Stát přešel názor firem na nemocenskou
Podnikatelskou veřejnost v posledních dnech znepokojuje vládní návrh změn u nemocenské.
Zatímco finanční změny pro pracovníky v době nemoci vypočítalo Ministerstvo práce a sociálních věcí velmi precizně, dopady na podniky jsou finančně nejasné. Zástupci podnikatelů tvrdí: I když nespočítáme na korunu o kolik, malí podnikatelé s maximálně 26 zaměstnanci prodělají. A možná i zkrachují. Stačí jedna chřipková epidemie.
Ministr práce a sociálních věcí byl o připomínkách podnikatelů informován, ale do návrhu zákona je nezapracoval, říká prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek.
HN: O ochraně malých podnikatelů jste se s ministrem práce a sociálních věcí dohodli až pět minut po dvanácté, den poté, co vláda nový režim schválila. Proč tak pozdě?
Návrh zákona byl projednáván na tripartitě, v níž bohužel komora není členem. Ani tam ale nebyla změna odsouhlasena jak zástupci zaměstnavatelů, tak dokonce odborů.
My jsme své stanovisko jasně deklarovali v rámci připomínkového řízení, kde všechny své výhrady vůči vládnímu návrhu Hospodářská komora prezentovala.
Ministr o nich tedy věděl, připomínky zapracovány nebyly. A komora byla ministrem vyzvána k jednání až po projednání návrhu vládou.
HN: Vládní návrh už ale sněmovna od kabinetu obdržela. Jak chcete dohodnuté úlevy pro malé podnikatele prosadit, co ministerstvo slíbilo?
O technickém provedení změn jsme se s ministrem práce nebavili. Podle naší dohody má ministerstvo připravit a propočítat variantu zákona tak, aby si podnikatelé mohli vybrat, zda chtějí pokračovat v současném systému pojištění, či hradit nemocenskou sami a odvádět nižší pojistné. Předpokládám, že se tento návrh dostane na projednávání až ve chvíli, kdy se změnami v nemocenském pojištění budou zabývat výbory Poslanecké sněmovny .
HN: Před časem byla s nadšením založena Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí - společný orgán státu a podnikatelů. Proč se neangažovala ona?
Rada je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, návrh je zase výlučně dílem resortu práce a sociálních věcí. Navíc nejde o záležitost, která by měla přispět k rozvoji podnikání, rada tedy v tomto případě nehrála žádnou roli zcela oprávněně.
HN: Jedno z odůvodnění změny režimu nemocenské říká, že podniky si lépe ohlídají své "černé" nemocné. Ony si to nehlídají?
Zaměstnavatelé nemají zákonnou možnost své podřízené kontrolovat. I zaměstnavatelé ale chodí po městě a občas na ulici potkají svého "nemocného" zaměstnance. Problémem ale je, že ani na přímý podnět Česká správa sociálního zabezpečení konkrétní případy neřeší. Proto jsme se s ministrem práce dohodli, že by měla být svolána schůzka s ředitelem ČSSZ, kde by byla řešena právě problematika kontrol práce neschopných.
HN: Zajímají se firmy, co bude dál?
Reakce na návrh nového systému nemocenské mám od podnikatelů zcela jednoznačné. V uplynulých týdnech jsem navštívil řadu regionů ČR, v naprosté většině z nich byl při diskusi s podnikateli věnován nemocenské hned první dotaz. Jde o skutečný problém, podnikatelé mají konkrétně z této změny značné obavy. Bohužel se musím obávat, že nejsou neoprávněné.
HN: Co by mohlo následovat, kdyby byl zákon přijat v podobě vládního návrhu?
Nový systém nemocenského pojištění je samozřejmě další aspekt, který ponouká k obcházení zákona a zneužití takzvaného švarcsystému.
