Podnikatelé v prvním čtvrtletí vypláceli svým zaměstnancům průměrnou mzdu ve výši 17 772 korun hrubého. To je meziroční růst o 4,9 procenta - nejnižší dynamika od roku 1993.
Mzdový útlum v podnikové sféře v letošním prvním čtvrtletí je do určité míry důsledkem faktu, že proti jiným letům podniky nezvyšovaly mzdy už v lednu, ale čekaly až na druhé čtvrtletí. Důvodem je často zdlouhavé jednání s odbory, připomínají ekonomové.
Jde přitom často o významné zaměstnavatele, jako je mladoboleslavská automobilka nebo České dráhy. Například mzdy zaměstnanců Škoda Auto se právě dnes zvýší ve všech platových třídách o sedm procent. Dohodly se na tom odbory a firma. Tato mzdová dohoda má přitom platit se zpětnou platností od dubna.
Podle mínění analytiků jak firmy, tak odboráři možná co nejdéle čekali na to, jak dopadne ve sněmovně projednávaný zákon o kolektivním vyjednávání. Ten, pokud bude schválen v navrženém znění, přikáže i malým podnikům, aby respektovaly mzdové dohody, které uzavřou velké odborové svazy.
"Při důsledné aplikaci takového zákona si lze představit absurdní situace, které budou nutit hlavně menší firmy zákon obcházet," obává se Pavel Sobíšek z HVB Banky.
Vláda chce navíc prosadit, aby firmy platily svým zaměstnancům náhradu mzdy namísto nemocenské, a to prvních čtrnáct dní. Výše této náhrady se rovněž počítá ze mzdy.
Nejmenší mzdový růst je už tradičně v oborech, jako jsou zemědělství, potravinářství nebo textil. Že mzdy v řadě továren těchto oborů stagnovaly už přes dva roky, potvrzuje například Jaroslav Baláž, vedoucí ekonomiky práce z varnsdorfské textilky Velveta.
"Je to problém celého odvětví," upozorňuje Baláž s tím, že ani letos v prvním čtvrtletí mzdy nerostly. Situaci s dumpingovou cenovou konkurencí z Asie ale neřeší jen české firmy, ale celá Evropská unie i Spojené státy.
Ve výrobě oděvů například pracovníci pobírají při přepočtu na plný pracovní úvazek průměrnou mzdu 10 328 korun hrubého - tedy skoro o osm tisíc méně, než je republikový průměr.
Některým podnikům se ale naopak podařilo z krize dostat. Třeba těm, které vyrábějí speciální textil pro autoprůmysl. Jsou ale i další příklady. Jednatel společnosti Vamberská krajka Karel Menšík říká, že letos mohla firma zaměstnancům přidat. "Růst byl zhruba pět šest procent, loni mzdy stagnovaly," uvádí manažer, který přišel do společnosti po rok trvajícím konkursu.
"Jistě, někde průměrné platy rostou, ale za cenu propouštění a toho, že zůstanou jen ti nadprůměrní pracovníci," uvádí Baláž z Velvety.
"Je to otázka nízké inflace a tlaku na snížení nákladů firem," domnívá se finanční ředitel potravinářské společnosti Olma František Ševčík. "Stačí se podívat na ceny v obchodech, potravináři na tom nejsou nijak dobře," říká s tím, že není divu, že v oboru mzdy nerostou.
Nižší růst mezd ale podle analytiků pomáhá udržet konkurenceschopnost české ekonomiky a také více odpovídá růstu produktivity práce. "Včetně všech daní a pojistného průměrná mzda v průmyslu loni nedosahovala ani čtvrtiny hodnoty v Německu," říká analytik ČSOB Petr Dufek.
Koupíme víc chleba a méně cukru, str. 5
Mzdový útlum v podnikové sféře v letošním prvním čtvrtletí je do určité míry důsledkem faktu, že proti jiným letům podniky nezvyšovaly mzdy už v lednu, ale čekaly až na druhé čtvrtletí. Důvodem je často zdlouhavé jednání s odbory, připomínají ekonomové.
Jde přitom často o významné zaměstnavatele, jako je mladoboleslavská automobilka nebo České dráhy. Například mzdy zaměstnanců Škoda Auto se právě dnes zvýší ve všech platových třídách o sedm procent. Dohodly se na tom odbory a firma. Tato mzdová dohoda má přitom platit se zpětnou platností od dubna.
Podle mínění analytiků jak firmy, tak odboráři možná co nejdéle čekali na to, jak dopadne ve sněmovně projednávaný zákon o kolektivním vyjednávání. Ten, pokud bude schválen v navrženém znění, přikáže i malým podnikům, aby respektovaly mzdové dohody, které uzavřou velké odborové svazy.
"Při důsledné aplikaci takového zákona si lze představit absurdní situace, které budou nutit hlavně menší firmy zákon obcházet," obává se Pavel Sobíšek z HVB Banky.
Vláda chce navíc prosadit, aby firmy platily svým zaměstnancům náhradu mzdy namísto nemocenské, a to prvních čtrnáct dní. Výše této náhrady se rovněž počítá ze mzdy.
Nejmenší mzdový růst je už tradičně v oborech, jako jsou zemědělství, potravinářství nebo textil. Že mzdy v řadě továren těchto oborů stagnovaly už přes dva roky, potvrzuje například Jaroslav Baláž, vedoucí ekonomiky práce z varnsdorfské textilky Velveta.
"Je to problém celého odvětví," upozorňuje Baláž s tím, že ani letos v prvním čtvrtletí mzdy nerostly. Situaci s dumpingovou cenovou konkurencí z Asie ale neřeší jen české firmy, ale celá Evropská unie i Spojené státy.
Ve výrobě oděvů například pracovníci pobírají při přepočtu na plný pracovní úvazek průměrnou mzdu 10 328 korun hrubého - tedy skoro o osm tisíc méně, než je republikový průměr.
Některým podnikům se ale naopak podařilo z krize dostat. Třeba těm, které vyrábějí speciální textil pro autoprůmysl. Jsou ale i další příklady. Jednatel společnosti Vamberská krajka Karel Menšík říká, že letos mohla firma zaměstnancům přidat. "Růst byl zhruba pět šest procent, loni mzdy stagnovaly," uvádí manažer, který přišel do společnosti po rok trvajícím konkursu.
"Jistě, někde průměrné platy rostou, ale za cenu propouštění a toho, že zůstanou jen ti nadprůměrní pracovníci," uvádí Baláž z Velvety.
"Je to otázka nízké inflace a tlaku na snížení nákladů firem," domnívá se finanční ředitel potravinářské společnosti Olma František Ševčík. "Stačí se podívat na ceny v obchodech, potravináři na tom nejsou nijak dobře," říká s tím, že není divu, že v oboru mzdy nerostou.
Nižší růst mezd ale podle analytiků pomáhá udržet konkurenceschopnost české ekonomiky a také více odpovídá růstu produktivity práce. "Včetně všech daní a pojistného průměrná mzda v průmyslu loni nedosahovala ani čtvrtiny hodnoty v Německu," říká analytik ČSOB Petr Dufek.
Koupíme víc chleba a méně cukru, str. 5
