Spory o rozpočtových pravidlech se vyostřují

Spory o rozpočtových pravidlech se vyostřují

/Od našeho zpravodaje/
Jen drtivá menšina zemí je ochotna přijmout rámcový rozpočet Evropské unie na léta 2007 až 2013. Výhrady mají všechny země kromě Slovenska, Litvy, Lotyšska a předsedajícího Lucemburska, které návrh rozpočtu připravilo.
Největším kritikem lucemburského návrhu se stala Evropská komise, která tvrdí, že snížení rozpočtového stropu z její navrhovaných 1,14 procenta HDP na 1,07 zlikviduje připravované projekty v oblasti dopravy, vzdělání, podpory vědy a humanitární pomoci.

Češi požadují starý klíč...

Mezi členy unie jsou nejméně spokojené zatím s jednáním nové členské země, jež v posledních letech relativně zbohatly, což je případ Česka a Slovinska. Jelikož v této fázi vyjednávání o rozpočtu na dalších sedm let se dohaduje výše peněz pro regionální fondy a strop pro čerpání, obě země mají problém s lucemburským přístupem.
Český HDP dosáhl podle Eurostatu v roce 2002, podle nějž se Lucembursko ve svých úvahách pohybuje, 67,6 procenta průměru EU. U Slovinska se jedná dokonce o 75,3 procenta.
Lucembursko ve snaze šetřit navrhlo, aby se upravil zemím strop pro čerpání z regionálních fondů z dosavadních čtyř procent HDP na cifru, která lépe odpovídá jejich prosperitě. Česko by tak mělo mít nárok na maximální příspěvek na rozvoj chudých regionů ve výši 3,6 procenta HDP. Slovinsko jen na 3,4 nebo 3,5. Obě země jsou proti.
"Chceme zachovat starou metodiku, podle níž se rozhodovalo o regionálních dotacích v Berlíně v roce 1999. Chceme strop ve výši čtyř procent HDP," řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda, který se účastnil setkání, na němž Lucembursko nový návrh sedmiletého rozpočtu představilo.
Slovinský ministr zahraničí Dimitrij Rupel si dokonce myslí, že lucemburskou metodikou by se jeho země stala čistým plátcem do rozpočtu unie před rokem 2013, což je pro jeho zemi nepřijatelné.
Tento scénář je podle zákulisních zdrojů jeden z důvodů, proč se část slovinských i českých politiků přiklání spíš k názoru, že pokud by se měly snižovat dotace z regionálních fondů, bylo by možná lepší mít nižší rozpočet unie. Odvody do unijní kasy jsou totiž vždy pevně dané. Příjmy závisí na projektech a schopnosti získat na ně spolufinancování. Země by sice méně dostávaly, ale i méně platily.
"Vláda nikdy o této variantě neuvažovala," říká ministr Svoboda. "Chceme rozpočet, který pomůže českým chudým regionům. Důležitý je celkový výsledek jednání. Ten musí vyznít pro Česko příznivě."

...to je ale nemožné

Podle analytiků je ale pro bohaté členské státy nová lucemburská metodika jedinou možností, jak zastavit růst regionálních výdajů ve chvíli, kdy na ně ztratila po rozšíření nárok většina jejich regionů. Například v Rakousku, Velké Británii nebo Švédsku není jediný region, který by splňoval podmínky pro čerpání na rozvoj chudých oblastí.
"Rozšíření vytvořilo takovou nerovnost regionů unie, že nelze zachovat čtyřprocentní hranici pro čerpání z fondů," tvrdí lucemburský diplomatický zdroj, který si nepřál být jmenován. "Pokud nesnížíme strop, jednání o sedmiletém rozpočtu se nehne z místa. Všichni budou muset slevit ze svých požadavků."
Příkladem je Španělsko. Donedávna největší příjemce dotací se dostal po rozšíření unie do situace, že jen tři z osmnácti regionů jsou pod hranicí 75 procent HDP průměru EU. Španělsko přesto lucemburský návrh pokládá za "krok správným směrem".
Nejpřekvapivější postoj mělo Slovensko. Ministr zahraničí Eduard Kukan prohlašoval, že lucemburský návrh je pro jeho zemi velmi dobrý. Nevadilo mu snížení stropu pro regionální pomoc na 3,8 procenta ze současných čtyř procent. "Na chudé země je peněz dost," tvrdil.