13 tisíc čistého? Pak státu jde 11

13 tisíc čistého? Pak státu jde 11

Víte, kolik platíte státu na daních a dalších odvodech? Už člověk vydělávající na úrovni průměrné mzdy zaplatí státu jen o dva tisíce korun méně, než činí jeho čistá mzda. A s rostoucí mzdou si stát "bere" víc a stále rychleji. Nevěříte?
Zdanění začíná "mimo" výplatní pásku. Ta vám sice ukáže, že ze sedmnácti tisíc hrubé mzdy dostanete asi třináct. Neukáže však, že další odvody platíte prostřednictvím zaměstnavatele. V případě průměrné mzdy to vychází na téměř šest tisíc korun. Spolu se svými viditelnými odvody tak státu ze své mzdy odvedete téměř deset tisíc.
Tím však placení daní nekončí. Čeká vás daň z přidané hodnoty a spotřební daně, které jsou skryty ve výrobcích a službách. Jelikož je těchto daní několik, skutečná výše zaplacené daně závisí na individuální spotřebě. Můžete si ji otestovat na stránkách Finance.cz (skrývá se pod názvem Politicky nebezpečný kalkulátor).
V našem příkladu vycházíme z toho, že utratíme přesně celý příjem, tedy 13 tisíc korun. Jídlo stojí šest a půl tisíce, nájem ukousne téměř čtyři tisíce. Vysokým daním jsme se jako nekuřáci vyhnuli, ale za pivo, víno a tvrdý alkohol jsme vydali 600 korun. Zbývající dva tisíce nás stály služby, oblečení, elektronika a doprava.
A jaký je tedy souhrn nepřímých daní, které jsme (ne)vědomky museli zaplatit? Osm set korun.
Spolu s přímou daní, sociálním a zdravotním pojištěním, které jsme dílem platili na mzdové pásce, dílem přes zaměstnavatele, činila námi zaplacená měsíční daň 11 tisíc korun. Tedy o pouhé dva tisíce méně než čistá mzda.
Nebýt daní a pojistných odvodů, k dispozici bychom teoreticky měli 24 tisíc korun. A odtud už je pouhý krok k výpočtu individuálního Dne daňové svobody. K dispozici máme 13 tisíc z 24. To znamená, že státu putuje 45,83 procenta našich příjmů. Přepočteno na dny v roce, pracujeme na stát 167 dnů. Ten následující, 17. červen, slavíme.
Čím vyšší mzdu pobíráme, tím se nám daňově příjemný den přibližuje konci roku. Při hrubé mzdě 100 tisíc korun platíme spolu se zaměstnavatelem státu přes 70 tisíc. Čistá mzda vychází na 64 tisíce. Pokud bychom v tomto případě počítali s nulovou spotřebou, platíme státu oněch 70 tisíc z našich celkových virtuálních příjmů 134 tisíce korun.
Přepočteno na dny v roce by náš Den daňové svobody vycházel na 10. červenec.
Jak se dá individuální Den daňové svobody přiblížit počátku roku? Daňově výhodné zvýšení platu lze provést například prostřednictvím stravenek.
Pokud zvýšíte mzdu zaměstnanci s průměrnou mzdou o 660 korun, zaplatíte za něho 23 841 korun a pracovník dostane 13 447 čistého. Pokud provedete stejné navýšení pomocí stravenek, vaše náklady na pracovníka budou o 230 korun nižší a zaměstnanec na pásce uvidí o 180 korun více.
Podobně daňově výhodné jsou příspěvky na penzijní připojištění a poskytnutí služebního vozu. Nulových daní však nelze docílit ani těmito operacemi.

Jak dosáhnout vyššího příjmu a neplatit o tolik vyšší daně

zvýšení platu příspěvek 500 Kč stravenky poskytnutí o 500 korun na penzijní připojištění za 660 Kč automobilu
Hrubá mzda (17 tisíc korun) 17 500 17 000 17 000 17 000
Pojistné hrazené zaměstnancem 2 188 2 125 2 125 2 125
Pojistné hrazené zaměstnavatelem 6 125 5 950 5 950 5 950
Odčitatelná položka 3 170 3 170 3 170 3 170
Daňový základ (měsíční) 12 200 11 800 11 800 15 800
Daň 1985 1 905 1 905 2 705
Čistý příjem zaměstnance 13 327 13 470 13 630 12 170 + auto
Náklady zaměstnavatele 23 625 23 450 23 610 22 950
Kolik celkem pro stát? 23 625 - 17 500 = 6 125, 17 500 - 13 327 = 4 173, 6 125 + 4 173 + 800 = 11 098 korun