Tarja Halonenová: Tajemství ekonomiky tkví ve vzdělání

Tajemství ekonomiky tkví ve vzdělání

Finové jí říkají madam prezident. Berou ji jako ženu z lidu. Hlavními tématy její politické kariéry jsou otázky sociální spravedlnosti a rovnoprávnosti. Krátce před návštěvou svého českého protějšku Tarja Halonenová (62) říká, že Finsko evropskou ústavu podpoří.

HN: Jaký máte názor na evropskou ústavu?
Nová evropská ústava je výsledkem společného úsilí, kandidátské země měly příležitost zasáhnout do procesu jejího vzniku. Vše bylo transparentní a demokratické. Vím, že v mnoha státech probíhaly diskuse, zda je výsledek dostatečně dobrý, aby se ústava ratifikovala. Já a celé politické vedení Finska se shodujeme na tom, že naše země by měla ústavu ratifikovat. Budeme o tom rozhodovat na podzim a chtěli bychom ústavu ratifikovat předtím, než Finsko převezme prezidentství Evropské unie příští rok.

HN: Co by znamenalo české "ne" v porovnání s tím francouzským?
Všichni vědí, že Francie je důležitá, ale důležitá je i Česká republika. Každý jednotlivý člen je významný. Každý by měl ratifikovat, protože když to někdo neudělá, přinese to problémy všem dalším. Po rozšíření EU se rozšířil politický profil celé unie. Ratifikace by pro ni byla přesvědčivější. Jsem vzděláním právník a myslím, že ústava není perfektní dítě, ale je naše, takže bychom s ním měli žít. Vím, že v Česku máte i jiné názory, ale moje přesvědčení je, že je to to nejlepší, čeho jsme mohli konsensem dosáhnout.

HN: Finsko je jednou z nejvíce konkurenceschopných zemí světa, což je na tak malou zemi překvapivé. Jak jste to dokázali?
Teď je na severu slunečné období, ale ve skutečnosti jsou tu tvrdé podmínky. Nemáme mnoho přírodních zdrojů, jen lesy, jezera. Proto jsme investovali do našich lidí, do vzdělání a sociálního systému. Tím jsme vytvořili příhodnou atmosféru pro rozvoj a podnikání. V minulosti jsme měli hlavně velké podniky. Začátkem devadesátých let země ale prošla krizí. Od té doby jsme podporovali jak podnikatele, tak zaměstnance, aby vstoupili do nových sektorů společnosti. Změnili jsme zaměření od strojírenství a lesnictví spíš k moderním technologiím. Podařilo se nám obojí určitým způsobem kombinovat. V současnosti jsou velmi důležitou a rozvíjející se oblastí biotechnologie.

HN: Co je klíčové pro rozvoj finské ekonomiky?
Základní tajemství tkví ve vzdělání. Je nutné mít dobrou spolupráci mezi univerzitami, středními školami a podniky. Důležitá je také role vlády a co nejnižší míra korupce. V té jsme jako v jediném ukazateli podle mezinárodních studií na posledním místě ve světě. Lidé musí platit daně, aby získali vzdělání. Když vědí, že jejich peníze nikdo neukradne a budou dobře využity na veřejné služby, tak systém podpoří. Není to jen jedna Nokia nebo jiná firma, ale celá společnost, která vytváří prostředí v zemi.

HN: Uvažujete o prodloužení přechodného období pro zaměstnance z nových členských zemí?
Zatím ne. Když se hovořilo o rozšíření unie, tak jsme velmi brzy řekli, že tuto možnost využijeme a myslím, že doteď jsme jediní, kteří nehovořili o prodloužení stanovených dvou let. Chtěli jsme využít toto období, abychom viděli, jak se situace bude vyvíjet. Mně se nelíbilo, že mnohé státy nejdříve kritizují ty, kteří se pro přechodné období rozhodli jako první, a pak samy udělají to samé. A v současnosti ještě uvažují o prodloužení. Kandidátské země by měly vědět předem, jaká je situace.

HN: Jaké máte zkušenosti s lidmi z Estonska, kteří ve Finsku pracují více či méně legálně?
Jsme obě malé země a máme k sobě kulturně velmi blízko. V tomto globalizovaném světě by bylo nejlepší, kdybychom mohli najít společné projekty. Samozřejmě, že vidíme, že v současnosti mají Estonci nižší příjmovou úroveň než Finové, takže snaha najít estonskou dobře vzdělanou pracovní sílu je velká. Estonci jsou ve Finsku vítáni oficiálním legálním způsobem. Ne vždy se tak ale děje. Když podniky žádaly o povolení nejen pro estonské zaměstnance, tak jim v převážné většině bylo vyhověno. Dvouleté přechodné období nebrání systému zaměstnávání cizinců. Měli jsme obavy z toho, jakou atmosféru tyto dohody vytvoří. Doufám, že Litva, Lotyšsko a především Estonsko, které je naším nejbližším sousedem, budou s Finskem navazovat stále větší spolupráci.

HN: Finsko je známé rovnoprávností mužů a žen. Funguje to v praxi hladce?
Je to stále předmětem politické diskuse. V normální společnosti je zhruba polovina žen a polovina mužů. Když nevyužíváte ženy, opomíjíte polovinu zdrojů. Není to ale jen o produktivitě, ale o celé atmosféře a pocitu. Naše ženy v současnosti prahnou po úspěchu. V tom smyslu, že jsou velmi aktivní a silné. Důležitá věc je, že ženy mají roli matek a benefit z dětí sdílí celá společnost. Náklady za novou generaci by měly být sdíleny rovnoměrně. Jak kombinovat rodinu a povinnosti mimo ní je každodenní boj a třeba účast žen na politickém dění je jedním z jeho důsledků.

HN: Ve finském parlamentu je 76 žen z 200 poslanců. Jaký podíl úspěšných žen je v soukromé sféře?
Mnohem méně. To je jedna z mých starostí. Když se podíváme na to, jak jsou ženy vzdělány a jak jsou aktivní, měly by být víc podnikavé a mít významnější místa ve společnostech. Měli jsme několik příkladů a věřím, že to budou modely pro další mladé ženy.

HN: Není podpora žen v pracovním životě trochu na úkor porodnosti?
Když jsem navštívila Japonsko a jiné země, kolegové se mě neformálně ptali, jak je možné, že naše míra porodnosti je vyšší než v jejich zemích. Vždy odpovídám, že naše mladé ženy si nemusí vybírat mezi kariérou a rodinou, mohou zvládnout oboje. To bude velmi důležité i do budoucna. Budeme potřebovat tolik dospělých, kolik bude možno. Zároveň ale kromě práce musí mít všichni možnost vést dobrý rodinný život.

HN: Jak se Finsko vyrovnává se stárnutím populace?
Je mnoho věcí, které můžeme udělat. Jedna součást je rodinná politika, druhá důležitá věc je nechat starší lidi trochu déle v pracovním procesu. Ideální by bylo, kdyby šli všichni do důchodu v 65 letech. Dnes jdou ale Finové podle statistik do důchodu kolem 59 let, což je příliš brzy. Cesta je lidi vzdělávat, naučit se přistoupit k problému jiným způsobem. V minulosti, když to tak podniky dělaly, získaly každý rok dobře vyučené lidi. Je faktem, že když chtějí někoho získat a udržet, musí do lidí také investovat. Podle některých je dalším řešením stárnutí populace imigrace. Ovšem i přistěhovalí lidé stárnou a jsem proti tomu, abychom získávali rok za rokem další. Také musíme lidi přijmout, i když jsou starší, nejen ty mladé.

HN: Co byste na základě finských zkušeností doporučila Česku, aby si našlo dobrou pozici v EU a získalo z členství co nejvíce?
Česká republika prožila "líbánky po svatbě". Nyní je čas na práci. Plnou rychlostí se musíte dostat do všech nutných projektů. Je důležité si pamatovat, že v pozitivním i negativním smyslu jste jen normálním dobrým průměrným členem EU. To, že se o Česku nemluví každý den, neznamená, že o vás nevíme, ale že jste se začlenili do běžného dění. Pro Česko je důležité najít si v celé rodině bližší přátele. Geograficky je významné Německo a ostatní sousedé, ale je důležité si hledat i ostatní partnery. Jednoho v zemědělství, dalšího v technologiích, třetího třeba ve vzdělávání. Takové bilaterální vztahy jsou velmi významné.

Tarja Halonenová

PreZidentkou
Byla zvolena finskou prezidentkou v únoru 2000 a 1. března téhož roku se oficiálně ujala funkce jako první žena v historii země.
Poslankyní i MInistryní
Od r. 1979 byla po pět volebních období poslankyní. Od roku 1987 působila ve třech vládách, mimo jiné jako ministryně sociálních věcí a zdravotnictví, ministryně spravedlnosti a ministryně zahraničí.
Právničkou
V roce 1968 dokončila studium práv a souběžně s politickou kariérou působila od roku 1970 jako právnička Centrální organizace finské obchodní unie.
Popularita a příští volby
O svou současnou funkci se bude ucházet i v příštích volbách v únoru 2006. Má velkou šanci uspět. Poslední průzkum veřejného mínění ze 17. 5. 2005 ukázal, že by ji volilo 53 procent lidí. Premiér Matti Vanhanen a bývalí ministr financí Sauli Niinistö získali oba 20 procent.