné míře založeno na přerozdělování přes federální rozpočet, což vede k rozdělení regionů na "přispěvatelské" a ostatní a k dalším problémům vyplývajícím z přirozené neochoty "přispěvatelských" regionů podílet se na financování ostatních.

Pokud jde o další vývoj ruského trhu, lze střednědobě očekávat pokračující růst provázený přežívajícími problémy s vnitřní restrukturalizací právní, institucionální, sociální i ekonomickou. U ruských regionů lze předpokládat tlak na vytváření nových větších a především životaschopnějších celků. První vlaštovkou v podobě spojení rozvinutého Krasnodarského kraje s přírodně bohatým Tajmyrským a Evenckým okruhem je už na pořadu dne.
Vcelku exportní a investiční příležitosti na ruském trhu vzrůstají. Z hlediska vývoje rizika půjde, i přes pozitivní celkový vývoj, i nadále o složitý trh, kde bude zapotřebí velmi individuálně analyzovat každý obchodní případ a respektovat specifika ruského podnikatelského prostředí a právní, institucionální a územně administrativní vývoj.
Nehledě na určitá rizika EGAP se podařilo zajistit řadu obchodních případů. Mezi nimi je nutné zmínit kontrakt v hodnotě 106,7 miliónu eur, určených na rekonstrukci závodu na zpracovávání plynu v Sosnogorsku v republice Komi. Hlavním dodavatelem byla Škoda JS, kupujícím Severgazprom, stoprocentní dceřiná společnost Gazpromu, a dlužníkem Gazpombanka, patřící do stejné skupiny.
Tento obchodní případ byl sice pojištěn v roce 2001, nicméně závod byl úspěšně uveden do provozu koncem loňského roku a svým významem a velikostí se řadí mezi velké projekty, na kterých se účastnil EGAP a ČEB ve formě pojištění respektive financování odběratelského úvěru.

Martin Ďurina je pracovníkem
oddělení pojišťování teritoriálních rizik EGAP
Jaroslav Fingerland je pracovníkem odboru u teritoriálních a makroekonomických analýz EGAP