Stát: U bank neskončíme
"Cítím se zde jako první křesťan hozený lvům do cirku," řekl Tomáš Prouza, náměstek ministra financí, poté, co předstoupil před účastníky konference o bankovních poplatcích. Těmi lvy myslel generální ředitele největších bank působících v Česku, například Jacka Stacka z České spořitelny a Alexise Juana, odstupujícího šéfa Komerční banky.
Snažil se před nimi obhájit postup státu, který se počátkem měsíce rozhodl regulovat některé činnosti bank. Ministerstvo financí tím chce podle svých slov ochránit klienty.
Nezůstalo ale jen u bankovnictví. Zúčastněné zaskočil, když oznámil: "A bude to pokračovat dál." Dle Prouzy Ministerstvu financí nejde pouze o regulaci na úrovni bankovních poplatků, nýbrž chce celkově funkční trh, který bude zároveň transparentní. Nejprve jsou na řadě banky a později přijdou i jiná tržní odvětví.
Pro Prouzu poté prozatím účast na konferenci až do vášnivé diskuse po vystoupení všech bankéřů skončila.
Alexis Juan ve svém vystoupení Prouzu nijak nešetřil. "Měl byste si uvědomit, že zde již nemáme socialismus, aby bylo vše zadarmo," reagoval. Podle Juana jsou v tuzemsku vyšší poplatky oproti zahraniční proto, že Češi některé služby využívají málo. Například Francouzi používají platební karty desetkrát častěji než Češi, mají proto nižší poplatky. Tuto konstrukci potvrzuje i Pavel Horný, generální ředitel výzkumné agentury Capgemini.
Do českého bankovnictví se kvůli modernizaci dle Juana muselo hodně investovat. Jen KB dala devadesát miliónů eur do modernizace IT systému. "Kvůli státní regulaci bude kvalita služeb upadat, protože banky nebudou mít potřebné peníze na to, aby udržely krok s rozvojem moderních technologií," řekl Juan. Příjmy z poplatků jdou totiž u velkých bank do miliard korun.
K Juanovi se přidal i Stack. "Vytváří se zde zbytečný strašák z neexistujících kartelů a vysokých poplatků," řekl. Překvapivě však navrhl jiná opatření upravující podnikání v bankovnictví. Chce vytvořit kodex práv klienta, zaručit ochranu dat klienta, omezit finanční dopad na klienta při ztrátě kreditní karty.
Stack ale naprosto nesouhlasí s tím, aby banky byly státem nuceny zrušit některé poplatky a aby byly zavedeny bezplatné převody peněz za povinné platby.
Své "zlepšovací návrhy" přednesl údajně proto, aby nebyl jako bankéř označován za zloděje. Vítá jakoukoliv příležitost pro diskusi, která by vedla ke zlepšení služeb klientům. Dále apeloval i na ostatní bankéře, aby se společnému postupu s Ministerstvem financí a antimonopolním úřadem nebránili.
Toho využil Prouza, který začal Stacka dávat za vzor ostatním. Na svou stranu si ho ale úplně nenaklonil. Stackovi totiž vadí, že ministerstvo zneužívá své pozice a na banky tlačí. Stejně jako ostatní bankéři poukazuje na to, že jde pouze o předvolební kampaň ve snaze zalíbit se voličům.
Proti tomuto obvinění se Prouza bránil tím, že na ministerstvo přišel až 1. července 2004 a že musel nejdříve řádně prozkoumat, jak funguje bankovní sektor v ČR. "Omlouvám se za to, že pracuji tak pomalu," uvedl lehce s nadsázkou. Účastníkům konference zopakoval, že bankovní poplatky nejsou první ani poslední aktivitou resortu financí. První byla změna zákona týkajícího se stavebního spoření od 1. ledna 2004. Druhou jsou nyní bankovní poplatky a další budou následovat.
Na zmínku o státních regulacích ihned zareagoval Schwartz, že "tyto zásahy Ministerstva financí jsou útokem na kredibilitu bank a podstatu podnikání jako takovou."
Poté se o slovo přihlásil Kamil Janáček, hlavní ekonom Komerční banky, a s Prouzou si ve vší slušnosti vyměnil několik zásadních názorů. Janáček vyzval Prouzu, ať nezatahuje banky do předvolebního boje. "Státní zásahy škodí reputaci bank a reputaci naší země v zahraničí. Což může odlákat zahraniční investory," tvrdí.
Prouza však nesouhlasil s tím, že by za snížení reputace bank mohly státní zásahy a dává vinu bankám samotným: "Reputační problémy bank a nespokojenost klientů s bankami nejsou nic nového. Toto je jenom logické vyústění."
Právě probíhající jednání náměstek Prouza na závěr označil za silně emotivní a upozornil na to, že se jedná pouze o návrh ministerstva k diskusi, která by posílila důvěru veřejnosti vůči bankám.
